← Markandeya Purana

Adhyaya 4

चतुर्थो ऽध्यायः मार्कण्डेय उवाच एवं ते द्रोणतनयाः पक्षिणो ज्ञानिनो ऽभवन् । वसन्ति ह्यचले विन्ध्ये तानुपास्व च पृच्छ च

caturtho 'dhyāyaḥ mārkaṇḍeya uvāca evaṃ te droṇatanayāḥ pakṣiṇo jñānino 'bhavan / vasanti hyacale vindhye tānupāsva ca pṛccha ca

4.1

इत्यृषेर्वचनं श्रुत्वा मार्कण्डेयस्य जैमिनिः । जगाम विन्ध्यशिखरं यत्र ते धर्मपक्षिणः

ityṛṣervacanaṃ śrutvā mārkaṇḍeyasya jaiminiḥ / jagāma vindhyaśikharaṃ yatra te dharmapakṣiṇaḥ

4.2

तन्नगासन्नभूतश्च शुश्राठ पठतां ध्वनिम् । श्रुत्वा च विस्मयाविष्टश्चिन्तयामास जैमिनिः

tannagāsannabhūtaśca śuśrāṭha paṭhatāṃ dhvanim / śrutvā ca vismayāviṣṭaścintayāmāsa jaiminiḥ

4.3

स्थानसौष्ठवसम्पन्नं जितश्वासमविश्रमम् । विस्पष्टमपदोषञ्च पठ्यते द्विजसत्तमैः

sthānasauṣṭhavasampannaṃ jitaśvāsamaviśramam / vispaṣṭamapadoṣañca paṭhyate dvijasattamaiḥ

4.4

वियोनिमपि सम्प्राप्तानेतान् मुनिकुमारकान् । चित्रमेतदहं मन्ये न जहाति सरस्वती

viyonimapi samprāptānetān munikumārakān / citrametadahaṃ manye na jahāti sarasvatī

4.5

बन्धुवर्गस्तथा मित्रं यच्चेष्टमपरं गृहे । त्यक्त्वा गच्छति तत्सर्वं न जहाति सरस्वती

bandhuvargastathā mitraṃ yacceṣṭamaparaṃ gṛhe / tyaktvā gacchati tatsarvaṃ na jahāti sarasvatī

4.6

प्रविश्य च ददर्शासौ शिलापट्टगातान् द्विजान्

praviśya ca dadarśāsau śilāpaṭṭagātān dvijān

4.7

पठतस्तान् समालोक्य मुखदोषविवर्जितान् । सो ऽथ शोकेन हर्षेण सर्वानेवाभ्यभाषत

paṭhatastān samālokya mukhadoṣavivarjitān / so 'tha śokena harṣeṇa sarvānevābhyabhāṣata

4.8

स्वस्त्यस्तु वो द्विजश्रेष्ठा जैमिनिं मां निबोधत । व्यासशिष्यमनुप्राप्तं भवतां दर्शनोत्सुकम्

svastyastu vo dvijaśreṣṭhā jaiminiṃ māṃ nibodhata / vyāsaśiṣyamanuprāptaṃ bhavatāṃ darśanotsukam

4.9

मन्युर्न खलु कर्तव्यो यत् पित्रातीव मन्युना । शप्ताः खगत्वमापन्नाः सर्वथा दिष्टमेव तत्

manyurna khalu kartavyo yat pitrātīva manyunā / śaptāḥ khagatvamāpannāḥ sarvathā diṣṭameva tat

4.10

स्फीतद्रव्ये कुले केचिज्जाताः किल मनस्विनः । द्रव्यनाशे द्विजेन्द्रास्ते शबरेण सुसान्त्विताः

sphītadravye kule kecijjātāḥ kila manasvinaḥ / dravyanāśe dvijendrāste śabareṇa susāntvitāḥ

4.11

दत्त्वा याचन्ति पुरुषा हत्वा वध्यन्ति चापरे । पातयित्वा च पात्यन्ते त एव तपसः क्षयात्

dattvā yācanti puruṣā hatvā vadhyanti cāpare / pātayitvā ca pātyante ta eva tapasaḥ kṣayāt

