Adhyaya 45
पञ्चचत्वारिंभो ऽध्यायः जैमिनिरुवाच सम्यगेतन्ममाख्यातं भवदिभर्द्विजसत्तमाः । प्रवृत्तं च निवृत्तं च द्विविधं कर्म वैदिकम्
pañcacatvāriṃbho 'dhyāyaḥ jaiminiruvāca samyagetanmamākhyātaṃ bhavadibhardvijasattamāḥ / pravṛttaṃ ca nivṛttaṃ ca dvividhaṃ karma vaidikam
45.1
अहो पितृप्रसादेन भवतां ज्ञानमीदृशम् । येन तिर्यक्त्वमप्येतत् प्राप्य मोहस्तिरस्कृतः
aho pitṛprasādena bhavatāṃ jñānamīdṛśam / yena tiryaktvamapyetat prāpya mohastiraskṛtaḥ
45.2
धन्या भवन्तः संसिद्ध्यै प्रागवस्थास्थितं यतः । भवतां विषयोद्भूतैर्न मोहैश्चाल्यते मनः
dhanyā bhavantaḥ saṃsiddhyai prāgavasthāsthitaṃ yataḥ / bhavatāṃ viṣayodbhūtairna mohaiścālyate manaḥ
45.3
दिष्ट्या भगवता तेन मार्कण्डेयेन धीमता । भवन्तो वै समाख्याताः सर्वसन्देहहृत्तमाः
diṣṭyā bhagavatā tena mārkaṇḍeyena dhīmatā / bhavanto vai samākhyātāḥ sarvasandehahṛttamāḥ
45.4
संसारे ऽस्मिन् मनुष्याणां भ्रमतामतिसङ्कटे । भवद्विधैः समं सङ्गो जायते नातपस्विनाम्
saṃsāre 'smin manuṣyāṇāṃ bhramatāmatisaṅkaṭe / bhavadvidhaiḥ samaṃ saṅgo jāyate nātapasvinām
45.5
यद्यहं सङ्गमासाद्य भवदिभर्ज्ञानदृष्टिभिः । न स्यां कृतार्थस्तन्नूनं न मे ऽन्यत्र कृतार्थता
yadyahaṃ saṅgamāsādya bhavadibharjñānadṛṣṭibhiḥ / na syāṃ kṛtārthastannūnaṃ na me 'nyatra kṛtārthatā
45.6
प्रवृते च निवृत्ते च भवतां ज्ञानकर्मणि । मतिमस्तमलां मन्ये यथा नान्यस्य कस्यचित्
pravṛte ca nivṛtte ca bhavatāṃ jñānakarmaṇi / matimastamalāṃ manye yathā nānyasya kasyacit
45.7
यदि त्वनुग्रहवती मयी बुद्धिर्द्विजोत्तमाः । भवतां तत्समाख्यातुमर्हतेदमशेषतः
yadi tvanugrahavatī mayī buddhirdvijottamāḥ / bhavatāṃ tatsamākhyātumarhatedamaśeṣataḥ
45.8
कथमेतत्समुद्भूतं जगत् स्थावरजङ्गमम् । कथञ्च प्रलयङ्काले पुनर्यास्यति सत्तमाः
kathametatsamudbhūtaṃ jagat sthāvarajaṅgamam / kathañca pralayaṅkāle punaryāsyati sattamāḥ
45.9
कथञ्च वंशाः देवर्षि-पितृभूतादिसम्भवाः । मन्वन्तराणि च कथं वंशानुचरितञ्च यत्
kathañca vaṃśāḥ devarṣi-pitṛbhūtādisambhavāḥ / manvantarāṇi ca kathaṃ vaṃśānucaritañca yat
45.10
यावत्यः सृष्टयश्चैव यावन्तः प्रलयास्तथा । यथा कल्पविभागश्च या च मन्वन्तरस्थितिः
yāvatyaḥ sṛṣṭayaścaiva yāvantaḥ pralayāstathā / yathā kalpavibhāgaśca yā ca manvantarasthitiḥ
45.11
यथा च क्षितिसंस्थानं यत् प्रमाणञ्च वै भुवः । यथास्थिति समुद्राद्रि-निम्नगाः काननानि च
yathā ca kṣitisaṃsthānaṃ yat pramāṇañca vai bhuvaḥ / yathāsthiti samudrādri-nimnagāḥ kānanāni ca
45.12
