Vishnu Purana · Amsha 3 · Adhyaya 17

पराशर उवाच

इत्य् आह भगवान् और्वः सगराय महात्मने । सदाचारान् पुरा सम्यङ् मैत्रेय परिपृच्छते

ity āha bhagavān aurvaḥ sagarāya mahātmane / sadācārān purā samyaṅ maitreya paripṛcchate

3.17.1

मयाप्य् एतद् अशेषेण कथितं भवतो द्विज । समुल्लङ्घ्य सदाचारं कश्चिन् नाप्नोति शोभनम्

mayāpy etad aśeṣeṇa kathitaṃ bhavato dvija / samullaṅghya sadācāraṃ kaścin nāpnoti śobhanam

3.17.2

मैत्रेय उवाच

षण्डापविद्धप्रमुखा विदिता भगवन् मया । उदक्याद्याश् च ये सर्वे नग्नम् इच्छामि वेदितुम्

ṣaṇḍāpaviddhapramukhā viditā bhagavan mayā / udakyādyāś ca ye sarve nagnam icchāmi veditum

3.17.3

को नग्नः किंसमाचारो नग्नसंज्ञां नरो लभेत् । नग्नस्वरूपम् इच्छामि यथावत् गदितं त्वया

ko nagnaḥ kiṃsamācāro nagnasaṃjñāṃ naro labhet / nagnasvarūpam icchāmi yathāvat gaditaṃ tvayā

3.17.4

पराशर उवाच

ऋग्यजुःसामसंज्ञेयं त्रयी वर्णावृतिर् द्विज । एताम् उज्झति यो मोहात् स नग्नः पातकी स्मृतः

ṛgyajuḥsāmasaṃjñeyaṃ trayī varṇāvṛtir dvija / etām ujjhati yo mohāt sa nagnaḥ pātakī smṛtaḥ

3.17.5

त्रयी समस्तवर्णानां द्विज संवरणं यतः । नग्नो भवत्य् उज्झितायाम् अतस् तस्याम् असंशयम्

trayī samastavarṇānāṃ dvija saṃvaraṇaṃ yataḥ / nagno bhavaty ujjhitāyām atas tasyām asaṃśayam

3.17.6

इदं च श्रूयताम् अन्यद् भीष्माय सुमहात्मने । कथयाम् आस धर्मज्ञो वसिष्ठो ऽस्मत्पितामहः

idaṃ ca śrūyatām anyad bhīṣmāya sumahātmane / kathayām āsa dharmajño vasiṣṭho 'smatpitāmahaḥ

3.17.7

मयापि तस्य गदतः श्रुतम् एतन् महात्मनः । नग्नसंबन्धि मैत्रेय यत् पृष्टो ऽहम् इह त्वया

mayāpi tasya gadataḥ śrutam etan mahātmanaḥ / nagnasaṃbandhi maitreya yat pṛṣṭo 'ham iha tvayā

3.17.8

देवासुरम् अभूद् युद्धं दिव्यम् अब्दं पुरा द्विज । तस्मिन् पराजिता देवा दैत्यैर् ह्रादपुरोगमैः

devāsuram abhūd yuddhaṃ divyam abdaṃ purā dvija / tasmin parājitā devā daityair hrādapurogamaiḥ

3.17.9

क्षीरोदस्योत्तरं कूलं गत्वातप्यन्त वै तपः । विष्णोर् आराधनार्थाय जगुश् चेमं स्तवं तदा

kṣīrodasyottaraṃ kūlaṃ gatvātapyanta vai tapaḥ / viṣṇor ārādhanārthāya jaguś cemaṃ stavaṃ tadā

3.17.10

देवा ऊचुः

आराधनाय लोकानां विष्णोर् ईशस्य यां गिरम् । वक्ष्यामो भगवान् आद्यस् तया विष्णुः प्रसीदतु

ārādhanāya lokānāṃ viṣṇor īśasya yāṃ giram / vakṣyāmo bhagavān ādyas tayā viṣṇuḥ prasīdatu

