Adhyaya 16
षोडशो ऽध्यायः पितावाच कथितं मे त्वया वत्स संसारस्य व्यवस्थितम् । स्वरूपमतिहेयस्य घटीयन्त्रवदव्ययम्
ṣoḍaśo 'dhyāyaḥ pitāvāca kathitaṃ me tvayā vatsa saṃsārasya vyavasthitam / svarūpamatiheyasya ghaṭīyantravadavyayam
16.1
तदेवमेतदखिलं मयावगतमीदृशम् । किं मया वद कर्तव्यमेवस्मिन् व्यवस्थिते
tadevametadakhilaṃ mayāvagatamīdṛśam / kiṃ mayā vada kartavyamevasmin vyavasthite
16.2
पुत्र उवाच यदि मद्वचनं तात श्रद्दधास्यविशङ्कितः । तत् परित्यज्य गार्हस्थ्यं वानप्रस्थपरो भव
putra uvāca yadi madvacanaṃ tāta śraddadhāsyaviśaṅkitaḥ / tat parityajya gārhasthyaṃ vānaprasthaparo bhava
16.3
तमनुष्ठाय विधिवद् विहायाग्निपरिग्रहम् । आत्मन्यात्मानमाधया निर्द्वन्द्वो निष्परिग्रहः
tamanuṣṭhāya vidhivad vihāyāgniparigraham / ātmanyātmānamādhayā nirdvandvo niṣparigrahaḥ
16.4
एकान्तराशी वश्यात्मा भव भिक्षुरतन्द्रितः । तत्र योगापरो भूत्वा बाह्यस्पर्शविवर्जितः
ekāntarāśī vaśyātmā bhava bhikṣuratandritaḥ / tatra yogāparo bhūtvā bāhyasparśavivarjitaḥ
16.5
ततः प्राप्स्यति तं योगं दुः शसंयोगभेषजम् । मुक्तिहेतुमनौपम्यमनाख्येयमसङ्गिनम् । यत्संयोगान्न ते योगो भूयो भूतैर्भविष्यति
tataḥ prāpsyati taṃ yogaṃ duḥ śasaṃyogabheṣajam / muktihetumanaupamyamanākhyeyamasaṅginam / yatsaṃyogānna te yogo bhūyo bhūtairbhaviṣyati
16.6
पितावाच वत्स योगं ममाचक्ष्व मुक्तिहेतुमतः परम् । येन भूतैः पुनर्भूतो नेदृगः खमवाप्नुयाम्
pitāvāca vatsa yogaṃ mamācakṣva muktihetumataḥ param / yena bhūtaiḥ punarbhūto nedṛgaḥ khamavāpnuyām
16.7
यत्रासक्तिपरस्यात्मा मम संसारबन्धनैः । नैति योगमयोगो ऽपि तं योगमधुना वद
yatrāsaktiparasyātmā mama saṃsārabandhanaiḥ / naiti yogamayogo 'pi taṃ yogamadhunā vada
16.8
संसारादित्यतापार्ति-विप्लुष्यद्देहमानसम् । ब्रह्मज्ञानाम्बुशीतेन सिञ्च मां वाक्यवारिणा
saṃsārādityatāpārti-vipluṣyaddehamānasam / brahmajñānāmbuśītena siñca māṃ vākyavāriṇā
16.9
अविद्याकृष्णसर्पेण दष्टं तद्विषपीडितम् । स्ववाक्यामृतपानेन मां जीवय पुनर्मृतम्
avidyākṛṣṇasarpeṇa daṣṭaṃ tadviṣapīḍitam / svavākyāmṛtapānena māṃ jīvaya punarmṛtam
16.10
पुत्र-दार-गृह-क्षेत्र-ममत्वनिगजडार्दितम् । मां मोचयेष्टसद्भाव-विज्ञानोद्घाटनैस्त्वरन्
putra-dāra-gṛha-kṣetra-mamatvanigajaḍārditam / māṃ mocayeṣṭasadbhāva-vijñānodghāṭanaistvaran
16.11