भूर्लोकादिस्वर्लोकानां गणः पातालसंश्रयः । गतिस्तथार्कसोमादि-ग्रहर्क्षज्योतिषामपि
bhūrlokādisvarlokānāṃ gaṇaḥ pātālasaṃśrayaḥ / gatistathārkasomādi-graharkṣajyotiṣāmapi
45.13
श्रोतुमिच्छाम्यहं सर्वमेतदाहूतसंप्लवम् । उपसंहृते च यच्छेषं जगत्यस्मिन् भविष्यति
śrotumicchāmyahaṃ sarvametadāhūtasaṃplavam / upasaṃhṛte ca yaccheṣaṃ jagatyasmin bhaviṣyati
45.14
पक्षिण ऊचुः प्रश्नभारो ऽयमतुलो यस्त्वया मुनिसत्तम । पृष्टस्तं ते प्रवक्ष्यामस्तत् शृणुष्वेह जैमिने
pakṣiṇa ūcuḥ praśnabhāro 'yamatulo yastvayā munisattama / pṛṣṭastaṃ te pravakṣyāmastat śṛṇuṣveha jaimine
45.15
मार्कण्डेयेन कथितं पुरा क्रौष्टुकये यथा । द्विजपुत्राय शान्ताय व्रतस्त्राताय धीमते
mārkaṇḍeyena kathitaṃ purā krauṣṭukaye yathā / dvijaputrāya śāntāya vratastrātāya dhīmate
45.16
मार्कण्डेयं महात्मानमुपासीनं द्विजोत्तमैः । क्रौष्टुकिः परिपप्रच्छ यदेतत् पृष्टवान् प्रभो
mārkaṇḍeyaṃ mahātmānamupāsīnaṃ dvijottamaiḥ / krauṣṭukiḥ paripapraccha yadetat pṛṣṭavān prabho
45.17
तस्य चाकथयत् प्रीत्या यन्मुनिर्भृगुनन्दनः । तत्ते प्रकथयिष्यामः शृणु त्वं द्विजसत्तम
tasya cākathayat prītyā yanmunirbhṛgunandanaḥ / tatte prakathayiṣyāmaḥ śṛṇu tvaṃ dvijasattama
45.18
प्रणिपत्य जगन्नाथं पद्मयोनिं पितामहम् । जगद्योनिं स्थितं सृष्टौ स्थितौ विष्णुस्वरूपिणम् । प्रलये चान्तकर्तारं रौद्रं रुद्रस्वरूपिणम्
praṇipatya jagannāthaṃ padmayoniṃ pitāmaham / jagadyoniṃ sthitaṃ sṛṣṭau sthitau viṣṇusvarūpiṇam / pralaye cāntakartāraṃ raudraṃ rudrasvarūpiṇam
45.19
मार्कण्डेय उवाच उत्पन्नमात्रस्य पुरा ब्रह्मणो ऽव्यक्तजन्मनः । पुराणमेतद्वेदाश्च मुखेभ्यो ऽनुविनिः सृताः
mārkaṇḍeya uvāca utpannamātrasya purā brahmaṇo 'vyaktajanmanaḥ / purāṇametadvedāśca mukhebhyo 'nuviniḥ sṛtāḥ
45.20
पुराणसंहिताश्चक्रुर्बहुलाः परमर्षयः । वेदानां प्रविभागश्च कृतस्तैस्तु सहस्रशः
purāṇasaṃhitāścakrurbahulāḥ paramarṣayaḥ / vedānāṃ pravibhāgaśca kṛtastaistu sahasraśaḥ
45.21
धर्मज्ञानञ्च वैराग्यमैश्वर्यञ्च महात्मनः । तस्योपदेशेन विना न हि सिद्धं चतुष्टयम्
dharmajñānañca vairāgyamaiśvaryañca mahātmanaḥ / tasyopadeśena vinā na hi siddhaṃ catuṣṭayam
45.22
वेदान् सप्तर्षयस्तस्माज्जगृहुस्तस्य मानसाः । पुराणं जगृहुश्चाद्या मुनयस्तस्य मानसाः
vedān saptarṣayastasmājjagṛhustasya mānasāḥ / purāṇaṃ jagṛhuścādyā munayastasya mānasāḥ
45.23
भृगोः सकाशाच्च्यवनस्तेनोक्तञ्च द्विजन्मनाम् । ऋषिभिश्चापि दक्षाय प्रोक्तमेतन्महात्मभिः
