Adhyaya 50
पञ्याशो ऽध्यायः- ५० मार्कण्डेय उवाच ततो ऽभिद्यायतस्तस्य जज्ञिरे मानसीः प्रजाः । तच्छरीरसमुत्पन्नैः कार्यैस्तैः कारणैः सह
pañyāśo 'dhyāyaḥ- 50 mārkaṇḍeya uvāca tato 'bhidyāyatastasya jajñire mānasīḥ prajāḥ / taccharīrasamutpannaiḥ kāryaistaiḥ kāraṇaiḥ saha
50.1
क्षेत्रज्ञाः समवर्तन्त गात्रेब्यस्तस्य धीमतः । ते सर्वे समवर्तन्त ये मया प्रगुदाहृताः
kṣetrajñāḥ samavartanta gātrebyastasya dhīmataḥ / te sarve samavartanta ye mayā pragudāhṛtāḥ
50.2
देवाद्याः स्थावरान्ताश्च त्रैगुण्यविषयाः स्मृताः । एवंभूतानि सृष्टानि स्थावराणि चराणि च
devādyāḥ sthāvarāntāśca traiguṇyaviṣayāḥ smṛtāḥ / evaṃbhūtāni sṛṣṭāni sthāvarāṇi carāṇi ca
50.3
यदास्य ताः प्रजाः सर्वा न व्यवर्धन्त धीमतः । अथान्यान्मानसान् पुत्रानु सदृशानात्मनो ऽसृजत्
yadāsya tāḥ prajāḥ sarvā na vyavardhanta dhīmataḥ / athānyānmānasān putrānu sadṛśānātmano 'sṛjat
50.4
भृगुं पुलस्त्यं पुलहं क्रतुमङ्गिरसन्तथा । मरीचिं दक्षमत्रिञ्च वसिष्टञ्चैव मानसम्
bhṛguṃ pulastyaṃ pulahaṃ kratumaṅgirasantathā / marīciṃ dakṣamatriñca vasiṣṭañcaiva mānasam
50.5
नव ब्रह्माण इत्येते पुराणे निश्चयङ्गताः । ततो ऽसृजत् पुनर्ब्रह्मा रुद्रं क्रोधात्मसम्भवम्
nava brahmāṇa ityete purāṇe niścayaṅgatāḥ / tato 'sṛjat punarbrahmā rudraṃ krodhātmasambhavam
50.6
सङ्कल्पञ्चैव धर्मञ्च पूर्वेषामपि पूर्वजम् । सनन्दनादयो ये च पूर्वं सृष्टाः स्वयंभुवा
saṅkalpañcaiva dharmañca pūrveṣāmapi pūrvajam / sanandanādayo ye ca pūrvaṃ sṛṣṭāḥ svayaṃbhuvā
50.7
न ते लोकेषु सज्जन्तो निरपेक्षाः समाहिताः । सर्वे ते ऽनागतज्ञाना वीतरागा विमत्सराः
na te lokeṣu sajjanto nirapekṣāḥ samāhitāḥ / sarve te 'nāgatajñānā vītarāgā vimatsarāḥ
50.8
तेष्वेवं निरपेक्षेषु लोकसृष्टौ महात्मनः । ब्रह्मणो ऽबून्महाक्रोधस्तत्रोत्पन्नोर्ऽकसन्निभः
teṣvevaṃ nirapekṣeṣu lokasṛṣṭau mahātmanaḥ / brahmaṇo 'būnmahākrodhastatrotpannor'kasannibhaḥ
50.9
अर्धनारीनरवपुः पुरुषो ऽतिशरीरवान् । विभजात्मानमित्युक्त्वा स तदान्तर्दधे ततः
ardhanārīnaravapuḥ puruṣo 'tiśarīravān / vibhajātmānamityuktvā sa tadāntardadhe tataḥ
50.10
स चोक्तो वै पृथक् स्त्रीत्वं पुरुषत्वं तथाकरोत् । बिभेद पुरुषत्वञ्च दशधा चैकधा तु सः
sa cokto vai pṛthak strītvaṃ puruṣatvaṃ tathākarot / bibheda puruṣatvañca daśadhā caikadhā tu saḥ
50.11
सौम्यासौम्यैस्तथा शान्तैः पुंस्त्वं स्त्रीत्वञ्च स प्रभुः । बिभेद बहुधा देवः पुरुषैरसितैः सितैः
saumyāsaumyaistathā śāntaiḥ puṃstvaṃ strītvañca sa prabhuḥ / bibheda bahudhā devaḥ puruṣairasitaiḥ sitaiḥ
