← Preta Khanda (Dharma Khanda)
प्रेतखण्ड — Adhyaya 32
इति श्रीगारुडे महापुराणे उत्तरखण्डे द्वितीयांशे प्रेतकल्पे श्रीकृष्णगरुडसंवादे दानफ लान्यदेहप्रवेशादिनिरूपणं नामै कत्रिंशो ऽध्यायः श्रीगरुडमहापुराणम्- ३२ तार्क्ष्य उवाच । कथमुत्पद्यते जन्तुर्भूतग्रामे चतुर्विधे । त्वचा रक्तं तथा मांसं मेदो मज्जास्थि जीवितम्
iti śrīgāruḍe mahāpurāṇe uttarakhaṇḍe dvitīyāṃśe pretakalpe śrīkṛṣṇagaruḍasaṃvāde dānapha lānyadehapraveśādinirūpaṇaṃ nāmai katriṃśo 'dhyāyaḥ śrīgaruḍamahāpurāṇam- 32 tārkṣya uvāca / kathamutpadyate janturbhūtagrāme caturvidhe / tvacā raktaṃ tathā māṃsaṃ medo majjāsthi jīvitam
2.32.1
पादौ पाणी तथा गुह्यं जिह्वा-केश-नखाः शिरः । सन्धिमार्गाश्च बहुशो रेखा नैकविधास्तथा
pādau pāṇī tathā guhyaṃ jihvā-keśa-nakhāḥ śiraḥ / sandhimārgāśca bahuśo rekhā naikavidhāstathā
2.32.2
कामः क्रोधो भयं लज्जा मनो हर्षः सुखासुखम् । चित्रितं छिद्रितञ्चापि नानाजालेन वेष्टितम्
kāmaḥ krodho bhayaṃ lajjā mano harṣaḥ sukhāsukham / citritaṃ chidritañcāpi nānājālena veṣṭitam
2.32.3
इन्द्रजालमिदं मन्ये संसारे ऽसारसागरे । कर्ता को ऽत्र हृषीकेश संसारे दुः खसंकुले
indrajālamidaṃ manye saṃsāre 'sārasāgare / kartā ko 'tra hṛṣīkeśa saṃsāre duḥ khasaṃkule
2.32.4
श्रीविष्णुरुवाच । कथयामि परं गोप्यं कोशस्यास्य विनिर्णयम् । यस्य विज्ञानमात्रेण सर्वज्ञत्वं प्रज्यते
śrīviṣṇuruvāca / kathayāmi paraṃ gopyaṃ kośasyāsya vinirṇayam / yasya vijñānamātreṇa sarvajñatvaṃ prajyate
2.32.5
साधु पृष्टं त्वया लोके सदयं जीवकारणम् । वैनतेय शृणुष्व त्वमेकाग्रकृतमानसः
sādhu pṛṣṭaṃ tvayā loke sadayaṃ jīvakāraṇam / vainateya śṛṇuṣva tvamekāgrakṛtamānasaḥ
2.32.6
ऋतुकाले च नारीणां वर्ज्यं दिनचतुष्टयम् । यतस्तस्मिन् ब्रह्महत्यां पुरा वृत्रसमुत्थिताम्
ṛtukāle ca nārīṇāṃ varjyaṃ dinacatuṣṭayam / yatastasmin brahmahatyāṃ purā vṛtrasamutthitām
2.32.7
ब्रह्मा शक्रात् समुत्तार्य चतुर्थांशेन दत्तवान् । तावन्नालोक्यते वक्त्रं पापं यावद्वपुः स्थितम्
brahmā śakrāt samuttārya caturthāṃśena dattavān / tāvannālokyate vaktraṃ pāpaṃ yāvadvapuḥ sthitam
2.32.8
प्रथमे ऽहनि चाण्डाली द्वितीये ब्रह्मघातिनी । तृतीये रजकी ज्ञेया चतुर्थे ऽहनि शुध्यति
prathame 'hani cāṇḍālī dvitīye brahmaghātinī / tṛtīye rajakī jñeyā caturthe 'hani śudhyati
2.32.9
सप्ताहात् पितृदेवानां भवेद्योग्या कृतार्चने । सप्ताहमध्ये यो गर्भस्तत्संम्भूतिर्मलिम्लुचा
saptāhāt pitṛdevānāṃ bhavedyogyā kṛtārcane / saptāhamadhye yo garbhastatsaṃmbhūtirmalimlucā
2.32.10
निषकसमये पित्रोर्यादृक् चित्तविकल्पना । तादृग्गर्भसमुत्पत्तिर्जायते नात्र संशयः
niṣakasamaye pitroryādṛk cittavikalpanā / tādṛggarbhasamutpattirjāyate nātra saṃśayaḥ