4.12

एतद्दृष्टं सुबहुशो विपरीतं तथा मया । भावाभावसमुच्छेदैरजस्त्रं व्याकुलं जगत्

etaddṛṣṭaṃ subahuśo viparītaṃ tathā mayā / bhāvābhāvasamucchedairajastraṃ vyākulaṃ jagat

4.13

ज्ञानस्य फलमेतावच्छोकहर्षैरधृष्यता

jñānasya phalametāvacchokaharṣairadhṛṣyatā

4.14

ततस्ते जैमिनिं सर्वे पाद्यार्घ्याभ्यामपूजयन् । अनामयञ्च पप्रच्छुः प्रणिपत्य महामुनिम्

tataste jaiminiṃ sarve pādyārghyābhyāmapūjayan / anāmayañca papracchuḥ praṇipatya mahāmunim

4.15

अथोचुः खगमाः सर्वे व्यासशिष्यं तपोनिधिम् । सुखोपविष्टं विश्रान्तं पक्षानिलहतक्लमम्

athocuḥ khagamāḥ sarve vyāsaśiṣyaṃ taponidhim / sukhopaviṣṭaṃ viśrāntaṃ pakṣānilahataklamam

4.16

पक्षिण ऊचुः अद्य नः सफलं जन्म जीवितञ्च सुजीवितम् । यत् पश्यामः सुरैर्वन्द्यं तव पादाम्बुजद्वयम्

pakṣiṇa ūcuḥ adya naḥ saphalaṃ janma jīvitañca sujīvitam / yat paśyāmaḥ surairvandyaṃ tava pādāmbujadvayam

4.17

पितृकोपाग्निरुद्भूतो यो नो देहेषु वर्तते । सो ऽद्य शान्तिं गतो विप्र युष्मद्दर्शनवारिणा

pitṛkopāgnirudbhūto yo no deheṣu vartate / so 'dya śāntiṃ gato vipra yuṣmaddarśanavāriṇā

4.18

कच्चित् ते कुशलं ब्रह्मन्नाश्रमे मृगपक्षिषु । वृक्षेष्वथ लता-गुल्म-त्वक्सार-तृणजातिषु

kaccit te kuśalaṃ brahmannāśrame mṛgapakṣiṣu / vṛkṣeṣvatha latā-gulma-tvaksāra-tṛṇajātiṣu

4.19

अथवा नैतदुक्तं हि सम्यगस्माभिरादृतैः । भवता सङ्गमो येषां तेषामकुशलं कुतः

athavā naitaduktaṃ hi samyagasmābhirādṛtaiḥ / bhavatā saṅgamo yeṣāṃ teṣāmakuśalaṃ kutaḥ

4.20

प्रसादञ्च कुरुष्वात्र ब्रूह्यागमनकारणम् । देवानामिव संसर्गो भवतो ऽभ्युदयो महान् । केनास्मद्भाग्यगुरुण आनीतो दृष्टिगोचरम्

prasādañca kuruṣvātra brūhyāgamanakāraṇam / devānāmiva saṃsargo bhavato 'bhyudayo mahān / kenāsmadbhāgyaguruṇa ānīto dṛṣṭigocaram

4.21

जैमिनिरुवाच श्रूयतां द्विजशार्दूलाः कारणं येन कन्दरम् । विन्ध्यस्येहागतो रम्यं रेवावारिकणोक्षितम् । सन्देहान् भारते शास्त्रे तान् प्रष्टुं गतवानहम्

jaiminiruvāca śrūyatāṃ dvijaśārdūlāḥ kāraṇaṃ yena kandaram / vindhyasyehāgato ramyaṃ revāvārikaṇokṣitam / sandehān bhārate śāstre tān praṣṭuṃ gatavānaham

4.22

मार्कण्डेयं महात्मानं पूर्वं भृगुकुलोद्वहम् । तमहं पृष्टवान् प्राप्य सन्देहान् भरतं प्रति

mārkaṇḍeyaṃ mahātmānaṃ pūrvaṃ bhṛgukulodvaham / tamahaṃ pṛṣṭavān prāpya sandehān bharataṃ prati

