← Canto 3

Canto 3, Chapter 33

Shloka 1

मैत्रेय उवाच एवं निशम्य कपिलस्य वचो जनित्रीसा कर्दमस्य दयिता किल देवहूति: । विस्रस्तमोहपटला तमभिप्रणम्यतुष्टाव तत्त्वविषयाङ्कितसिद्धिभूमिम् ॥ १ ॥

maitreya uvācaevaṁ niśamya kapilasya vaco janitrīsā kardamasya dayitā kila devahūtiḥvisrasta-moha-paṭalā tam abhipraṇamyatuṣṭāva tattva-viṣayāṅkita-siddhi-bhūmim

Shloka 2

देवहूतिरुवाचअथाप्यजोऽन्त:सलिले शयानंभूतेन्द्रियार्थात्ममयं वपुस्ते । गुणप्रवाहं सदशेषबीजंदध्यौ स्वयं यज्जठराब्जजात: ॥ २ ॥

devahūtir uvācaathāpy ajo ’ntaḥ-salile śayānaṁbhūtendriyārthātma-mayaṁ vapus teguṇa-pravāhaṁ sad-aśeṣa-bījaṁdadhyau svayaṁ yaj-jaṭharābja-jātaḥ

Shloka 2

देवहूतिरुवाचअथाप्यजोऽन्त:सलिले शयानंभूतेन्द्रियार्थात्ममयं वपुस्ते । गुणप्रवाहं सदशेषबीजंदध्यौ स्वयं यज्जठराब्जजात: ॥ २ ॥

devahūtir uvācaathāpy ajo ’ntaḥ-salile śayānaṁbhūtendriyārthātma-mayaṁ vapus teguṇa-pravāhaṁ sad-aśeṣa-bījaṁdadhyau svayaṁ yaj-jaṭharābja-jātaḥ

Shloka 3

स एव विश्वस्य भवान्विधत्तेगुणप्रवाहेण विभक्तवीर्य: । सर्गाद्यनीहोऽवितथाभिसन्धिर्आत्मेश्वरोऽतर्क्यसहस्रशक्ति: ॥ ३ ॥

sa eva viśvasya bhavān vidhatteguṇa-pravāheṇa vibhakta-vīryaḥsargādy anīho ’vitathābhisandhirātmeśvaro ’tarkya-sahasra-śaktiḥ

Shloka 3

स एव विश्वस्य भवान्विधत्तेगुणप्रवाहेण विभक्तवीर्य: । सर्गाद्यनीहोऽवितथाभिसन्धिर्आत्मेश्वरोऽतर्क्यसहस्रशक्ति: ॥ ३ ॥

sa eva viśvasya bhavān vidhatteguṇa-pravāheṇa vibhakta-vīryaḥsargādy anīho ’vitathābhisandhirātmeśvaro ’tarkya-sahasra-śaktiḥ

Shloka 4

स त्वं भृतो मे जठरेण नाथकथं नु यस्योदर एतदासीत् । विश्वं युगान्ते वटपत्र एक:शेते स्म माया-शिशुरङ्‌घ्रिपान: ॥ ४ ॥

sa tvaṁ bhṛto me jaṭhareṇa nāthakathaṁ nu yasyodara etad āsītviśvaṁ yugānte vaṭa-patra ekaḥśete sma māyā-śiśur aṅghri-pānaḥ

Shloka 4

स त्वं भृतो मे जठरेण नाथकथं नु यस्योदर एतदासीत् । विश्वं युगान्ते वटपत्र एक:शेते स्म माया-शिशुरङ्‌घ्रिपान: ॥ ४ ॥

sa tvaṁ bhṛto me jaṭhareṇa nāthakathaṁ nu yasyodara etad āsītviśvaṁ yugānte vaṭa-patra ekaḥśete sma māyā-śiśur aṅghri-pānaḥ

Shloka 5

त्वं देहतन्त्र: प्रशमाय पाप्मनांनिदेशभाजां च विभो विभूतये । यथावतारास्तव सूकरादयस्तथायमप्यात्मपथोपलब्धये ॥ ५ ॥

tvaṁ deha-tantraḥ praśamāya pāpmanāṁnideśa-bhājāṁ ca vibho vibhūtayeyathāvatārās tava sūkarādayastathāyam apy ātma-pathopalabdhaye

Shloka 6

यन्नामधेयश्रवणानुकीर्तनाद्यत्प्रह्वणाद्यत्स्मरणादपि क्‍वचित् । श्वादोऽपि सद्य: सवनाय कल्पतेकुत: पुनस्ते भगवन्नु दर्शनात् ॥ ६ ॥

yan-nāmadheya-śravaṇānukīrtanādyat-prahvaṇād yat-smaraṇād api kvacitśvādo ’pi sadyaḥ savanāya kalpatekutaḥ punas te bhagavan nu darśanāt