पुत्र उवाच शृणु तात ! यथा योगो दत्तात्रेयेण धीमता । अलर्काय पुरा प्रोक्तः सम्यक् पृष्टेन विस्तरात्
putra uvāca śṛṇu tāta ! yathā yogo dattātreyeṇa dhīmatā / alarkāya purā proktaḥ samyak pṛṣṭena vistarāt
16.12
पितोवाच दत्तात्रेयः सुतः कस्य कथं वा योगमुक्तवान् । कश्चालर्को महाभागो यो यौगं परिपृष्टवान्
pitovāca dattātreyaḥ sutaḥ kasya kathaṃ vā yogamuktavān / kaścālarko mahābhāgo yo yaugaṃ paripṛṣṭavān
16.13
पुत्र उवाच कौशिको ब्राह्मणः कश्चित् प्रतिष्ठाने ऽभवत् पुरे । सो ऽन्यजन्मकृतैः पापैः कुष्ठरोगातुरो ऽभवत्
putra uvāca kauśiko brāhmaṇaḥ kaścit pratiṣṭhāne 'bhavat pure / so 'nyajanmakṛtaiḥ pāpaiḥ kuṣṭharogāturo 'bhavat
16.14
तं तथा व्याधितं भार्या पतिं देवमिवार्च्चयत् । पादाभ्यङ्गाङ्गसंवाह-स्त्रानाच्छादनभोजनैः
taṃ tathā vyādhitaṃ bhāryā patiṃ devamivārccayat / pādābhyaṅgāṅgasaṃvāha-strānācchādanabhojanaiḥ
16.15
श्लेष्म-मूत्र-पुरीषासृक्-प्रवाहक्षालनेन च । रहश्चैवोपचारेण प्रियसम्भाषणेन च
śleṣma-mūtra-purīṣāsṛk-pravāhakṣālanena ca / rahaścaivopacāreṇa priyasambhāṣaṇena ca
16.16
स तया पूज्यमानो ऽपि सदातीव विनीतया । अतीव तीव्रकोपत्वान्निर्भर्त्सयति निष्ठुरः
sa tayā pūjyamāno 'pi sadātīva vinītayā / atīva tīvrakopatvānnirbhartsayati niṣṭhuraḥ
16.17
तथापि प्रणता भार्या तममन्यत दैवतम् । तं तथाप्यतिबीभत्सं सर्वश्रेष्ठममन्यत
tathāpi praṇatā bhāryā tamamanyata daivatam / taṃ tathāpyatibībhatsaṃ sarvaśreṣṭhamamanyata
16.18
अचङ्क्रमणशोलो ऽपि स कदाचिद् द्विजोत्तमः । प्राह भार्यां नयस्वेति त्वं मां तस्या निवेशनम्
acaṅkramaṇaśolo 'pi sa kadācid dvijottamaḥ / prāha bhāryāṃ nayasveti tvaṃ māṃ tasyā niveśanam
16.19
या सा वेश्या मया दृष्टा राजमार्गे गृहोषिता । तां मां प्रापय धर्मज्ञे ! सैव मे हृदि वर्तते
yā sā veśyā mayā dṛṣṭā rājamārge gṛhoṣitā / tāṃ māṃ prāpaya dharmajñe ! saiva me hṛdi vartate
16.20
दृष्टा सूर्योदये बाला रात्रिश्चेयमुपागता । दर्शनानन्तरं सा मे हृदयान्नापसर्पति
dṛṣṭā sūryodaye bālā rātriśceyamupāgatā / darśanānantaraṃ sā me hṛdayānnāpasarpati
16.21
यदि सा चारुसर्वाङ्गी पीनश्रोणिपयोधरा । नोपगूहति तन्वङ्गी तन्मां द्रक्ष्यसि वै मृतम्
yadi sā cārusarvāṅgī pīnaśroṇipayodharā / nopagūhati tanvaṅgī tanmāṃ drakṣyasi vai mṛtam
16.22
वामः कामो मनुष्याणां बहुभिः प्रार्थ्यते च सा । ममाशक्तिश्च गमने सङ्कुलं प्रतिभाति मे