4.23

स च पृष्टो मया प्राह सन्ति विन्ध्ये महाचले । द्रोणपुत्रा महात्मानस्ते वक्ष्मन्त्यर्थविस्तरम्

sa ca pṛṣṭo mayā prāha santi vindhye mahācale / droṇaputrā mahātmānaste vakṣmantyarthavistaram

4.24

तद्वाक्ययोदितश्चेममागतो ऽहं महागिरिम् । तच्छृणुध्वमशेषेण श्रुत्वा व्याख्यातुमर्हथ

tadvākyayoditaścemamāgato 'haṃ mahāgirim / tacchṛṇudhvamaśeṣeṇa śrutvā vyākhyātumarhatha

4.25

पक्षिण ऊचुः विषये सति वक्ष्यामो निर्विशङ्कः शृणुष्व तत् । कथं तन्न वदिष्यामो यदस्मद्बुद्धिगोचरम्

pakṣiṇa ūcuḥ viṣaye sati vakṣyāmo nirviśaṅkaḥ śṛṇuṣva tat / kathaṃ tanna vadiṣyāmo yadasmadbuddhigocaram

4.26

चतुर्ष्वपि हि वेदेषु धर्मशास्त्रेषु चैव हि । समस्तेषु तथाङ्गेषु यच्चान्यद्वेदसंमितम्

caturṣvapi hi vedeṣu dharmaśāstreṣu caiva hi / samasteṣu tathāṅgeṣu yaccānyadvedasaṃmitam

4.27

एतेषु गोचरो ऽस्माकं बुद्धेर्ब्राह्मणसत्तम । प्रतिज्ञान्तु समारोढुं तथापि नहि शक्नुमः

eteṣu gocaro 'smākaṃ buddherbrāhmaṇasattama / pratijñāntu samāroḍhuṃ tathāpi nahi śaknumaḥ

4.28

तस्माद्वदस्व विश्रब्धं सन्दिग्धं यद्वि भारते । वक्ष्यामस्तव धर्मज्ञ न चेन्मोहो भविष्यति

tasmādvadasva viśrabdhaṃ sandigdhaṃ yadvi bhārate / vakṣyāmastava dharmajña na cenmoho bhaviṣyati

4.29

जैमिनिरुवाच सन्दिग्धानीह वस्तूनि भारतं प्रति यानि मे । शृणुध्वममलास्तानि श्रुत्वा व्याख्यातुमर्हथ

jaiminiruvāca sandigdhānīha vastūni bhārataṃ prati yāni me / śṛṇudhvamamalāstāni śrutvā vyākhyātumarhatha

4.30

कस्मान्मानुषतां प्राप्तो निर्गुणो ऽपि जनार्दनः । वासुदेवो ऽखिलाधारः सर्वकारणकारणम्

kasmānmānuṣatāṃ prāpto nirguṇo 'pi janārdanaḥ / vāsudevo 'khilādhāraḥ sarvakāraṇakāraṇam

4.31

कस्माच्च पाण्डुपुत्राणामेका सा द्रुपदात्मजा । पञ्चानां महिषी कृष्णा सुमाहनत्र संशयः

kasmācca pāṇḍuputrāṇāmekā sā drupadātmajā / pañcānāṃ mahiṣī kṛṣṇā sumāhanatra saṃśayaḥ

4.32

भेषजं ब्रह्महत्याया बलदेवो महाबलः । तीर्थयात्राप्रसङ्गेन कस्माच्चक्रे हलायुधः

bheṣajaṃ brahmahatyāyā baladevo mahābalaḥ / tīrthayātrāprasaṅgena kasmāccakre halāyudhaḥ

4.33

कथं च द्रौपदेयास्ते ऽकृतदारा महारथाः । पाण्डुनाथा महात्मानो वधमापुरनाथवत्

kathaṃ ca draupadeyāste 'kṛtadārā mahārathāḥ / pāṇḍunāthā mahātmāno vadhamāpuranāthavat

4.34

एतत् सर्वं कथ्यतां मे सन्दिग्धं भारतं प्रति । कृतार्थोहं सुखं येन गच्छेयं निजमाश्रमम्

etat sarvaṃ kathyatāṃ me sandigdhaṃ bhārataṃ prati / kṛtārthohaṃ sukhaṃ yena gaccheyaṃ nijamāśramam