bhṛgoḥ sakāśāccyavanastenoktañca dvijanmanām / ṛṣibhiścāpi dakṣāya proktametanmahātmabhiḥ
45.24
दक्षेण चापि कथितमिदमासीत्तदा मम । तत्तुभ्यं कथयाम्यद्य कलिकल्मषनाशनम्
dakṣeṇa cāpi kathitamidamāsīttadā mama / tattubhyaṃ kathayāmyadya kalikalmaṣanāśanam
45.25
सर्वमेतन्महाभग ! श्रूयतां मे समाधिना । यथाश्रुतं मया पूर्वं दक्षस्य गदतो मुने
sarvametanmahābhaga ! śrūyatāṃ me samādhinā / yathāśrutaṃ mayā pūrvaṃ dakṣasya gadato mune
45.26
प्रणिपत्य जगद्योनिमजमव्ययमाश्रयम् । चराचरस्य जगतोधातारं परमं पदम्
praṇipatya jagadyonimajamavyayamāśrayam / carācarasya jagatodhātāraṃ paramaṃ padam
45.27
ब्रह्माणमादिपुरुषमुत्पत्ति-स्थिति-संयमे । यत्कारणमनौपम्यं यत्र सर्वं प्रतिष्ठितम्
brahmāṇamādipuruṣamutpatti-sthiti-saṃyame / yatkāraṇamanaupamyaṃ yatra sarvaṃ pratiṣṭhitam
45.28
तस्मै हिरण्यगर्भाय लोकतन्त्राय धीमते । प्रणम्य सम्यग्वक्ष्यामि भूतवर्गमनुत्तमम्
tasmai hiraṇyagarbhāya lokatantrāya dhīmate / praṇamya samyagvakṣyāmi bhūtavargamanuttamam
45.29
महदाद्यं विशेषान्तं सवैरुप्यं सलक्षणम् । प्रमाणैः पञ्चभिर्गम्यं स्त्रोतोभिः षड्भिरन्वितम्
mahadādyaṃ viśeṣāntaṃ savairupyaṃ salakṣaṇam / pramāṇaiḥ pañcabhirgamyaṃ strotobhiḥ ṣaḍbhiranvitam
45.30
पुरुषाधिष्ठितं नित्यमनित्यमिव च स्थितम् । तच्छ्रूयतां महाभाग ! परमेण समाधिना
puruṣādhiṣṭhitaṃ nityamanityamiva ca sthitam / tacchrūyatāṃ mahābhāga ! parameṇa samādhinā
45.31
प्रधानं कारणं यत्तदव्यक्ताख्यं महर्षयः । यदाहुः प्रकृतिं सूक्ष्मां नित्यां सदसदात्मिकाम्
pradhānaṃ kāraṇaṃ yattadavyaktākhyaṃ maharṣayaḥ / yadāhuḥ prakṛtiṃ sūkṣmāṃ nityāṃ sadasadātmikām
45.32
ध्रुवमक्षय्यमजरममेयं नान्यसंश्रयम् । गन्धरूपरसैर्हेनं शब्दस्पर्शविवर्जितम्
dhruvamakṣayyamajaramameyaṃ nānyasaṃśrayam / gandharūparasairhenaṃ śabdasparśavivarjitam
45.33
अनाद्यन्तं जगद्योनि त्रिगुणप्रभवाप्ययम् । असाम्प्रतमविज्ञेयं ब्रह्माग्रे समवर्तत
anādyantaṃ jagadyoni triguṇaprabhavāpyayam / asāmpratamavijñeyaṃ brahmāgre samavartata
45.34
प्रलयस्यानु तेनेदं व्याप्तमासीदशेषतः । गुणसाम्यात्ततस्तस्मात् क्षेत्रज्ञाधिष्ठितान्मुने
pralayasyānu tenedaṃ vyāptamāsīdaśeṣataḥ / guṇasāmyāttatastasmāt kṣetrajñādhiṣṭhitānmune
45.35
गुणभावात् सृज्यमानात् सर्गकाले ततः पुनः । प्रधानं तत्त्वमुद्भूतं महान्तं तत् समावृणोत्
guṇabhāvāt sṛjyamānāt sargakāle tataḥ punaḥ / pradhānaṃ tattvamudbhūtaṃ mahāntaṃ tat samāvṛṇot
45.36
यथा बीजं त्वचा तद्वदव्यक्तेनावृतो महान् । सात्त्विको राजसश्चैव तामसश्च त्रिधोदितः