vāmaḥ kāmo manuṣyāṇāṃ bahubhiḥ prārthyate ca sā / mamāśaktiśca gamane saṅkulaṃ pratibhāti me
16.23
तत् तदा वचनं श्रुत्वा भर्तुः कामातुरस्य सा । तत्पत्नी सत्कुलोत्पन्ना महाभागा पतिव्रता
tat tadā vacanaṃ śrutvā bhartuḥ kāmāturasya sā / tatpatnī satkulotpannā mahābhāgā pativratā
16.24
गाग्ं परिकरं बद्ध्वा शुल्कमादाय चाधिकम् । स्कन्धे भर्तारमादाय जगाम मृदुगामिनी
gāgṃ parikaraṃ baddhvā śulkamādāya cādhikam / skandhe bhartāramādāya jagāma mṛdugāminī
16.25
निशि मेघास्तृते व्योम्नि चलद्विद्युत्प्रदर्शिते । राजमार्गे प्रियं भर्तुश्चिकीर्षन्ती द्विजाङ्गना
niśi meghāstṛte vyomni caladvidyutpradarśite / rājamārge priyaṃ bhartuścikīrṣantī dvijāṅganā
16.26
पथि शूले तथा प्रोतमचौरं यौरशङ्कया । माण्डव्यमतिदुः खार्तमन्धकारे ऽथ स द्विजः
pathi śūle tathā protamacauraṃ yauraśaṅkayā / māṇḍavyamatiduḥ khārtamandhakāre 'tha sa dvijaḥ
16.27
पत्नीस्कन्धे समारूढश्चालयामास कौशिकः । पादावमर्षणात् क्रुद्धो माण्डव्यस्तमुवाच ह
patnīskandhe samārūḍhaścālayāmāsa kauśikaḥ / pādāvamarṣaṇāt kruddho māṇḍavyastamuvāca ha
16.28
येनाहमेवमत्यर्थं दुः खितश्चालितः पदा । दशां कष्टामनुप्राप्तः स पापात्मा नराधमः
yenāhamevamatyarthaṃ duḥ khitaścālitaḥ padā / daśāṃ kaṣṭāmanuprāptaḥ sa pāpātmā narādhamaḥ
16.29
सूर्योदये ऽवशः प्राणैर्विमोक्ष्यति न संशयः । भास्करालोकनादेव स विनाशमवाप्स्यति
sūryodaye 'vaśaḥ prāṇairvimokṣyati na saṃśayaḥ / bhāskarālokanādeva sa vināśamavāpsyati
16.30
तस्य भार्याततः श्रुत्वा तं शापमतिदारुणम् । प्रोवाच व्यथिता सूर्यो नैवोदयमुपैष्यति
tasya bhāryātataḥ śrutvā taṃ śāpamatidāruṇam / provāca vyathitā sūryo naivodayamupaiṣyati
16.31
ततः सूर्योदयाभावादभवत् सन्तता निशा । बहून्यहः प्रमाणानि ततो देवा भयं ययुः
tataḥ sūryodayābhāvādabhavat santatā niśā / bahūnyahaḥ pramāṇāni tato devā bhayaṃ yayuḥ
16.32
निः स्वाध्यायवषट्कार-स्वधास्वाहाविवर्जितम् । कथं नु खल्विदं सर्वं न गच्छेत् संक्षयं जगत्
niḥ svādhyāyavaṣaṭkāra-svadhāsvāhāvivarjitam / kathaṃ nu khalvidaṃ sarvaṃ na gacchet saṃkṣayaṃ jagat
16.33
अहोरात्रव्यवस्थाया विना मासर्तुसंक्षयः । तत्संक्षयान्न त्वयने ज्ञायेते दक्षिणोत्तरे
ahorātravyavasthāyā vinā māsartusaṃkṣayaḥ / tatsaṃkṣayānna tvayane jñāyete dakṣiṇottare
16.34