50.12
ततो ब्रह्मात्मसम्भूतं पूर्वं स्वायम्भुवं प्रभुः । आत्मनः सदृशं कृत्वा प्रजापालो मनुं द्विज
tato brahmātmasambhūtaṃ pūrvaṃ svāyambhuvaṃ prabhuḥ / ātmanaḥ sadṛśaṃ kṛtvā prajāpālo manuṃ dvija
50.13
शतरूपाञ्च तां नारीं तपोनिर्धूतकल्मषाम् । स्वायम्भुवो मनुर्देवः पत्नीत्वे जगृहे विभुः
śatarūpāñca tāṃ nārīṃ taponirdhūtakalmaṣām / svāyambhuvo manurdevaḥ patnītve jagṛhe vibhuḥ
50.14
तस्माच्च पुरुषात् पुत्रौ शतरूपा व्यजायत । प्रियव्रतोत्तानपादौ प्रख्यातावात्मकर्मभिः
tasmācca puruṣāt putrau śatarūpā vyajāyata / priyavratottānapādau prakhyātāvātmakarmabhiḥ
50.15
कन्ये द्वे च तथा ऋद्धिं प्रसूतिञ्च ततः पिता । ददौ पुर्सूतिं दक्षाय तथा ऋद्धिं रुचेः पुरा
kanye dve ca tathā ṛddhiṃ prasūtiñca tataḥ pitā / dadau pursūtiṃ dakṣāya tathā ṛddhiṃ ruceḥ purā
50.16
प्रजापतिः स जग्राह तयोर्यज्ञः सदक्षिणः । पुत्रो जज्ञे महाभाग ! दम्पतीमिथुनं ततः
prajāpatiḥ sa jagrāha tayoryajñaḥ sadakṣiṇaḥ / putro jajñe mahābhāga ! dampatīmithunaṃ tataḥ
50.17
यज्ञस्य दक्षिणायान्तु पुत्रा द्वादश जज्ञिरे । यामा इति समाख्याता देवाः स्वायम्भुवो ऽन्तरे
yajñasya dakṣiṇāyāntu putrā dvādaśa jajñire / yāmā iti samākhyātā devāḥ svāyambhuvo 'ntare
50.18
तस्य पुत्रास्तु यज्ञस्य दक्षिणायां सभास्वराः । प्रसूत्याञ्च तथा दक्षश्चतस्त्रो विंशतिस्तथा
tasya putrāstu yajñasya dakṣiṇāyāṃ sabhāsvarāḥ / prasūtyāñca tathā dakṣaścatastro viṃśatistathā
50.19
ससर्ज कन्यास्तासाञ्च सम्यङ्नामानि मे शृणु । श्रद्धा लक्ष्मीर्धृतिस्तुष्टिः पुष्टिर्मेधा क्रिया तथा
sasarja kanyāstāsāñca samyaṅnāmāni me śṛṇu / śraddhā lakṣmīrdhṛtistuṣṭiḥ puṣṭirmedhā kriyā tathā
50.20
बुद्धिर्लज्जा वपुः शान्तिः सिद्धिः कीर्तिस्त्रयोदशी । पत्न्यर्थे प्रतिजग्राह धर्मो दाक्षायणीः प्रभुः
buddhirlajjā vapuḥ śāntiḥ siddhiḥ kīrtistrayodaśī / patnyarthe pratijagrāha dharmo dākṣāyaṇīḥ prabhuḥ
50.21
ताभ्यः शिष्टा यवीयस्य एकादश सुलोचनाः । ख्यातिः सत्यथ सम्भूतिः स्मृतिः प्रीतिस्तथा क्षमा
tābhyaḥ śiṣṭā yavīyasya ekādaśa sulocanāḥ / khyātiḥ satyatha sambhūtiḥ smṛtiḥ prītistathā kṣamā
50.22
सन्ततिश्चानसूया च ऊर्जा स्वाहा स्वधा तथा । भृगुर्भवो मरीचिश्च तथा चैवाङ्गिरा मुनिः
santatiścānasūyā ca ūrjā svāhā svadhā tathā / bhṛgurbhavo marīciśca tathā caivāṅgirā muniḥ
50.23
पुलस्त्यः पुलहश्चैव क्रतुश्च ऋषयस्तथा । वसिष्ठो ऽत्रिस्तथा वह्निः पितरश्च यथाक्रमम्
pulastyaḥ pulahaścaiva kratuśca ṛṣayastathā / vasiṣṭho 'tristathā vahniḥ pitaraśca yathākramam