4.35

पक्षिण ऊचुः नमस्कृत्य सुरेशाय विष्णवे प्रभविष्णवे । पुरुषायाप्रमेयाय शाश्वतायाव्ययाय च

pakṣiṇa ūcuḥ namaskṛtya sureśāya viṣṇave prabhaviṣṇave / puruṣāyāprameyāya śāśvatāyāvyayāya ca

4.36

चतुर्व्यूहात्मने तस्मै त्रिगुणायागुणाय च । वरिष्ठाय गरिष्ठाय वरेष्यायामृताय च

caturvyūhātmane tasmai triguṇāyāguṇāya ca / variṣṭhāya gariṣṭhāya vareṣyāyāmṛtāya ca

4.37

यस्मादणुतरं नास्ति यस्मान्नास्ति बृहत्तरम् । येन विश्वमिदं व्याप्तमजेन जगदादिना

yasmādaṇutaraṃ nāsti yasmānnāsti bṛhattaram / yena viśvamidaṃ vyāptamajena jagadādinā

4.38

आविर्भाव-तिरोभाव-दृष्टादृष्ट-विलक्षणम् । वदन्ति यद् सृष्टमिदं तथैवान्ते च संहृतम्

āvirbhāva-tirobhāva-dṛṣṭādṛṣṭa-vilakṣaṇam / vadanti yad sṛṣṭamidaṃ tathaivānte ca saṃhṛtam

4.39

ब्रह्मणे चादिदेवाय नमस्कृत्य समाधिना । ऋक्सामान्युद्गिरन् वक्त्रैर्यः पुनाति जगत्त्रयम्

brahmaṇe cādidevāya namaskṛtya samādhinā / ṛksāmānyudgiran vaktrairyaḥ punāti jagattrayam

4.40

प्रणिपत्य तथेशानमेकबाणविनिर्जितैः । यस्यासुरगणैर्यज्ञा विलुप्यन्ते न यज्विनाम्

praṇipatya tatheśānamekabāṇavinirjitaiḥ / yasyāsuragaṇairyajñā vilupyante na yajvinām

4.41

प्रवक्ष्यामो मतं कृत्स्नं व्यासस्याद्भुतकर्मणः । येन भारतमुद्दिश्य धर्माद्याः प्रकटीकृताः

pravakṣyāmo mataṃ kṛtsnaṃ vyāsasyādbhutakarmaṇaḥ / yena bhāratamuddiśya dharmādyāḥ prakaṭīkṛtāḥ

4.42

आपो नारा इति प्रोक्ता मुनिभिस्तत्त्वदर्शिभिः । अयनं तस्य ताः पूर्वं तेन नारायणः स्मृतः

āpo nārā iti proktā munibhistattvadarśibhiḥ / ayanaṃ tasya tāḥ pūrvaṃ tena nārāyaṇaḥ smṛtaḥ

4.43

स देवो भगवान् सर्वं व्याप्य नारायणो विभुः । चतुर्धा संस्थितो ब्रह्मन् सगुणो निर्गुणस्तथा

sa devo bhagavān sarvaṃ vyāpya nārāyaṇo vibhuḥ / caturdhā saṃsthito brahman saguṇo nirguṇastathā

4.44

एका मूर्तिरनिर्देश्या शुक्लां पश्यन्ति तां बुधाः । ज्वालामालोपरुद्धाङ्गी निष्ठा सा योगिनां परा

ekā mūrtiranirdeśyā śuklāṃ paśyanti tāṃ budhāḥ / jvālāmāloparuddhāṅgī niṣṭhā sā yogināṃ parā

4.45

दूरस्था चान्तिकस्था च विज्ञेया सा गुणातिगा । वासुदेवाभिधानासौ निर्ममत्वेन दृश्यते

dūrasthā cāntikasthā ca vijñeyā sā guṇātigā / vāsudevābhidhānāsau nirmamatvena dṛśyate