विना चायनविज्ञानात् कालः संवत्सरः कुतः । संवत्सरं विना नान्यत् कालज्ञानं प्रवर्तते
vinā cāyanavijñānāt kālaḥ saṃvatsaraḥ kutaḥ / saṃvatsaraṃ vinā nānyat kālajñānaṃ pravartate
16.35
पतिव्रताया वचसा नोद्गच्छति दिवाकरः । सूर्योदयं विना नैव स्त्रानदानादिकाः क्रियाः
pativratāyā vacasā nodgacchati divākaraḥ / sūryodayaṃ vinā naiva strānadānādikāḥ kriyāḥ
16.36
नाग्नेर्विहरणञ्चैव क्रात्वभावश्च लक्ष्यते । नैवाप्ययनमस्माकं विना होमेन जायते
nāgnerviharaṇañcaiva krātvabhāvaśca lakṣyate / naivāpyayanamasmākaṃ vinā homena jāyate
16.37
वयमाप्यायिता मर्त्यैर्यज्ञभागैर्यथोचितैः । वृष्ट्या ताननुगृह्णीमो मर्त्यान् शस्यादिसिद्धये
vayamāpyāyitā martyairyajñabhāgairyathocitaiḥ / vṛṣṭyā tānanugṛhṇīmo martyān śasyādisiddhaye
16.38
निष्पादितास्वोषधीषु मर्त्या यज्ञैर्यजन्ति नः । तेषां वयं प्रयच्छामः कामान् यज्ञादिपूजिताः
niṣpāditāsvoṣadhīṣu martyā yajñairyajanti naḥ / teṣāṃ vayaṃ prayacchāmaḥ kāmān yajñādipūjitāḥ
16.39
अधो हि वर्षाम वयं मर्त्याश्चोर्ध्वप्रवर्षिणः । तोयवर्षेण हि वयं हविर्वर्षेण मानवाः
adho hi varṣāma vayaṃ martyāścordhvapravarṣiṇaḥ / toyavarṣeṇa hi vayaṃ havirvarṣeṇa mānavāḥ
16.40
ये नास्माकं प्रयच्छन्ति नित्यनैमित्तकीः क्रियाः । क्रतुभागं दुरात्मानः स्वयञ्चाश्नन्ति लोलुपाः
ye nāsmākaṃ prayacchanti nityanaimittakīḥ kriyāḥ / kratubhāgaṃ durātmānaḥ svayañcāśnanti lolupāḥ
16.41
विनाशाय वयं तेषां तोयसूर्याग्निमारुतान् । क्षितिञ्च सन्दूषयामः पापानामपकारिणाम्
vināśāya vayaṃ teṣāṃ toyasūryāgnimārutān / kṣitiñca sandūṣayāmaḥ pāpānāmapakāriṇām
16.42
दुष्टतोयादिभोगेन तेषां दुष्कृतकर्मिणाम् । उपसर्गाः प्रवर्तन्ते मरणाय सुदारुणाः
duṣṭatoyādibhogena teṣāṃ duṣkṛtakarmiṇām / upasargāḥ pravartante maraṇāya sudāruṇāḥ
16.43
ये त्वस्मान् प्रीणयित्वा तु भुञ्जते शेषमात्मना । तेषां पुण्यान् वयं योकान् विदधाम महात्मनाम्
ye tvasmān prīṇayitvā tu bhuñjate śeṣamātmanā / teṣāṃ puṇyān vayaṃ yokān vidadhāma mahātmanām
16.44
तन्नास्ति सर्वमेवैतद्विनैषां व्युष्टिसंस्थैतम् । कथं नु दिनसर्गः स्यादन्यो ऽन्यमवदन् सुराः
tannāsti sarvamevaitadvinaiṣāṃ vyuṣṭisaṃsthaitam / kathaṃ nu dinasargaḥ syādanyo 'nyamavadan surāḥ
16.45
तेषामेव समेतानां यज्ञव्युच्छित्तिशङ्किनाम् । देवानां वचनं श्रुत्वा प्राह देवः प्रजापतिः