Shloka 6

यन्नामधेयश्रवणानुकीर्तनाद्यत्प्रह्वणाद्यत्स्मरणादपि क्‍वचित् । श्वादोऽपि सद्य: सवनाय कल्पतेकुत: पुनस्ते भगवन्नु दर्शनात् ॥ ६ ॥

yan-nāmadheya-śravaṇānukīrtanādyat-prahvaṇād yat-smaraṇād api kvacitśvādo ’pi sadyaḥ savanāya kalpatekutaḥ punas te bhagavan nu darśanāt

Shloka 6

यन्नामधेयश्रवणानुकीर्तनाद्यत्प्रह्वणाद्यत्स्मरणादपि क्‍वचित् । श्वादोऽपि सद्य: सवनाय कल्पतेकुत: पुनस्ते भगवन्नु दर्शनात् ॥ ६ ॥

yan-nāmadheya-śravaṇānukīrtanādyat-prahvaṇād yat-smaraṇād api kvacitśvādo ’pi sadyaḥ savanāya kalpatekutaḥ punas te bhagavan nu darśanāt

Shloka 6

यन्नामधेयश्रवणानुकीर्तनाद्यत्प्रह्वणाद्यत्स्मरणादपि क्‍वचित् । श्वादोऽपि सद्य: सवनाय कल्पतेकुत: पुनस्ते भगवन्नु दर्शनात् ॥ ६ ॥

yan-nāmadheya-śravaṇānukīrtanādyat-prahvaṇād yat-smaraṇād api kvacitśvādo ’pi sadyaḥ savanāya kalpatekutaḥ punas te bhagavan nu darśanāt

Shloka 6

यन्नामधेयश्रवणानुकीर्तनाद्यत्प्रह्वणाद्यत्स्मरणादपि क्‍वचित् । श्वादोऽपि सद्य: सवनाय कल्पतेकुत: पुनस्ते भगवन्नु दर्शनात् ॥ ६ ॥

yan-nāmadheya-śravaṇānukīrtanādyat-prahvaṇād yat-smaraṇād api kvacitśvādo ’pi sadyaḥ savanāya kalpatekutaḥ punas te bhagavan nu darśanāt

Shloka 7

अहो बत श्वपचोऽतो गरीयान्यज्जिह्वाग्रे वर्तते नाम तुभ्यम् । तेपुस्तपस्ते जुहुवु: सस्‍नुरार्याब्रह्मानूचुर्नाम गृणन्ति ये ते ॥ ७ ॥

aho bata śva-paco ’to garīyānyaj-jihvāgre vartate nāma tubhyamtepus tapas te juhuvuḥ sasnur āryābrahmānūcur nāma gṛṇanti ye te

Shloka 7

अहो बत श्वपचोऽतो गरीयान्यज्जिह्वाग्रे वर्तते नाम तुभ्यम् । तेपुस्तपस्ते जुहुवु: सस्‍नुरार्याब्रह्मानूचुर्नाम गृणन्ति ये ते ॥ ७ ॥

aho bata śva-paco ’to garīyānyaj-jihvāgre vartate nāma tubhyamtepus tapas te juhuvuḥ sasnur āryābrahmānūcur nāma gṛṇanti ye te

Shloka 7

अहो बत श्वपचोऽतो गरीयान्यज्जिह्वाग्रे वर्तते नाम तुभ्यम् । तेपुस्तपस्ते जुहुवु: सस्‍नुरार्याब्रह्मानूचुर्नाम गृणन्ति ये ते ॥ ७ ॥

aho bata śva-paco ’to garīyānyaj-jihvāgre vartate nāma tubhyamtepus tapas te juhuvuḥ sasnur āryābrahmānūcur nāma gṛṇanti ye te

Shloka 7

अहो बत श्वपचोऽतो गरीयान्यज्जिह्वाग्रे वर्तते नाम तुभ्यम् । तेपुस्तपस्ते जुहुवु: सस्‍नुरार्याब्रह्मानूचुर्नाम गृणन्ति ये ते ॥ ७ ॥

aho bata śva-paco ’to garīyānyaj-jihvāgre vartate nāma tubhyamtepus tapas te juhuvuḥ sasnur āryābrahmānūcur nāma gṛṇanti ye te