50.24
ख्यात्याद्या जगृहुः कन्या मुनयो मुनिसत्तमाः । श्रद्धा कामं श्रीश्च दर्पं नियमं धृतिरात्मजम्
khyātyādyā jagṛhuḥ kanyā munayo munisattamāḥ / śraddhā kāmaṃ śrīśca darpaṃ niyamaṃ dhṛtirātmajam
50.25
सन्तोषञ्च तथा तुष्टिर्लोभं पुष्टिरजायत । मेधा श्रुतं क्रिया दण्डं नयं विनयमेव च
santoṣañca tathā tuṣṭirlobhaṃ puṣṭirajāyata / medhā śrutaṃ kriyā daṇḍaṃ nayaṃ vinayameva ca
50.26
बोधं बुद्धिस्तथा लज्जा विनयं वपुरात्मजम् । व्यवसायं प्रजज्ञे वै क्षेमं शान्तिरसूयत
bodhaṃ buddhistathā lajjā vinayaṃ vapurātmajam / vyavasāyaṃ prajajñe vai kṣemaṃ śāntirasūyata
50.27
सुखं सिद्धिर्यशः कीर्तिरित्येते धर्मयोनयः । कामादतिमुदं हर्षं धर्मपौत्रमसूयत
sukhaṃ siddhiryaśaḥ kīrtirityete dharmayonayaḥ / kāmādatimudaṃ harṣaṃ dharmapautramasūyata
50.28
हिंसा भार्या त्वधर्मस्य तस्यां जज्ञे तथानृतम् । कन्या च निरृतिस्तस्यां सुतौ द्वौ नरकं भयम्
hiṃsā bhāryā tvadharmasya tasyāṃ jajñe tathānṛtam / kanyā ca nirṛtistasyāṃ sutau dvau narakaṃ bhayam
50.29
माया च वेदना चैव मिथुनं द्वयमेतयोः । तयोर्जज्ञे ऽथ वै माया मृत्युं भूतापहारिणम्
māyā ca vedanā caiva mithunaṃ dvayametayoḥ / tayorjajñe 'tha vai māyā mṛtyuṃ bhūtāpahāriṇam
50.30
वेदनात्मसुतञ्चापि दुःखं जज्ञे ऽथ रौरवात् । मृत्योर्व्याधि-जरा-शोक-तृष्णा-क्रोधाश्च जज्ञिरे
vedanātmasutañcāpi duḥkhaṃ jajñe 'tha rauravāt / mṛtyorvyādhi-jarā-śoka-tṛṣṇā-krodhāśca jajñire
50.31
दुः खोद्भवाः स्मृता ह्येते सर्वे वाधर्मलक्षणाः । नैषां भार्यास्ति पुत्रो वा सर्वे ते ह्यूर्ध्वरेतसः ॥ मर्क्प्_५०। ३२ ॥ निरृतिश्च तथा चान्या मृत्योर्भार्याभवन्मुने । अलक्ष्मीर्नाम तस्याञ्च मृत्योः पुत्राश्चतुर्दश
duḥ khodbhavāḥ smṛtā hyete sarve vādharmalakṣaṇāḥ / naiṣāṃ bhāryāsti putro vā sarve te hyūrdhvaretasaḥ // markp_50. 32 // nirṛtiśca tathā cānyā mṛtyorbhāryābhavanmune / alakṣmīrnāma tasyāñca mṛtyoḥ putrāścaturdaśa
50.33
अलक्ष्मीपुत्रका ह्येते मृत्योरादेशकारिणः । विनाशकालेषु नरान् भजन्त्येते शृणुष्व तान्
alakṣmīputrakā hyete mṛtyorādeśakāriṇaḥ / vināśakāleṣu narān bhajantyete śṛṇuṣva tān
50.34
इन्द्रियेषु दशस्वेते तथा मनसि च स्थिताः । स्वे स्वे नरं स्त्रियं वापि विषये योजयन्ति हि
indriyeṣu daśasvete tathā manasi ca sthitāḥ / sve sve naraṃ striyaṃ vāpi viṣaye yojayanti hi
50.35
अथेन्द्रियाणि चाक्रम्य रागक्रोधादिभिर्नरान् । योजयन्ति यथा हानिं यान्त्यधर्मादिभिर्द्विज
athendriyāṇi cākramya rāgakrodhādibhirnarān / yojayanti yathā hāniṃ yāntyadharmādibhirdvija