teṣāmeva sametānāṃ yajñavyucchittiśaṅkinām / devānāṃ vacanaṃ śrutvā prāha devaḥ prajāpatiḥ
16.46
तेजः परं तेजसैव तपसा च तपस्तथा । प्रशाम्यते ऽमरास्तस्माच्छृणुध्वं वचनं मम
tejaḥ paraṃ tejasaiva tapasā ca tapastathā / praśāmyate 'marāstasmācchṛṇudhvaṃ vacanaṃ mama
16.47
पतिव्रताया माहात्म्यान्नोद्गच्छति दिवाकरः । तस्य चानुदयाद्धानिर्मर्त्यानां भवतां तथा
pativratāyā māhātmyānnodgacchati divākaraḥ / tasya cānudayāddhānirmartyānāṃ bhavatāṃ tathā
16.48
तस्मात् पतिव्रतामत्रेरनुभूयां तपस्विनीम् । प्रसादयत वै पत्नीं भानोरुदयकाम्यया
tasmāt pativratāmatreranubhūyāṃ tapasvinīm / prasādayata vai patnīṃ bhānorudayakāmyayā
16.49
पुत्र उवाच तैः सा प्रसादिता गत्वा प्रोहेष्टं व्रियतामिति । अयाचन्त दिनं देवा भवत्विति यथा पुरा
putra uvāca taiḥ sā prasāditā gatvā proheṣṭaṃ vriyatāmiti / ayācanta dinaṃ devā bhavatviti yathā purā
16.50
अनसूयोवाच पतिव्रताया माहात्म्यं न हीयेत कथन्त्विति । संमान्य तस्मात् तां साध्वीमहः स्त्रक्ष्याम्यहं सुराः
anasūyovāca pativratāyā māhātmyaṃ na hīyeta kathantviti / saṃmānya tasmāt tāṃ sādhvīmahaḥ strakṣyāmyahaṃ surāḥ
16.51
यथा पुनरहोरात्र-संस्थानमुपजायते । यथा च तस्याः स्वपतिर्न साध्व्या नाशमेष्यति
yathā punarahorātra-saṃsthānamupajāyate / yathā ca tasyāḥ svapatirna sādhvyā nāśameṣyati
16.52
पुत्र उवाच एवमुक्त्वा सुरांस्तस्या गत्वा सा मन्दिरं शुभा । उवाच कुशलं पृष्टा धर्मं भर्तुस्तथात्मनः
putra uvāca evamuktvā surāṃstasyā gatvā sā mandiraṃ śubhā / uvāca kuśalaṃ pṛṣṭā dharmaṃ bhartustathātmanaḥ
16.53
अनसूयोवाच कच्चिन्नन्दसि कल्याणि स्वभर्तुर्मुखदर्शनात् । कच्चिच्चाखिलदेवेभ्यो मन्यसे ऽभ्यधिकं पतिम्
anasūyovāca kaccinnandasi kalyāṇi svabharturmukhadarśanāt / kacciccākhiladevebhyo manyase 'bhyadhikaṃ patim
16.54
भर्तृशुश्रूषणादेव मया प्राप्तं महत् फलम् । सर्वकामफलावाप्त्या प्रत्यूहाः परिवर्तिताः
bhartṛśuśrūṣaṇādeva mayā prāptaṃ mahat phalam / sarvakāmaphalāvāptyā pratyūhāḥ parivartitāḥ
16.55
पञ्चर्णानि मनुष्येण साध्वि ! देयानि सर्वदा । तथात्मवर्णधर्मेण कर्तव्यो धनसंचयः
pañcarṇāni manuṣyeṇa sādhvi ! deyāni sarvadā / tathātmavarṇadharmeṇa kartavyo dhanasaṃcayaḥ
16.56
प्राप्तश्चार्थस्ततः पात्रे विनियोज्यो विधानतः । सत्यार्जव-तपो-दानैर्दयायुक्तो भवेत् सदा