Shloka 7

अहो बत श्वपचोऽतो गरीयान्यज्जिह्वाग्रे वर्तते नाम तुभ्यम् । तेपुस्तपस्ते जुहुवु: सस्‍नुरार्याब्रह्मानूचुर्नाम गृणन्ति ये ते ॥ ७ ॥

aho bata śva-paco ’to garīyānyaj-jihvāgre vartate nāma tubhyamtepus tapas te juhuvuḥ sasnur āryābrahmānūcur nāma gṛṇanti ye te

Shloka 8

तं त्वामहं ब्रह्म परं पुमांसंप्रत्यक्स्रोतस्यात्मनि संविभाव्यम् । स्वतेजसा ध्वस्तगुणप्रवाहंवन्दे विष्णुं कपिलं वेदगर्भम् ॥ ८ ॥

taṁ tvām ahaṁ brahma paraṁ pumāṁsaṁpratyak-srotasy ātmani saṁvibhāvyamsva-tejasā dhvasta-guṇa-pravāhaṁvande viṣṇuṁ kapilaṁ veda-garbham

Shloka 9

मैत्रेय उवाच ईडितो भगवानेवं कपिलाख्य: पर: पुमान् । वाचाविक्लवयेत्याह मातरं मातृवत्सल: ॥ ९ ॥

maitreya uvācaīḍito bhagavān evaṁkapilākhyaḥ paraḥ pumānvācāviklavayety āhamātaraṁ mātṛ-vatsalaḥ

Shloka 10

कपिल उवाच मार्गेणानेन मातस्ते सुसेव्येनोदितेन मे । आस्थितेन परां काष्ठामचिरादवरोत्स्यसि ॥ १० ॥

kapila uvācamārgeṇānena mātas tesusevyenoditena meāsthitena parāṁ kāṣṭhāmacirād avarotsyasi

Shloka 10

कपिल उवाच मार्गेणानेन मातस्ते सुसेव्येनोदितेन मे । आस्थितेन परां काष्ठामचिरादवरोत्स्यसि ॥ १० ॥

kapila uvācamārgeṇānena mātas tesusevyenoditena meāsthitena parāṁ kāṣṭhāmacirād avarotsyasi

Shloka 11

श्रद्धत्स्वैतन्मतं मह्यं जुष्टं यद्ब्रह्मवादिभि: । येन मामभयं याया मृत्युमृच्छन्त्यतद्विद: ॥ ११ ॥

śraddhatsvaitan mataṁ mahyaṁjuṣṭaṁ yad brahma-vādibhiḥyena mām abhayaṁ yāyāmṛtyum ṛcchanty atad-vidaḥ

Shloka 12

मैत्रेय उवाच इति प्रदर्श्य भगवान्सतीं तामात्मनो गतिम् । स्वमात्रा ब्रह्मवादिन्या कपिलोऽनुमतो ययौ ॥ १२ ॥

maitreya uvācaiti pradarśya bhagavānsatīṁ tām ātmano gatimsva-mātrā brahma-vādinyākapilo ’numato yayau

Shloka 13

सा चापि तनयोक्तेन योगादेशेन योगयुक् । तस्मिन्नाश्रम आपीडे सरस्वत्या: समाहिता ॥ १३ ॥

sā cāpi tanayoktenayogādeśena yoga-yuktasminn āśrama āpīḍesarasvatyāḥ samāhitā

Shloka 14

अभीक्ष्णावगाहकपिशान्जटिलान्कुटिलालकान् । आत्मानं चोग्रतपसा बिभ्रती चीरिणं कृशम् ॥ १४ ॥

abhīkṣṇāvagāha-kapiśānjaṭilān kuṭilālakānātmānaṁ cogra-tapasābibhratī cīriṇaṁ kṛśam

Shloka 15

प्रजापते: कर्दमस्य तपोयोगविजृम्भितम् । स्वगार्हस्थ्यमनौपम्यं प्रार्थ्यं वैमानिकैरपि ॥ १५ ॥

prajāpateḥ kardamasyatapo-yoga-vijṛmbhitamsva-gārhasthyam anaupamyaṁprārthyaṁ vaimānikair api

Shloka 17

स्वच्छस्फटिककुड्येषु महामारकतेषु च । रत्नप्रदीपा आभान्ति ललना रत्नसंयुता: ॥ १७ ॥

svaccha-sphaṭika-kuḍyeṣumahā-mārakateṣu caratna-pradīpā ābhāntilalanā ratna-saṁyutāḥ

Shloka 19

यत्र प्रविष्टमात्मानं विबुधानुचरा जगु: । वाप्यामुत्पलगन्धिन्यांकर्दमेनोपलालितम् ॥ १९ ॥

yatra praviṣṭam ātmānaṁvibudhānucarā jaguḥvāpyām utpala-gandhinyāṁkardamenopalālitam