50.36
अहङ्कारगतश्चान्यस्तथान्यो बुद्धिसंस्थितः । विनाशाय नराः स्त्रीणां यतन्ते महोसंश्रिताः
ahaṅkāragataścānyastathānyo buddhisaṃsthitaḥ / vināśāya narāḥ strīṇāṃ yatante mahosaṃśritāḥ
50.37
तथैवान्यो गृहे पुंसां दुः सहो नाम विश्रुतः । क्षुत्क्षामो ऽधोमुखो नग्रश्चीरी काकसमस्वनः
tathaivānyo gṛhe puṃsāṃ duḥ saho nāma viśrutaḥ / kṣutkṣāmo 'dhomukho nagraścīrī kākasamasvanaḥ
50.38
स सर्वान् खादितुं सृष्टो ब्रह्मणा तमसो निधिः । दंष्ट्राकरालमत्यर्थं विवृतास्यं सुभैरवम्
sa sarvān khādituṃ sṛṣṭo brahmaṇā tamaso nidhiḥ / daṃṣṭrākarālamatyarthaṃ vivṛtāsyaṃ subhairavam
50.39
तमत्तुकाममाहेदं ब्रह्मा लोकपितामहः । सर्वब्रह्ममयः शुद्धः कारणं जगतो ऽव्ययः
tamattukāmamāhedaṃ brahmā lokapitāmahaḥ / sarvabrahmamayaḥ śuddhaḥ kāraṇaṃ jagato 'vyayaḥ
50.40
ब्रह्मोवाच नात्तव्यन्ते जगदिदं जहि कोपं शमं व्रज । त्यजैनान्तामसी वृत्तिमपास्य रजसः कलाम्
brahmovāca nāttavyante jagadidaṃ jahi kopaṃ śamaṃ vraja / tyajaināntāmasī vṛttimapāsya rajasaḥ kalām
50.41
दुः सह उवाच क्षुत्क्षामो ऽस्मि जगन्नाथ ! पिपासुश्चापि दुर्बलः । कथं तृप्तिमियान्नाथ ! भवेयं बलवान् कथम् । कश्चाश्रयो ममाक्याहि वर्तेयं यत्र निर्वृतः
duḥ saha uvāca kṣutkṣāmo 'smi jagannātha ! pipāsuścāpi durbalaḥ / kathaṃ tṛptimiyānnātha ! bhaveyaṃ balavān katham / kaścāśrayo mamākyāhi varteyaṃ yatra nirvṛtaḥ
50.42
ब्रह्मोवाच तवाश्रयो गृहं पुंसां जनश्चाधार्मिको बलम् । पुष्टिं नित्यक्रियाहान्या भवान् वत्स ! गमिष्यति
brahmovāca tavāśrayo gṛhaṃ puṃsāṃ janaścādhārmiko balam / puṣṭiṃ nityakriyāhānyā bhavān vatsa ! gamiṣyati
50.43
वृथास्फोटाश्च ते वस्त्रमाहारञ्च ददामि ते । क्षतं कीटावपन्नञ्च तथा श्वबिरवेक्षितम्
vṛthāsphoṭāśca te vastramāhārañca dadāmi te / kṣataṃ kīṭāvapannañca tathā śvabiravekṣitam
50.44
भग्नभाणागतन्तद्वन्मुखवातोपशामितम् । उच्छिष्टापक्वमास्विन्नमवलीढमसंस्कृतम्
bhagnabhāṇāgatantadvanmukhavātopaśāmitam / ucchiṣṭāpakvamāsvinnamavalīḍhamasaṃskṛtam
50.45
भग्नासनस्थितैर्भुक्तमासन्नागतमेव च । विदिङ्मुखं सन्ध्ययोश्च नृत्यवाद्यस्वनाकुलम्
bhagnāsanasthitairbhuktamāsannāgatameva ca / vidiṅmukhaṃ sandhyayośca nṛtyavādyasvanākulam
50.46
उदक्योपहतं भुक्तमुदक्या दृष्टमेव च । यच्चोपघातवत् किञ्चिद् भक्ष्यं पेयमथापि वा
udakyopahataṃ bhuktamudakyā dṛṣṭameva ca / yaccopaghātavat kiñcid bhakṣyaṃ peyamathāpi vā
50.47
एतानि तव पुष्ट्यर्थमन्यच्चापि ददामि ते । अश्रद्धया हुतं दत्तमस्नातैर्यदवज्ञया