prāptaścārthastataḥ pātre viniyojyo vidhānataḥ / satyārjava-tapo-dānairdayāyukto bhavet sadā
16.57
क्रियाश्च शास्त्रनिर्दिष्टा रागद्वेषविवर्जिताः । कर्तव्या अन्वहं श्रद्धा-पुरस्कारेण शक्तितः
kriyāśca śāstranirdiṣṭā rāgadveṣavivarjitāḥ / kartavyā anvahaṃ śraddhā-puraskāreṇa śaktitaḥ
16.58
स्वजातिविहितानेव लोकानाप्नोति मानवः । क्लेशेन महता साध्वि ! प्राजापत्यादिकान् क्रमात्
svajātivihitāneva lokānāpnoti mānavaḥ / kleśena mahatā sādhvi ! prājāpatyādikān kramāt
16.59
स्त्रियस्त्वेवं समस्तस्य नरैर्दुः खार्जितस्य वै । पुण्यस्यार्धापहारिण्यः पतिशुश्रूषयैव हि
striyastvevaṃ samastasya narairduḥ khārjitasya vai / puṇyasyārdhāpahāriṇyaḥ patiśuśrūṣayaiva hi
16.60
नास्ति स्त्रीणां पृथग्यज्ञो न श्राद्धं नाप्युपोषितम् । भर्तृशुश्रूषयैवैतान् लोकानिष्टान् व्रजन्ति हि
nāsti strīṇāṃ pṛthagyajño na śrāddhaṃ nāpyupoṣitam / bhartṛśuśrūṣayaivaitān lokāniṣṭān vrajanti hi
16.61
तस्मात् साध्वि ! महाभागे ! पतिशुश्रूषणं प्रति । त्वया मतिः सदा कार्या यतो भर्ता परा गतिः
tasmāt sādhvi ! mahābhāge ! patiśuśrūṣaṇaṃ prati / tvayā matiḥ sadā kāryā yato bhartā parā gatiḥ
16.62
यद्देवेभ्यो यच्च पित्रागतेभ्यः कुर्याद्भर्ताभ्यर्च्चनं सत्क्रियातः । तस्याप्यर्धं केवलानन्यचित्ता नारी भुङ्क्ते भर्तृशुश्रूषयैव
yaddevebhyo yacca pitrāgatebhyaḥ kuryādbhartābhyarccanaṃ satkriyātaḥ / tasyāpyardhaṃ kevalānanyacittā nārī bhuṅkte bhartṛśuśrūṣayaiva
16.63
पुत्र उवाच तस्यास्तद्वचनं श्रुत्वा प्रतिपूज्य तथादरात् । प्रत्युवाचात्रिपत्नीं तामनसूयामिदं वचः
putra uvāca tasyāstadvacanaṃ śrutvā pratipūjya tathādarāt / pratyuvācātripatnīṃ tāmanasūyāmidaṃ vacaḥ
16.64
धन्यास्म्यनुगृहीतास्मि देवैश्चाप्यवलोकिता । यन्मे प्रकृतिकल्याणि ! श्रद्धां वर्धयसे पुनः
dhanyāsmyanugṛhītāsmi devaiścāpyavalokitā / yanme prakṛtikalyāṇi ! śraddhāṃ vardhayase punaḥ
16.65
जानाम्येतन्न नारीणां काचित् पतिसमा गतिः । तत्प्रीतिश्चोपकाराय इह लोके परत्र च
jānāmyetanna nārīṇāṃ kācit patisamā gatiḥ / tatprītiścopakārāya iha loke paratra ca
16.66
पतिप्रसादादिह च प्रेत्य चैव यशस्विनि । नारी सुखमवाप्नोति नार्या भर्ता हि देवता
patiprasādādiha ca pretya caiva yaśasvini / nārī sukhamavāpnoti nāryā bhartā hi devatā
16.67
सा त्वं ब्रूहि महाभागे ! प्राप्ताया मम मन्दिरम् । आर्याया यन्मया कार्यं तथार्येणापि वा शुभे