yathā bījaṃ tvacā tadvadavyaktenāvṛto mahān / sāttviko rājasaścaiva tāmasaśca tridhoditaḥ
45.37
ततस्तस्मादहङ्कारस्त्रिविधो वै व्यजायत । वैकारिकस्तैजसश्च भूतादिश्च सतामसः
tatastasmādahaṅkārastrividho vai vyajāyata / vaikārikastaijasaśca bhūtādiśca satāmasaḥ
45.38
महता चावृतः सो ऽपि यथाव्यरक्तेन वै महान् । भूतादिस्तु विकुर्वाणः शब्दतन्मात्रकन्ततः
mahatā cāvṛtaḥ so 'pi yathāvyaraktena vai mahān / bhūtādistu vikurvāṇaḥ śabdatanmātrakantataḥ
45.39
ससर्ज शब्दतन्मात्रादाकाशं शब्दलक्षणम् । आकाशं शब्दमात्रन्तु भूतादिश्चावृणोत्ततः
sasarja śabdatanmātrādākāśaṃ śabdalakṣaṇam / ākāśaṃ śabdamātrantu bhūtādiścāvṛṇottataḥ
45.40
स्पर्शतन्मात्रमेवेह जायते नात्र संशयः । बलवान् जायते वायुस्तस्य स्पर्शगुणो मतः
sparśatanmātrameveha jāyate nātra saṃśayaḥ / balavān jāyate vāyustasya sparśaguṇo mataḥ
45.41
वायुश्चापि विकुर्वाणो रुपमात्रं ससर्ज ह । ज्योतिरुत्पद्यते वायोस्तद्रूपगुणमुच्यते
vāyuścāpi vikurvāṇo rupamātraṃ sasarja ha / jyotirutpadyate vāyostadrūpaguṇamucyate
45.42
स्पर्शमात्रस्तु वै वायूरूपमात्रं समावृणोत् । ज्योतिश्चापि विकुर्वाणं रसमात्रं ससर्ज ह
sparśamātrastu vai vāyūrūpamātraṃ samāvṛṇot / jyotiścāpi vikurvāṇaṃ rasamātraṃ sasarja ha
45.43
सम्भवन्ति ततो ह्यापश्चासन् वै ता रसात्मिकाः । रसमात्रन्तु ताह्यापो रूपमात्रं समावृणोत्
sambhavanti tato hyāpaścāsan vai tā rasātmikāḥ / rasamātrantu tāhyāpo rūpamātraṃ samāvṛṇot
45.44
आपश्चापि विकुर्वत्यो गन्धमात्रं ससर्जिरे । सङ्घातो जायते तस्मात्तस्य गन्धो गुणो मतः
āpaścāpi vikurvatyo gandhamātraṃ sasarjire / saṅghāto jāyate tasmāttasya gandho guṇo mataḥ
45.45
तस्मिंस्तस्मिंस्तु तन्मात्रं तेन तन्मात्रता स्मृता । अविशेषवाचकत्वादविशेषास्ततश्च ते
tasmiṃstasmiṃstu tanmātraṃ tena tanmātratā smṛtā / aviśeṣavācakatvādaviśeṣāstataśca te
45.46
न शान्ता नापि घोरास्ते न मूढाश्चाविशेषतः । भूततन्मात्रसर्गो ऽयमहङ्कारात्तु तामसात्
na śāntā nāpi ghorāste na mūḍhāścāviśeṣataḥ / bhūtatanmātrasargo 'yamahaṅkārāttu tāmasāt
45.47
वैकारिकादहङ्कारात् सत्त्वोद्रिक्तात्तु सात्त्विकात् । वैकारिकः स सर्गस्तु युगपत् सम्प्रवर्तते
vaikārikādahaṅkārāt sattvodriktāttu sāttvikāt / vaikārikaḥ sa sargastu yugapat sampravartate
45.48
बुद्धीन्द्रियाणि पञ्चैव पञ्च कर्मेन्द्रियाणि च । तैजसानीन्द्रियाण्याहुर्देवा वैकारिका दश
buddhīndriyāṇi pañcaiva pañca karmendriyāṇi ca / taijasānīndriyāṇyāhurdevā vaikārikā daśa
45.49