etāni tava puṣṭyarthamanyaccāpi dadāmi te / aśraddhayā hutaṃ dattamasnātairyadavajñayā
50.48
यन्नाम्बुपूर्वकं क्षिप्तमनर्थोकृतमेव च । त्यक्तुमाविष्कृतं यत् तु दत्तं चैवातिविस्मयात्
yannāmbupūrvakaṃ kṣiptamanarthokṛtameva ca / tyaktumāviṣkṛtaṃ yat tu dattaṃ caivātivismayāt
50.49
दुष्टं क्रुद्धार्तदत्तञ्च यक्ष तद्भागि तत् फलम् । यच्च पौनर्भवः किञ्चित् करोत्यामुष्मिकं क्रमम्
duṣṭaṃ kruddhārtadattañca yakṣa tadbhāgi tat phalam / yacca paunarbhavaḥ kiñcit karotyāmuṣmikaṃ kramam
50.50
यच्च पौनर्भवा योषित् तद्यक्ष ! तव तृप्तये । कन्याशुल्कोपधानाय समुपास्ते धनक्रियाः
yacca paunarbhavā yoṣit tadyakṣa ! tava tṛptaye / kanyāśulkopadhānāya samupāste dhanakriyāḥ
50.51
तथैव यक्ष ! पुष्ट्यर्थमसच्छास्त्रक्रियाश्च याः । यच्चार्थनिर्वृतं किञ्चिदधीतं यन्न सत्यतः
tathaiva yakṣa ! puṣṭyarthamasacchāstrakriyāśca yāḥ / yaccārthanirvṛtaṃ kiñcidadhītaṃ yanna satyataḥ
50.52
तत सर्वं तव कालांश्च ददामि तव सिद्धये । गुर्विण्यभिगमे सन्ध्यानित्यकार्यव्यतिक्रमे
tata sarvaṃ tava kālāṃśca dadāmi tava siddhaye / gurviṇyabhigame sandhyānityakāryavyatikrame
50.53
असच्छास्त्रक्रियालापदूषितेषु च दुः सह । तवाभिभवसामर्थ्यं भविष्यति सदा नृषु
asacchāstrakriyālāpadūṣiteṣu ca duḥ saha / tavābhibhavasāmarthyaṃ bhaviṣyati sadā nṛṣu
50.54
पङ्क्तिभेदे वृथापाके पाकभेदे तथा क्रिया । नित्यञ्च गेहकलहे भविता वसतिस्तव
paṅktibhede vṛthāpāke pākabhede tathā kriyā / nityañca gehakalahe bhavitā vasatistava
50.55
अपोष्यमाणे च तथा भृत्ये गोवाहनादिके । असन्ध्याभ्युक्षितागारे काले त्वत्तो भयं नृणाम्
apoṣyamāṇe ca tathā bhṛtye govāhanādike / asandhyābhyukṣitāgāre kāle tvatto bhayaṃ nṛṇām
50.56
नक्षत्रग्रहपीडासु त्रिविधोत्पातदर्शने । अशान्तिकपरान् यक्ष ! नरानभिभविष्यसि
nakṣatragrahapīḍāsu trividhotpātadarśane / aśāntikaparān yakṣa ! narānabhibhaviṣyasi
50.57
वृथोपवासिनो मर्त्या द्यूतस्त्रीषु सदा रताः । त्वद्भाषणोपकर्तारो वैडालव्रतिकाश्च ये
vṛthopavāsino martyā dyūtastrīṣu sadā ratāḥ / tvadbhāṣaṇopakartāro vaiḍālavratikāśca ye
50.58
अब्रह्मचारिणाधीतमिज्या चाविदुषा कृता । तपोवने ग्राम्यभुजां तथैवानिर्वजितात्मनाम्
abrahmacāriṇādhītamijyā cāviduṣā kṛtā / tapovane grāmyabhujāṃ tathaivānirvajitātmanām
50.59
ब्राह्मण-क्षत्रिय-विशां शूद्राणाञ्च स्वकर्मतः । परिच्युतानां या चेष्टा परलोकार्थमीप्सताम्
brāhmaṇa-kṣatriya-viśāṃ śūdrāṇāñca svakarmataḥ / paricyutānāṃ yā ceṣṭā paralokārthamīpsatām
50.60
तस्याश्च यत् फलं सर्वं तत् ते यक्ष ! भविष्यति । अन्यच्च ते प्रयच्छामि पुष्ट्यर्थं सन्निबोध तत्