sā tvaṃ brūhi mahābhāge ! prāptāyā mama mandiram / āryāyā yanmayā kāryaṃ tathāryeṇāpi vā śubhe
16.68
अनसूयोवाच एते देवाः सहेन्द्रेण मामुपागम्य दुः खिताः । त्वद्वाख्यापास्तसत्कर्मदिननक्तनिरूपणाः
anasūyovāca ete devāḥ sahendreṇa māmupāgamya duḥ khitāḥ / tvadvākhyāpāstasatkarmadinanaktanirūpaṇāḥ
16.69
याचन्ते ऽहर्निशासंस्थां यथावदविखण्डिताम् । अहं तदर्थमायाता शृणु चैतद्वचो मम
yācante 'harniśāsaṃsthāṃ yathāvadavikhaṇḍitām / ahaṃ tadarthamāyātā śṛṇu caitadvaco mama
16.70
दिनाभावात् समस्तानामभावो यागकर्मणाम् । तदभावात् सुराः पुष्टिं नोपयान्ति तपस्विनि
dinābhāvāt samastānāmabhāvo yāgakarmaṇām / tadabhāvāt surāḥ puṣṭiṃ nopayānti tapasvini
16.71
अह्नश्चैव समुच्छेदादुच्छेदः सर्वकर्मणाम् । तदुच्छेदादनावृष्ट्या जगदुच्छेदमेष्यति
ahnaścaiva samucchedāducchedaḥ sarvakarmaṇām / taducchedādanāvṛṣṭyā jagaducchedameṣyati
16.72
तत् त्वमिच्छसि चेदेतत् जगदुद्धर्तुमापदः । प्रसीद साध्वि ! लोकानां पूर्ववद्धर्ततां रविः
tat tvamicchasi cedetat jagaduddhartumāpadaḥ / prasīda sādhvi ! lokānāṃ pūrvavaddhartatāṃ raviḥ
16.73
ब्राह्मण्युवाच माण्डव्येन महाभागे ! शप्तो भर्ता ममेश्वरः । सूर्योदये विनाशं त्वं प्राप्स्यसीत्यतिमन्युना
brāhmaṇyuvāca māṇḍavyena mahābhāge ! śapto bhartā mameśvaraḥ / sūryodaye vināśaṃ tvaṃ prāpsyasītyatimanyunā
16.74
अनसूयोवाच यदि वा रोचते भद्रे ! ततस्त्वद्वचनादहम् । करोमि पूर्ववद्देहं भर्तारञ्च नवं तव
anasūyovāca yadi vā rocate bhadre ! tatastvadvacanādaham / karomi pūrvavaddehaṃ bhartārañca navaṃ tava
16.75
मया हि सर्वथा स्त्रीणां माहात्म्यं वरवर्णिनि । पतिव्रतानामाराध्यमिति संमानयामि ते
mayā hi sarvathā strīṇāṃ māhātmyaṃ varavarṇini / pativratānāmārādhyamiti saṃmānayāmi te
16.76
पुत्र उवाच तथेत्युक्ते तया सूर्यमाजुहाव तपस्विनी । अनसूयार्घ्यमुद्यम्य दशरात्रे तदा निशि
putra uvāca tathetyukte tayā sūryamājuhāva tapasvinī / anasūyārghyamudyamya daśarātre tadā niśi
16.77
ततो विवस्वान् भगवान् फुल्लपद्मारुणाकृतिः । शैलराजानमुदयमारुरोहोरुमण्डलः
tato vivasvān bhagavān phullapadmāruṇākṛtiḥ / śailarājānamudayamārurohorumaṇḍalaḥ
16.78
समनन्तरमेवास्या भर्ता प्राणैर्व्ययुज्यत । पपत च महीपृष्ठे पतन्तं जगृहे च सा
samanantaramevāsyā bhartā prāṇairvyayujyata / papata ca mahīpṛṣṭhe patantaṃ jagṛhe ca sā