एकादशं मनस्तत्र देवा वैकारिकाः स्मृताः । श्रोतं त्वक्चक्षुषी जिह्वा नासिका चैव पञ्चमी
ekādaśaṃ manastatra devā vaikārikāḥ smṛtāḥ / śrotaṃ tvakcakṣuṣī jihvā nāsikā caiva pañcamī
45.50
शब्दादीनामवाप्त्यर्थं बुद्धियुक्तानि वक्ष्यते । पादौ पायुरुपस्थश्च हस्तौ वाक् पञ्चमी भवेत्
śabdādīnāmavāptyarthaṃ buddhiyuktāni vakṣyate / pādau pāyurupasthaśca hastau vāk pañcamī bhavet
45.51
गतिर्विसर्गो ह्यानन्दः शिल्पं वाक्यञ्च कर्म तत् । आकाशं शब्दमात्रन्तु स्पर्शमात्रं समाविशत्
gatirvisargo hyānandaḥ śilpaṃ vākyañca karma tat / ākāśaṃ śabdamātrantu sparśamātraṃ samāviśat
45.52
द्विगुणो जायते वायुस्तस्य स्पर्शो गुणो मतः । रूपन्तथैवाविशतः शब्दस्पर्शगुणावुभौ
dviguṇo jāyate vāyustasya sparśo guṇo mataḥ / rūpantathaivāviśataḥ śabdasparśaguṇāvubhau
45.53
द्विगुणस्तु ततश्चाग्निः स शब्दस्पर्शरूपवान् । शब्दः स्पर्शश्च रूपञ्च रसमात्रं समाविशत्
dviguṇastu tataścāgniḥ sa śabdasparśarūpavān / śabdaḥ sparśaśca rūpañca rasamātraṃ samāviśat
45.54
तस्माच्चतुर्गुणा ह्यापो विज्ञेयास्ता रसात्मिकाः । शब्दः स्पर्शश्च रूपञ्च रसो गन्धं समाविशत्
tasmāccaturguṇā hyāpo vijñeyāstā rasātmikāḥ / śabdaḥ sparśaśca rūpañca raso gandhaṃ samāviśat
45.55
संहता गन्धमात्रेण आवृण्वंस्ते महीमिमाम् । तस्मात् पञ्चगुणा भूमिः स्थूला भूतेषु दृश्यते
saṃhatā gandhamātreṇa āvṛṇvaṃste mahīmimām / tasmāt pañcaguṇā bhūmiḥ sthūlā bhūteṣu dṛśyate
45.56
शान्ता घोराश्च मूढाश्च विशेषास्तेन ते स्मृताः । परस्परानुप्रवेशाद्धारयन्ति परस्परम्
śāntā ghorāśca mūḍhāśca viśeṣāstena te smṛtāḥ / parasparānupraveśāddhārayanti parasparam
45.57
भूमेरन्तस्त्विदं सर्वं लोकालोकं घनावृतम् । विशेषाश्चेन्द्रियग्राह्या नियतत्वाच्च ते स्मृताः
bhūmerantastvidaṃ sarvaṃ lokālokaṃ ghanāvṛtam / viśeṣāścendriyagrāhyā niyatatvācca te smṛtāḥ
45.58
गुणं पूर्वस्य पूर्वस्य प्राप्नुवन्त्युत्तरोत्तरम् । नानावीर्याः पृथग्भूताः सप्तैते संहतिं विना
guṇaṃ pūrvasya pūrvasya prāpnuvantyuttarottaram / nānāvīryāḥ pṛthagbhūtāḥ saptaite saṃhatiṃ vinā
45.59
नाशक्नुवन् प्रजाः स्त्रष्टुमसमागम्य कृत्स्नशः । समेत्यान्योन्यसंयोगमन्योन्याश्रयिणश्च ते
nāśaknuvan prajāḥ straṣṭumasamāgamya kṛtsnaśaḥ / sametyānyonyasaṃyogamanyonyāśrayiṇaśca te
45.60
एकसङ्घातचिह्नाश्च संप्राप्यैक्यमशेषतः । पुरुषाधिष्ठितत्वाच्च अव्यक्तानुग्रहेण च
ekasaṅghātacihnāśca saṃprāpyaikyamaśeṣataḥ / puruṣādhiṣṭhitatvācca avyaktānugraheṇa ca
45.61