tasyāśca yat phalaṃ sarvaṃ tat te yakṣa ! bhaviṣyati / anyacca te prayacchāmi puṣṭyarthaṃ sannibodha tat
50.61
भवतो वैश्वदेवान्ते नामोच्चारणपूर्वकम् । एतत् तवेति दास्यन्ति भवतो बलिमूर्जितम्
bhavato vaiśvadevānte nāmoccāraṇapūrvakam / etat taveti dāsyanti bhavato balimūrjitam
50.62
यः संस्कृताशी विधिवच्छुचिरन्तस्तथा बहिः । अलोलुपो जितस्त्रीकस्तद्गेहमपवर्जय
yaḥ saṃskṛtāśī vidhivacchucirantastathā bahiḥ / alolupo jitastrīkastadgehamapavarjaya
50.63
पूज्यन्ते हव्यकव्याभ्यां देवताः पितरस्तथा । यामयो ऽतिथयश्चापि तद्गेहं यक्ष ! वर्जय
pūjyante havyakavyābhyāṃ devatāḥ pitarastathā / yāmayo 'tithayaścāpi tadgehaṃ yakṣa ! varjaya
50.64
यत्र मैत्री गृहे बालवृद्धयोषिन्नरेषु च । तथा स्वजनवर्गेषु गृहं तच्चापि वर्जय
yatra maitrī gṛhe bālavṛddhayoṣinnareṣu ca / tathā svajanavargeṣu gṛhaṃ taccāpi varjaya
50.65
योषितो ऽबिरता यत्र न वहिर्गमनोत्सुकाः । लज्जान्विताः सदा गेहं यक्ष ! तत् परिवर्जय
yoṣito 'biratā yatra na vahirgamanotsukāḥ / lajjānvitāḥ sadā gehaṃ yakṣa ! tat parivarjaya
50.66
वयः सम्बन्धयोग्यानि शयनान्यशनानि च । यत्र गेहे त्वया यक्ष ! तद्वर्ज्यं वचनान्मम
vayaḥ sambandhayogyāni śayanānyaśanāni ca / yatra gehe tvayā yakṣa ! tadvarjyaṃ vacanānmama
50.67
यत्र कारुणिका नित्यं साधुकर्मण्यवस्थिताः । सामान्योपस्करैर्युक्तास्त्यजेथा यक्ष ! तद्गृहम्
yatra kāruṇikā nityaṃ sādhukarmaṇyavasthitāḥ / sāmānyopaskarairyuktāstyajethā yakṣa ! tadgṛham
50.68
यत्रासनस्थास्तिष्ठत्सु गुरु-वृद्ध-द्विजातिषु । न तिष्ठन्ति गृहं तच्च वर्ज्यं यक्ष ! त्वया सदा
yatrāsanasthāstiṣṭhatsu guru-vṛddha-dvijātiṣu / na tiṣṭhanti gṛhaṃ tacca varjyaṃ yakṣa ! tvayā sadā
50.69
तरुगुल्मादिभिर्धारं न विद्धं यस्य वेश्मनः । मर्मभेदो ऽथवा पुंसस्तच्छ्रेयो भवनं न ते
tarugulmādibhirdhāraṃ na viddhaṃ yasya veśmanaḥ / marmabhedo 'thavā puṃsastacchreyo bhavanaṃ na te
50.70
देवतापितृभृत्त्यानामतिथीनाञ्च वर्तनम् । य्सायवशिष्टेनान्नेन पुंसस्तस्य गृहं त्यज ॥ मर्क्प्_५०। ७१ ॥ सत्यवाक्यान् क्षमाशीलानहिंस्त्रान्नानुतापिनः । पुरुषानीदृशान् यक्ष ! त्यजेथाश्चानसूयकान्
devatāpitṛbhṛttyānāmatithīnāñca vartanam / ysāyavaśiṣṭenānnena puṃsastasya gṛhaṃ tyaja // markp_50. 71 // satyavākyān kṣamāśīlānahiṃstrānnānutāpinaḥ / puruṣānīdṛśān yakṣa ! tyajethāścānasūyakān
50.72
भर्तृशुश्रूषणे युक्तामसत्स्त्रीसङ्गवर्जिताम् । कुटुम्बभर्तृशेषान्नपुष्टाञ्च त्यज योषितम्