16.79
अनसूयोवाच न विषादस्त्वया भद्रे ! कर्तव्यः पश्य मे बलम् । पतिशुश्रूषयावाप्तं तपसः किं चिरेण ते
anasūyovāca na viṣādastvayā bhadre ! kartavyaḥ paśya me balam / patiśuśrūṣayāvāptaṃ tapasaḥ kiṃ cireṇa te
16.80
यथा भर्तृसमं नान्यमपश्यं पुरुषं क्वचित् । रूपतः शीलतो बुद्ध्या वाङ्माधुर्ंय्यादिभूषणैः
yathā bhartṛsamaṃ nānyamapaśyaṃ puruṣaṃ kvacit / rūpataḥ śīlato buddhyā vāṅmādhurṃyyādibhūṣaṇaiḥ
16.81
तेन सत्येन विप्रो ऽयं व्याधिमुक्तः पुनर्युवा । प्राप्नोतु जीवितं भार्यासहायः शरदां शतम्
tena satyena vipro 'yaṃ vyādhimuktaḥ punaryuvā / prāpnotu jīvitaṃ bhāryāsahāyaḥ śaradāṃ śatam
16.82
यथा भर्तृसमं नान्यमहं पश्यामि दैवतम् । तेन सत्येन विप्रो ऽयं पुनर्जोवत्वनामयः
yathā bhartṛsamaṃ nānyamahaṃ paśyāmi daivatam / tena satyena vipro 'yaṃ punarjovatvanāmayaḥ
16.83
कर्मणा मनसा वाचा भर्तुराराधनं प्रति । यथा ममोद्यमो नित्यं तथायं जीवतां द्विजः
karmaṇā manasā vācā bharturārādhanaṃ prati / yathā mamodyamo nityaṃ tathāyaṃ jīvatāṃ dvijaḥ
16.84
पुत्र उवाच ततो विप्रः समुत्तस्थौ व्याधिमुक्तः पुनर्युवा । स्वभाभिर्भासयन् वेश्म वृन्दारक इवाजरः
putra uvāca tato vipraḥ samuttasthau vyādhimuktaḥ punaryuvā / svabhābhirbhāsayan veśma vṛndāraka ivājaraḥ
16.85
ततो ऽपतत् पुष्पवृष्टिर्देववाद्यादिनिस्वनः । लेभिरे च मुदं देवा अनसूयामथाब्रुवन्
tato 'patat puṣpavṛṣṭirdevavādyādinisvanaḥ / lebhire ca mudaṃ devā anasūyāmathābruvan
16.86
देवा ऊचुः वरं वृणीष्व कल्याणि देवकार्यं महत् कृतम् । त्वया यस्मात् ततो देवा वरदास्ते तपस्विनि
devā ūcuḥ varaṃ vṛṇīṣva kalyāṇi devakāryaṃ mahat kṛtam / tvayā yasmāt tato devā varadāste tapasvini
16.87
अनसूयोवाच यदि देवाः प्रसन्ना मे पितामहपुरोगमाः । वरदा वरयोग्या च यद्यहं भवतां मता
anasūyovāca yadi devāḥ prasannā me pitāmahapurogamāḥ / varadā varayogyā ca yadyahaṃ bhavatāṃ matā
16.88
तद्यान्तु मम पुत्रत्वं ब्रह्म-विष्णु-महेश्वराः । योगञ्च प्राप्नुयां भर्तृसहिता क्लेशमुक्तये
tadyāntu mama putratvaṃ brahma-viṣṇu-maheśvarāḥ / yogañca prāpnuyāṃ bhartṛsahitā kleśamuktaye
16.89
एवमस्त्विति तां देवा ब्रह्म-विष्णु-शिवादयः । प्रोक्त्वा जग्मुर्यथान्यायमनुमान्य तपस्विनीम्
evamastviti tāṃ devā brahma-viṣṇu-śivādayaḥ / proktvā jagmuryathānyāyamanumānya tapasvinīm
16.90