महदाद्या विशेषान्ता ह्यण्डमुत्पादयन्ति ते । जलबुद्बुदवत्तत्र क्रमाद्वै वृद्धिमागतम्
mahadādyā viśeṣāntā hyaṇḍamutpādayanti te / jalabudbudavattatra kramādvai vṛddhimāgatam
45.62
भूतेभ्यो ऽण्डं महाबुद्धे ! वृहत्तदुदकेशयम् । प्राकृते ऽण्डे विवृद्धः सन् क्षेत्रज्ञो ब्रह्मसंज्ञितः
bhūtebhyo 'ṇḍaṃ mahābuddhe ! vṛhattadudakeśayam / prākṛte 'ṇḍe vivṛddhaḥ san kṣetrajño brahmasaṃjñitaḥ
45.63
स वै शरीरी प्रथमः स वै पुरुष उच्यते । आदिकर्ता च भूतानां ब्रह्माग्रे समवर्तत
sa vai śarīrī prathamaḥ sa vai puruṣa ucyate / ādikartā ca bhūtānāṃ brahmāgre samavartata
45.64
तेन सर्वमिदं व्याप्तं त्रैलोक्यं सचराचरम् । मेरुस्तस्यानुसम्भूतो जरायुश्चापि पर्वताः
tena sarvamidaṃ vyāptaṃ trailokyaṃ sacarācaram / merustasyānusambhūto jarāyuścāpi parvatāḥ
45.65
समुदा गर्भसलिलं तस्याण्डस्य महात्मनः । तस्मिन्नण्डे जगत् सर्वं सदेवासुरमानुषम्
samudā garbhasalilaṃ tasyāṇḍasya mahātmanaḥ / tasminnaṇḍe jagat sarvaṃ sadevāsuramānuṣam
45.66
दीपाद्यद्रिसमुद्राश्च राज्योतिर्लोकसंग्रहः । जलानिलानलाकाशैस्ततो भूतादिना बहिः
dīpādyadrisamudrāśca rājyotirlokasaṃgrahaḥ / jalānilānalākāśaistato bhūtādinā bahiḥ
45.67
वृतमण्डं दशगुणैरेकेकैकत्वेन तैः पुनः । महता तत्प्रमाणेन सहैवानेन वेष्टितः
vṛtamaṇḍaṃ daśaguṇairekekaikatvena taiḥ punaḥ / mahatā tatpramāṇena sahaivānena veṣṭitaḥ
45.68
महांस्तैः सहितः सर्वैरव्यक्तेन समावृतः । एभिरावरणैरण्डं सप्तभैः प्राकृतैर्वृतम्
mahāṃstaiḥ sahitaḥ sarvairavyaktena samāvṛtaḥ / ebhirāvaraṇairaṇḍaṃ saptabhaiḥ prākṛtairvṛtam
45.69
अन्योन्यमावृत्य च ता अष्टौ प्रकृतयः स्थिताः । एषा सा प्रकृतिर्नित्या यदन्तः पुरुषश्च सः
anyonyamāvṛtya ca tā aṣṭau prakṛtayaḥ sthitāḥ / eṣā sā prakṛtirnityā yadantaḥ puruṣaśca saḥ
45.70
ब्रह्माख्यः कथितो यस्ते समासात् श्रू यतां पुनः । यथा मग्नो जले कश्चिदुन्मज्जन् जलसम्भवः
brahmākhyaḥ kathito yaste samāsāt śrū yatāṃ punaḥ / yathā magno jale kaścidunmajjan jalasambhavaḥ
45.71
जलञ्च क्षिपति ब्रह्मा स तथा प्रकृतिर्विभु । अव्यक्तं क्षेत्रमुदिष्टं ब्रह्मा क्षेत्रज्ञ उच्यते
jalañca kṣipati brahmā sa tathā prakṛtirvibhu / avyaktaṃ kṣetramudiṣṭaṃ brahmā kṣetrajña ucyate
45.72
एतत्समस्तं जानीयात् क्षेत्रक्षेत्रज्ञलक्षणम् । इत्येष प्राकृतः सर्गः क्षेत्रज्ञाधिष्ठितस्तु सः । अबुद्धिपूर्वः प्रथमः प्रादुर्भूतस्तडिद्यथा
etatsamastaṃ jānīyāt kṣetrakṣetrajñalakṣaṇam / ityeṣa prākṛtaḥ sargaḥ kṣetrajñādhiṣṭhitastu saḥ / abuddhipūrvaḥ prathamaḥ prādurbhūtastaḍidyathā
45.73