bhartṛśuśrūṣaṇe yuktāmasatstrīsaṅgavarjitām / kuṭumbabhartṛśeṣānnapuṣṭāñca tyaja yoṣitam
50.73
यजनाध्ययनाभ्यासदानासक्तमतिं सदा । याजनाध्यापनादानकृतवृत्तिं द्विजं त्यज
yajanādhyayanābhyāsadānāsaktamatiṃ sadā / yājanādhyāpanādānakṛtavṛttiṃ dvijaṃ tyaja
50.74
दानाध्ययनयज्ञेषु सदोद्युक्तञ्च दुः सह । क्षत्रियं त्यज सच्छुल्कशस्त्राजीवात्तवेतनम्
dānādhyayanayajñeṣu sadodyuktañca duḥ saha / kṣatriyaṃ tyaja sacchulkaśastrājīvāttavetanam
50.75
त्रिभिः पूर्वगुणैर्युक्तं पाशुपाल्य-वणिज्ययोः । कृषेश्चावाप्तवृत्तिञ्च त्यज वैश्यमकल्मषम्
tribhiḥ pūrvaguṇairyuktaṃ pāśupālya-vaṇijyayoḥ / kṛṣeścāvāptavṛttiñca tyaja vaiśyamakalmaṣam
50.76
दानेझ्या-द्विजशुश्रूषा-तत्परं यक्ष ! सन्त्यज । शूद्रञ्च ब्राह्मणादीनांशुश्रूषावृत्तिपोषकम्
dānejhyā-dvijaśuśrūṣā-tatparaṃ yakṣa ! santyaja / śūdrañca brāhmaṇādīnāṃśuśrūṣāvṛttipoṣakam
50.77
श्रुतिस्मृत्यविरोधेन कृतवृत्तिर्गृहे गृही । यत्र तत्र च तत्पत्नि तस्यैवानुगतात्मिका
śrutismṛtyavirodhena kṛtavṛttirgṛhe gṛhī / yatra tatra ca tatpatni tasyaivānugatātmikā
50.78
यत्र पुत्रो गुरोः पूजां देवानाञ्च तथा पितुः । पत्नी च भर्तुः कुरुते तत्रालक्ष्मीभयं कुतः
yatra putro guroḥ pūjāṃ devānāñca tathā pituḥ / patnī ca bhartuḥ kurute tatrālakṣmībhayaṃ kutaḥ
50.79
सदानुलिप्तं सन्ध्यासु गृहमम्बुसमुक्षितम् । कृतपुष्पबलिं यक्ष ! न त्वं शक्नोषि वीक्षितुम्
sadānuliptaṃ sandhyāsu gṛhamambusamukṣitam / kṛtapuṣpabaliṃ yakṣa ! na tvaṃ śaknoṣi vīkṣitum
50.80
भास्करादृष्टशय्यानि नित्याग्निसलिलानि च । सूर्यावलोकदीपानि लक्ष्म्या गेहानि भाजनम्
bhāskarādṛṣṭaśayyāni nityāgnisalilāni ca / sūryāvalokadīpāni lakṣmyā gehāni bhājanam
50.81
यत्रोक्षा चन्दनं वीणा आदर्शो मधुसर्पिषी । विषाज्यताम्रपात्राणि तद्गृहं न तवाश्रयः
yatrokṣā candanaṃ vīṇā ādarśo madhusarpiṣī / viṣājyatāmrapātrāṇi tadgṛhaṃ na tavāśrayaḥ
50.82
यत्र कष्टकिनो वृक्षा यत्र निष्पाववल्लरी । भार्या पुनर्भूर्वल्मीकस्तद्यक्ष ! तव मन्दिरम्
yatra kaṣṭakino vṛkṣā yatra niṣpāvavallarī / bhāryā punarbhūrvalmīkastadyakṣa ! tava mandiram
50.83
यस्मिन् गृहे नराः पञ्च स्त्रीत्रयं तावतीश्च गाः । अन्धकारेन्धनाग्निश्च तद्गृहं वसतिस्तव
yasmin gṛhe narāḥ pañca strītrayaṃ tāvatīśca gāḥ / andhakārendhanāgniśca tadgṛhaṃ vasatistava
50.84
एकच्छागं द्विवालेयं त्रिगवं पञ्चमाहिषम् । षडश्वं सप्तमातङ्गं गृहं यक्षाशु शोषय
ekacchāgaṃ dvivāleyaṃ trigavaṃ pañcamāhiṣam / ṣaḍaśvaṃ saptamātaṅgaṃ gṛhaṃ yakṣāśu śoṣaya
50.85