3.17.11

यतो भूतान्य् अशेषाणि प्रसूतानि महात्मनः । यस्मिंश् च लयम् एष्यन्ति कस् तं संस्तोतुम् ईश्वरः

yato bhūtāny aśeṣāṇi prasūtāni mahātmanaḥ / yasmiṃś ca layam eṣyanti kas taṃ saṃstotum īśvaraḥ

3.17.12

तथाप्य् अरातिविध्वंसध्वस्तवीर्या भवार्थिनः । त्वां स्तोष्यामस् तवोक्तीनां याथार्थ्यं नैव गोचरे

tathāpy arātividhvaṃsadhvastavīryā bhavārthinaḥ / tvāṃ stoṣyāmas tavoktīnāṃ yāthārthyaṃ naiva gocare

3.17.13

त्वम् उर्वी सलिलं वह्निर् वायुर् आकाशम् एव च । समस्तम् अन्तःकरणं प्रधानं तत्परः पुमान्

tvam urvī salilaṃ vahnir vāyur ākāśam eva ca / samastam antaḥkaraṇaṃ pradhānaṃ tatparaḥ pumān

3.17.14

एकं तवैतद् भूतात्मन् मूर्तामूर्तमयं वपुः । आब्रह्मस्तम्बपर्यन्तं स्थानकालविभेदवत्

ekaṃ tavaitad bhūtātman mūrtāmūrtamayaṃ vapuḥ / ābrahmastambaparyantaṃ sthānakālavibhedavat

3.17.15

तत्रेश तव यत् पूर्वं त्वन्नाभिकमलोद्भवम् । रूपं सर्गोपकाराय तस्मै ब्रह्मात्मने नमः

tatreśa tava yat pūrvaṃ tvannābhikamalodbhavam / rūpaṃ sargopakārāya tasmai brahmātmane namaḥ

3.17.16

शक्रार्करुद्रवस्वश्विमरुत्सोमादिभेदवत् । वयम् एवं स्वरूपं ते तस्मै देवात्मने नमः

śakrārkarudravasvaśvimarutsomādibhedavat / vayam evaṃ svarūpaṃ te tasmai devātmane namaḥ

3.17.17

दम्भप्रायम् असंबोधि तितिक्षादमवर्जितम् । यद् रूपं तव गोविन्द तस्मै दैत्यात्मने नमः

dambhaprāyam asaṃbodhi titikṣādamavarjitam / yad rūpaṃ tava govinda tasmai daityātmane namaḥ

3.17.18

नातिज्ञानवहा यस्मिन् नाड्यः स्तिमिततेजसि । शब्दादिलोभि यत् तस्मै तुभ्यं यक्षात्मने नमः

nātijñānavahā yasmin nāḍyaḥ stimitatejasi / śabdādilobhi yat tasmai tubhyaṃ yakṣātmane namaḥ

3.17.19

क्रौर्यमायामयं घोरं यच् च रूपं तवासितम् । निशाचरात्मने तस्मै नमस् ते पुरुषोत्तम

krauryamāyāmayaṃ ghoraṃ yac ca rūpaṃ tavāsitam / niśācarātmane tasmai namas te puruṣottama

3.17.20

स्वर्गस्थधर्मिसद्धर्मफलोपकरणं तव । धर्माख्यं च तथा रूपं नमस् तस्मै जनार्दन

svargasthadharmisaddharmaphalopakaraṇaṃ tava / dharmākhyaṃ ca tathā rūpaṃ namas tasmai janārdana

3.17.21

हर्षप्रायम् असंसर्गि गतिमद् गमनादिषु । सिद्धात्मंस् तव यद् रूपं तस्मै सिद्धात्मने नमः

harṣaprāyam asaṃsargi gatimad gamanādiṣu / siddhātmaṃs tava yad rūpaṃ tasmai siddhātmane namaḥ

3.17.22

अतितिक्षाधनं क्रूरम् उपभोगसहं हरे । द्विजिह्वं तव यद् रूपं तस्मै सर्पात्मने नमः

atitikṣādhanaṃ krūram upabhogasahaṃ hare / dvijihvaṃ tava yad rūpaṃ tasmai sarpātmane namaḥ