4.46

रूपवर्णादयस्तस्या न भावाः कल्पनामयाः । अस्त्येव सा सदा शुद्धा सुप्रतिष्ठैकरूपिणी

rūpavarṇādayastasyā na bhāvāḥ kalpanāmayāḥ / astyeva sā sadā śuddhā supratiṣṭhaikarūpiṇī

4.47

द्वितीया पृथिवीं मूद्र्घ्ना शेषाख्या धारयत्यधः । तामसी सा समाख्याता तिर्यक्त्वं समुपाश्रिता

dvitīyā pṛthivīṃ mūdrghnā śeṣākhyā dhārayatyadhaḥ / tāmasī sā samākhyātā tiryaktvaṃ samupāśritā

4.48

तृतीया कर्म कुरुते प्रजापालनतत्परा । सत्त्वोद्रिक्ता तु सा ज्ञेया धर्मसंस्थानकारिणी

tṛtīyā karma kurute prajāpālanatatparā / sattvodriktā tu sā jñeyā dharmasaṃsthānakāriṇī

4.49

चतुर्थो जलमध्यस्था शेते पन्नगतल्पगा । रजस्तस्या गुणः सर्गं सा करोति सदैव हि

caturtho jalamadhyasthā śete pannagatalpagā / rajastasyā guṇaḥ sargaṃ sā karoti sadaiva hi

4.50

या तृतीया हरेर्मूर्तिः प्रजापालनतत्परा । सा तु धर्मव्यवस्थानं करोति नियतं भुवि

yā tṛtīyā harermūrtiḥ prajāpālanatatparā / sā tu dharmavyavasthānaṃ karoti niyataṃ bhuvi

4.51

प्रोद्धूतानसुरान् हन्ति धर्मविच्छित्तिकारिणः । पाति देवान् सतश्चान्यान् धर्मरक्षापरायणान्

proddhūtānasurān hanti dharmavicchittikāriṇaḥ / pāti devān sataścānyān dharmarakṣāparāyaṇān

4.52

यदा यदा हि धर्मस्य ग्लानिर्भवति जैमिने । अभ्युत्थानमधर्मस्य तदात्मानं सृजत्यसौ

yadā yadā hi dharmasya glānirbhavati jaimine / abhyutthānamadharmasya tadātmānaṃ sṛjatyasau

4.53

भूत्वा पुरा वराहेण तुण्डेनापो निरस्य च । एकया दंष्ट्रयोत्खाता नलिनीव वसुन्धरा

bhūtvā purā varāheṇa tuṇḍenāpo nirasya ca / ekayā daṃṣṭrayotkhātā nalinīva vasundharā

4.54

कृत्वा नृसिंहरूपञ्च हिरण्यकशिपुर्हतः । विप्रचित्तिमुखाश्चान्ये दानवा विनिपातिताः

kṛtvā nṛsiṃharūpañca hiraṇyakaśipurhataḥ / vipracittimukhāścānye dānavā vinipātitāḥ

4.55

वामनादींस्तथैवान्यान् न संख्यातुमिहोत्सहे । अवताराश्च तस्येह माथुरः साम्प्रतं त्वयम्

vāmanādīṃstathaivānyān na saṃkhyātumihotsahe / avatārāśca tasyeha māthuraḥ sāmprataṃ tvayam

4.56

प्रद्युम्नेति च सा ख्याता रक्षाकर्मण्यवस्थिता

pradyumneti ca sā khyātā rakṣākarmaṇyavasthitā

4.57

देवत्वे ऽथ मनुष्यत्वे तिर्यग्योनौ च संस्थिता । गृह्णाति तत्स्वभावं च वासुदेवेच्छया सदा

devatve 'tha manuṣyatve tiryagyonau ca saṃsthitā / gṛhṇāti tatsvabhāvaṃ ca vāsudevecchayā sadā

4.58

इत्येतत् ते समाख्यातं कृतकृत्यो ऽपि यत्प्रभुः । मानुषत्वं गतो विष्णुः शृणुष्वास्योत्तरं पुनः

ityetat te samākhyātaṃ kṛtakṛtyo 'pi yatprabhuḥ / mānuṣatvaṃ gato viṣṇuḥ śṛṇuṣvāsyottaraṃ punaḥ

4.59

← Adhyaya 3Adhyaya 5