कुद्दालदात्रपिटकं तद्वत् स्थाल्यादिभाजनम् । यत्र तत्रैव क्षिप्तानि तव दद्युः प्रतिश्रयम्
kuddāladātrapiṭakaṃ tadvat sthālyādibhājanam / yatra tatraiva kṣiptāni tava dadyuḥ pratiśrayam
50.86
मुसलोलूखले स्त्रीणामास्या तद्वदुदुम्बरे । अवस्करे मन्त्रणञ्च यक्षैतदुपकृत् तव
musalolūkhale strīṇāmāsyā tadvadudumbare / avaskare mantraṇañca yakṣaitadupakṛt tava
50.87
लङ्घ्यन्ते यत्र धान्यानि पक्वापक्वानि वेश्मनि । तद्वच्छास्त्राणि तत्र त्वं यथेष्टं चर दुः सह
laṅghyante yatra dhānyāni pakvāpakvāni veśmani / tadvacchāstrāṇi tatra tvaṃ yatheṣṭaṃ cara duḥ saha
50.88
स्थालीपिधाने यत्राग्निर्दत्तो दर्वोफलेन वा । गृहे तत्र दुरिष्टानामशेषाणां समाश्रयः
sthālīpidhāne yatrāgnirdatto darvophalena vā / gṛhe tatra duriṣṭānāmaśeṣāṇāṃ samāśrayaḥ
50.89
मानुषास्थि गृहे यत्र दिवारात्रं मृतस्थितिः । तत्र यक्ष ! तवावासस्तथान्येषाञ्च रक्षसाम्
mānuṣāsthi gṛhe yatra divārātraṃ mṛtasthitiḥ / tatra yakṣa ! tavāvāsastathānyeṣāñca rakṣasām
50.90
अदत्त्वा भुञ्जते ये वै बन्धोः पिण्डं तथोदकम् । सपिण्डान् सोदकांश्चैव तत्काले तान् नरान् भज
adattvā bhuñjate ye vai bandhoḥ piṇḍaṃ tathodakam / sapiṇḍān sodakāṃścaiva tatkāle tān narān bhaja
50.91
यत्र पद्मपहापद्मौ सुरभिर्मोकाशिनी । वृषभैरावतौ यत्र कल्प्यन्ते तद्गृहं त्यज
yatra padmapahāpadmau surabhirmokāśinī / vṛṣabhairāvatau yatra kalpyante tadgṛhaṃ tyaja
50.92
अशस्त्रा देवता यत्र सशस्त्राश्चाहवं विना । कल्प्यन्ते मनुजैरर्च्यास्तत् परित्यज मन्दिरम्
aśastrā devatā yatra saśastrāścāhavaṃ vinā / kalpyante manujairarcyāstat parityaja mandiram
50.93
पौरजानपदैर्यत्र प्राक्प्रसिद्धमहोत्सवाः । क्रियन्ते पूर्ववद् गेहे न त्वं तत्र गृहे चर
paurajānapadairyatra prākprasiddhamahotsavāḥ / kriyante pūrvavad gehe na tvaṃ tatra gṛhe cara
50.94
शूर्पवातघटाम्भोभिः स्त्रानं वस्त्राम्बुविप्रुषैः । नखाग्रसलिलैश्चैव तान् याहि हतलक्षणान्
śūrpavātaghaṭāmbhobhiḥ strānaṃ vastrāmbuvipruṣaiḥ / nakhāgrasalilaiścaiva tān yāhi hatalakṣaṇān
50.95
देशाचारान् समयान् ज्ञातिधर्मं जपं होपं मङ्गलं देवतेष्टिम् । सम्यक्शौचं विधिवल्लोकवादान् पुंसस्त्वया कुर्वतो मास्तु सङ्गः
deśācārān samayān jñātidharmaṃ japaṃ hopaṃ maṅgalaṃ devateṣṭim / samyakśaucaṃ vidhivallokavādān puṃsastvayā kurvato māstu saṅgaḥ
50.96
मार्कण्डेय उवाच इत्युक्त्वा दुः सहं ब्रह्मा तत्रैवान्तरधीयत । चकार शासनं सो ऽपि तथा पङ्कजजन्मनः
mārkaṇḍeya uvāca ityuktvā duḥ sahaṃ brahmā tatraivāntaradhīyata / cakāra śāsanaṃ so 'pi tathā paṅkajajanmanaḥ
50.97