3.17.23

अवबोधि च यच् छान्तम् अदोषम् अपकल्मषम् । ऋषिरूपात्मने तस्मै विष्णो रूपाय ते नमः

avabodhi ca yac chāntam adoṣam apakalmaṣam / ṛṣirūpātmane tasmai viṣṇo rūpāya te namaḥ

3.17.24

भक्षयत्य् अथ कल्पान्ते भूतानि यद् अवारितम् । त्वद्रूपं पुण्डरीकाक्ष तस्मै कालात्मने नमः

bhakṣayaty atha kalpānte bhūtāni yad avāritam / tvadrūpaṃ puṇḍarīkākṣa tasmai kālātmane namaḥ

3.17.25

संभक्ष्य सर्वभूतानि देवादीन्य् अविशेषतः । नृत्यत्य् अन्ते च यद् रूपं तस्मै रुद्रात्मने नमः

saṃbhakṣya sarvabhūtāni devādīny aviśeṣataḥ / nṛtyaty ante ca yad rūpaṃ tasmai rudrātmane namaḥ

3.17.26

प्रवृत्त्या रजसो यच् च कर्मणां कारणात्मकम् । जनार्दन नमस् तस्मै त्वद्रूपाय नरात्मने

pravṛttyā rajaso yac ca karmaṇāṃ kāraṇātmakam / janārdana namas tasmai tvadrūpāya narātmane

3.17.27

अष्टाविंशद्वधोपेतं यद् रूपं तामसं तव । उन्मार्गगामि सर्वात्मंस् तस्मै पश्वात्मने नमः

aṣṭāviṃśadvadhopetaṃ yad rūpaṃ tāmasaṃ tava / unmārgagāmi sarvātmaṃs tasmai paśvātmane namaḥ

3.17.28

यज्ञाङ्गभूतं यद् रूपं जगतः सिद्धिसाधनम् । वृक्षादिभेदैर् यद् भेदि तस्मै मुख्यात्मने नमः

yajñāṅgabhūtaṃ yad rūpaṃ jagataḥ siddhisādhanam / vṛkṣādibhedair yad bhedi tasmai mukhyātmane namaḥ

3.17.29

तिर्यङ्मनुष्यदेवादिव्योमशब्दादिकं च यत् । रूपं तवादेः सर्वस्य तस्मै सर्वात्मने नमः

tiryaṅmanuṣyadevādivyomaśabdādikaṃ ca yat / rūpaṃ tavādeḥ sarvasya tasmai sarvātmane namaḥ

3.17.30

प्रधानबुद्ध्यादिमयाद् अशेषाद् यद् अन्यद् अस्मात् परमं परात्मन् । रूपं तवाद्यं न यद् अन्यतुल्यं तस्मै नमः कारणकारणाय

pradhānabuddhyādimayād aśeṣād yad anyad asmāt paramaṃ parātman / rūpaṃ tavādyaṃ na yad anyatulyaṃ tasmai namaḥ kāraṇakāraṇāya

3.17.31

शुक्लादिदीर्घादिघनादिहीनम् अगोचरे यच् च विशेषणानाम् । शुद्धातिशुद्धं परमर्षिदृश्यं रूपाय तस्मै भगवन् नताः स्मः

śuklādidīrghādighanādihīnam agocare yac ca viśeṣaṇānām / śuddhātiśuddhaṃ paramarṣidṛśyaṃ rūpāya tasmai bhagavan natāḥ smaḥ

3.17.32

यन् नः शरीरेषु यद् अन्यदेहेष्व् अशेषवस्तुष्व् अजम् अव्ययं यत् । यस्माच् च नान्यद् व्यतिरिक्तम् अस्ति ब्रह्मस्वरूपाय नताः स्म तस्मै

yan naḥ śarīreṣu yad anyadeheṣv aśeṣavastuṣv ajam avyayaṃ yat / yasmāc ca nānyad vyatiriktam asti brahmasvarūpāya natāḥ sma tasmai

3.17.33

सकलम् इदम् अजस्य यस्य रूपं परमपदात्मवतः सनातनस्य । तम् अनिधनम् अशेषबीजभूतं प्रभुम् अमलं प्रणताः स्म वासुदेवम्

sakalam idam ajasya yasya rūpaṃ paramapadātmavataḥ sanātanasya / tam anidhanam aśeṣabījabhūtaṃ prabhum amalaṃ praṇatāḥ sma vāsudevam