Shloka 20

हित्वा तदीप्सिततममप्याखण्डलयोषिताम् । किञ्चिच्चकार वदनं पुत्रविश्लेषणातुरा ॥ २० ॥

hitvā tad īpsitatamamapy ākhaṇḍala-yoṣitāmkiñcic cakāra vadanaṁputra-viśleṣaṇāturā

Shloka 21

वनं प्रव्रजिते पत्यावपत्यविरहातुरा । ज्ञाततत्त्वाप्यभून्नष्टे वत्से गौरिव वत्सला ॥ २१ ॥

vanaṁ pravrajite patyāvapatya-virahāturājñāta-tattvāpy abhūn naṣṭevatse gaur iva vatsalā

Shloka 21

वनं प्रव्रजिते पत्यावपत्यविरहातुरा । ज्ञाततत्त्वाप्यभून्नष्टे वत्से गौरिव वत्सला ॥ २१ ॥

vanaṁ pravrajite patyāvapatya-virahāturājñāta-tattvāpy abhūn naṣṭevatse gaur iva vatsalā

Shloka 21

वनं प्रव्रजिते पत्यावपत्यविरहातुरा । ज्ञाततत्त्वाप्यभून्नष्टे वत्से गौरिव वत्सला ॥ २१ ॥

vanaṁ pravrajite patyāvapatya-virahāturājñāta-tattvāpy abhūn naṣṭevatse gaur iva vatsalā

Shloka 22

तमेव ध्यायती देवमपत्यं कपिलं हरिम् । बभूवाचिरतो वत्स नि:स्पृहा ताद‍ृशे गृहे ॥ २२ ॥

tam eva dhyāyatī devamapatyaṁ kapilaṁ harimbabhūvācirato vatsaniḥspṛhā tādṛśe gṛhe

Shloka 22

तमेव ध्यायती देवमपत्यं कपिलं हरिम् । बभूवाचिरतो वत्स नि:स्पृहा ताद‍ृशे गृहे ॥ २२ ॥

tam eva dhyāyatī devamapatyaṁ kapilaṁ harimbabhūvācirato vatsaniḥspṛhā tādṛśe gṛhe

Shloka 22

तमेव ध्यायती देवमपत्यं कपिलं हरिम् । बभूवाचिरतो वत्स नि:स्पृहा ताद‍ृशे गृहे ॥ २२ ॥

tam eva dhyāyatī devamapatyaṁ kapilaṁ harimbabhūvācirato vatsaniḥspṛhā tādṛśe gṛhe

Shloka 26

ब्रह्मण्यवस्थितमतिर्भगवत्यात्मसंश्रये । निवृत्तजीवापत्तित्वात्क्षीणक्लेशाप्तनिर्वृति: ॥ २६ ॥

brahmaṇy avasthita-matirbhagavaty ātma-saṁśrayenivṛtta-jīvāpattitvātkṣīṇa-kleśāpta-nirvṛtiḥ

Shloka 26

ब्रह्मण्यवस्थितमतिर्भगवत्यात्मसंश्रये । निवृत्तजीवापत्तित्वात्क्षीणक्लेशाप्तनिर्वृति: ॥ २६ ॥

brahmaṇy avasthita-matirbhagavaty ātma-saṁśrayenivṛtta-jīvāpattitvātkṣīṇa-kleśāpta-nirvṛtiḥ

Shloka 26

ब्रह्मण्यवस्थितमतिर्भगवत्यात्मसंश्रये । निवृत्तजीवापत्तित्वात्क्षीणक्लेशाप्तनिर्वृति: ॥ २६ ॥

brahmaṇy avasthita-matirbhagavaty ātma-saṁśrayenivṛtta-jīvāpattitvātkṣīṇa-kleśāpta-nirvṛtiḥ

Shloka 26

ब्रह्मण्यवस्थितमतिर्भगवत्यात्मसंश्रये । निवृत्तजीवापत्तित्वात्क्षीणक्लेशाप्तनिर्वृति: ॥ २६ ॥

brahmaṇy avasthita-matirbhagavaty ātma-saṁśrayenivṛtta-jīvāpattitvātkṣīṇa-kleśāpta-nirvṛtiḥ

Shloka 26

ब्रह्मण्यवस्थितमतिर्भगवत्यात्मसंश्रये । निवृत्तजीवापत्तित्वात्क्षीणक्लेशाप्तनिर्वृति: ॥ २६ ॥

brahmaṇy avasthita-matirbhagavaty ātma-saṁśrayenivṛtta-jīvāpattitvātkṣīṇa-kleśāpta-nirvṛtiḥ