3.17.34

पराशर उवाच

स्तोत्रस्यास्यावसाने तु ददृशुः परमेश्वरम् । शङ्खचक्रगदापाणिं गरुडस्थं सुरा हरिम्

stotrasyāsyāvasāne tu dadṛśuḥ parameśvaram / śaṅkhacakragadāpāṇiṃ garuḍasthaṃ surā harim

3.17.35

तम् ऊचुः सकला देवाः प्रणिपातपुरःसरम् । प्रसीद देव दैत्येभ्यस् त्राहीति शरणार्थिनः

tam ūcuḥ sakalā devāḥ praṇipātapuraḥsaram / prasīda deva daityebhyas trāhīti śaraṇārthinaḥ

3.17.36

त्रैलोक्यं यज्ञभागाश् च दैत्यैर् ह्रादपुरोगमैः । हृतं नो ब्रह्मणो ऽप्य् आज्ञाम् उल्लङ्घ्य परमेश्वर

trailokyaṃ yajñabhāgāś ca daityair hrādapurogamaiḥ / hṛtaṃ no brahmaṇo 'py ājñām ullaṅghya parameśvara

3.17.37

यद्य् अप्य् अशेषभूतस्य वयं ते च तवांशकाः । तथाप्य् अविद्याभेदेन भिन्नं पश्यामहे जगत्

yady apy aśeṣabhūtasya vayaṃ te ca tavāṃśakāḥ / tathāpy avidyābhedena bhinnaṃ paśyāmahe jagat

3.17.38

स्ववर्णधर्माभिरता वेदमार्गानुसारिणः । न शक्यास् ते ऽरयो हन्तुम् अस्माभिस् तपसान्विताः

svavarṇadharmābhiratā vedamārgānusāriṇaḥ / na śakyās te 'rayo hantum asmābhis tapasānvitāḥ

3.17.39

तम् उपायम् अशेषात्मन्न् अस्माकं दातुम् अर्हसि । येन तान् असुरान् हन्तुं भवेम भगवन् क्षमाः

tam upāyam aśeṣātmann asmākaṃ dātum arhasi / yena tān asurān hantuṃ bhavema bhagavan kṣamāḥ

3.17.40

इत्य् उक्तो भगवांस् तेभ्यो मायामोहं शरीरतः । समुत्पाद्य ददौ विष्णुः प्राह चेदं सुरोत्तमान्

ity ukto bhagavāṃs tebhyo māyāmohaṃ śarīrataḥ / samutpādya dadau viṣṇuḥ prāha cedaṃ surottamān

3.17.41

मायामोहो ऽयम् अखिलान् दैत्यांस् तान् मोहयिष्यति । ततो वध्या भविष्यन्ति वेदमार्गबहिष्कृताः

māyāmoho 'yam akhilān daityāṃs tān mohayiṣyati / tato vadhyā bhaviṣyanti vedamārgabahiṣkṛtāḥ

3.17.42

स्थितौ स्थितस्य मे वध्या यावन्तः परिपन्थिनः । ब्रह्मणो ह्य् अधिकारस्य देवा दैत्यादिकाः सुराः

sthitau sthitasya me vadhyā yāvantaḥ paripanthinaḥ / brahmaṇo hy adhikārasya devā daityādikāḥ surāḥ

3.17.43

तद् गच्छत न भीः कार्या मायामोहो ऽयम् अग्रतः । गच्छत्व् अद्योपकाराय भवतां भविता सुराः

tad gacchata na bhīḥ kāryā māyāmoho 'yam agrataḥ / gacchatv adyopakārāya bhavatāṃ bhavitā surāḥ

3.17.44

इत्य् उक्ताः प्रणिपत्यैनं ययुर् देवा यथागतम् । मायामोहो ऽपि तैः सार्धं ययौ यत्र महासुराः

ity uktāḥ praṇipatyainaṃ yayur devā yathāgatam / māyāmoho 'pi taiḥ sārdhaṃ yayau yatra mahāsurāḥ

3.17.45

Adhyaya 16Adhyaya 18