Shloka 26

ब्रह्मण्यवस्थितमतिर्भगवत्यात्मसंश्रये । निवृत्तजीवापत्तित्वात्क्षीणक्लेशाप्तनिर्वृति: ॥ २६ ॥

brahmaṇy avasthita-matirbhagavaty ātma-saṁśrayenivṛtta-jīvāpattitvātkṣīṇa-kleśāpta-nirvṛtiḥ

Shloka 26

ब्रह्मण्यवस्थितमतिर्भगवत्यात्मसंश्रये । निवृत्तजीवापत्तित्वात्क्षीणक्लेशाप्तनिर्वृति: ॥ २६ ॥

brahmaṇy avasthita-matirbhagavaty ātma-saṁśrayenivṛtta-jīvāpattitvātkṣīṇa-kleśāpta-nirvṛtiḥ

Shloka 26

ब्रह्मण्यवस्थितमतिर्भगवत्यात्मसंश्रये । निवृत्तजीवापत्तित्वात्क्षीणक्लेशाप्तनिर्वृति: ॥ २६ ॥

brahmaṇy avasthita-matirbhagavaty ātma-saṁśrayenivṛtta-jīvāpattitvātkṣīṇa-kleśāpta-nirvṛtiḥ

Shloka 27

नित्यारूढसमाधित्वात्परावृत्तगुणभ्रमा । न सस्मार तदात्मानं स्वप्ने द‍ृष्टमिवोत्थित: ॥ २७ ॥

nityārūḍha-samādhitvātparāvṛtta-guṇa-bhramāna sasmāra tadātmānaṁsvapne dṛṣṭam ivotthitaḥ

Shloka 27

नित्यारूढसमाधित्वात्परावृत्तगुणभ्रमा । न सस्मार तदात्मानं स्वप्ने द‍ृष्टमिवोत्थित: ॥ २७ ॥

nityārūḍha-samādhitvātparāvṛtta-guṇa-bhramāna sasmāra tadātmānaṁsvapne dṛṣṭam ivotthitaḥ

Shloka 27

नित्यारूढसमाधित्वात्परावृत्तगुणभ्रमा । न सस्मार तदात्मानं स्वप्ने द‍ृष्टमिवोत्थित: ॥ २७ ॥

nityārūḍha-samādhitvātparāvṛtta-guṇa-bhramāna sasmāra tadātmānaṁsvapne dṛṣṭam ivotthitaḥ

Shloka 28

तद्देह: परत: पोषोऽप्यकृशश्चाध्यसम्भवात् । बभौ मलैरवच्छन्न: सधूम इव पावक: ॥ २८ ॥

tad-dehaḥ parataḥ poṣo’py akṛśaś cādhy-asambhavātbabhau malair avacchannaḥsadhūma iva pāvakaḥ

Shloka 29

स्वाङ्गं तपोयोगमयं मुक्तकेशं गताम्बरम् । दैवगुप्तं न बुबुधे वासुदेवप्रविष्टधी: ॥ २९ ॥

svāṅgaṁ tapo-yogamayaṁmukta-keśaṁ gatāmbaramdaiva-guptaṁ na bubudhevāsudeva-praviṣṭa-dhīḥ

Shloka 30

एवं सा कपिलोक्तेन मार्गेणाचिरत: परम् । आत्मानं ब्रह्मनिर्वाणं भगवन्तमवाप ह ॥ ३० ॥

evaṁ sā kapiloktenamārgeṇācirataḥ paramātmānaṁ brahma-nirvāṇaṁbhagavantam avāpa ha

Shloka 34

सिद्धचारणगन्धर्वैर्मुनिभिश्चाप्सरोगणै: । स्तूयमान: समुद्रेण दत्तार्हणनिकेतन: ॥ ३४ ॥

siddha-cāraṇa-gandharvairmunibhiś cāpsaro-gaṇaiḥstūyamānaḥ samudreṇadattārhaṇa-niketanaḥ

Shloka 37

य इदमनुश‍ृणोति योऽभिधत्तेकपिलमुनेर्मतमात्मयोगगुह्यम् । भगवति कृतधी: सुपर्णकेताव्उपलभते भगवत्पदारविन्दम् ॥ ३७ ॥ एष साक्षाद्धरेरंशो जातो लोकरिरक्षया । इयं च तत्परा हि श्रीरनुजज्ञेऽनपायिनी ॥ ६ ॥

ya idam anuśṛṇoti yo ’bhidhattekapila-muner matam ātma-yoga-guhyambhagavati kṛta-dhīḥ suparṇa-ketāvupalabhate bhagavat-padāravindam

← PrevNext →