2.32.11
युग्मासु पुत्त्रा जायन्ते स्त्रियो ऽयुग्मासु रात्रिषु । पूर्वसप्तममुत्सृज्य तस्माद्युग्मासु संविशेत्
yugmāsu puttrā jāyante striyo 'yugmāsu rātriṣu / pūrvasaptamamutsṛjya tasmādyugmāsu saṃviśet
2.32.12
षोडशर्तुर्निशाः स्त्रीणां सामान्यात् समुदाहृतः । या चतुर्दशमी रात्रिर्गर्भस्तिष्ठति तत्र चेत्
ṣoḍaśarturniśāḥ strīṇāṃ sāmānyāt samudāhṛtaḥ / yā caturdaśamī rātrirgarbhastiṣṭhati tatra cet
2.32.13
गुणभाग्यनिधिः पुत्रस्तत्र जायेत धार्मिकः । सा निशा तत्र सामान्यैर्न लभ्येत खगाधिप
guṇabhāgyanidhiḥ putrastatra jāyeta dhārmikaḥ / sā niśā tatra sāmānyairna labhyeta khagādhipa
2.32.14
प्रायशः सम्भवत्यत्र गर्भस्त्वष्टाहमध्यतः । पञ्चमे ऽहनि नारीणां कार्यं माधुर्यभोजनम्
prāyaśaḥ sambhavatyatra garbhastvaṣṭāhamadhyataḥ / pañcame 'hani nārīṇāṃ kāryaṃ mādhuryabhojanam
2.32.15
कटुक्षारञ्च तीक्ष्णञ्च त्याज्यमुष्णञ्च दूरतः । तत्क्षेत्रमोषधीपात्रं बीजञ्चाप्यमृतायितम्
kaṭukṣārañca tīkṣṇañca tyājyamuṣṇañca dūrataḥ / tatkṣetramoṣadhīpātraṃ bījañcāpyamṛtāyitam
2.32.16
तस्मिन्नुप्त्वा नरः स्वामी सम्यक् फलमवाप्नुयात् । तस्याश्चैवातपो वर्ज्य शीतलं केवलं चरेत्
tasminnuptvā naraḥ svāmī samyak phalamavāpnuyāt / tasyāścaivātapo varjya śītalaṃ kevalaṃ caret
2.32.17
ताम्बूलपुष्पश्रीखण्डैः संयुक्तः शुचिवस्त्रभृत् । धर्ममादाय मनसि सुतल्पं संविशेत् पुमान्
tāmbūlapuṣpaśrīkhaṇḍaiḥ saṃyuktaḥ śucivastrabhṛt / dharmamādāya manasi sutalpaṃ saṃviśet pumān
2.32.18
निषेकसमये यादृङ्नरचित्तविकल्पना । तादृक्स्वभावसम्भूतिर्जन्तुर्विशति कुक्षिगः
niṣekasamaye yādṛṅnaracittavikalpanā / tādṛksvabhāvasambhūtirjanturviśati kukṣigaḥ
2.32.19
शुक्रसोणितसंयोगे पिण्डोत्पत्तिः प्रजायते । वर्धते जठरे जन्तुस्तारापतिरिवाम्बरे
śukrasoṇitasaṃyoge piṇḍotpattiḥ prajāyate / vardhate jaṭhare jantustārāpatirivāmbare
2.32.20
चैतन्यं बीजरूपं हि शुक्रे नित्यं व्यवस्थितम् । कामश्चित्तञ्च शुक्रञ्च यदा ह्येकत्वमाप्नुयुः
caitanyaṃ bījarūpaṃ hi śukre nityaṃ vyavasthitam / kāmaścittañca śukrañca yadā hyekatvamāpnuyuḥ
2.32.21
तदा द्रावमवाप्नोति योषागर्भाशये नरः । रक्ताधिक्ये भवेन्नारी शुक्राधिक्ये भवेत् पुमान्
tadā drāvamavāpnoti yoṣāgarbhāśaye naraḥ / raktādhikye bhavennārī śukrādhikye bhavet pumān
2.32.22
शुक्रसोणितयो साम्ये गर्भाः षण्डत्वमाप्नुयुः । अहोरात्रेण कलिलं बुद्वदं पञ्चभिदिनैः
śukrasoṇitayo sāmye garbhāḥ ṣaṇḍatvamāpnuyuḥ / ahorātreṇa kalilaṃ budvadaṃ pañcabhidinaiḥ
2.32.23
चतुर्दशे भवेन्मांसं मिश्रधातुसमन्वितम् । घनं मांसञ्च विंशाहे गर्भस्थो वर्धते क्रमात्
caturdaśe bhavenmāṃsaṃ miśradhātusamanvitam / ghanaṃ māṃsañca viṃśāhe garbhastho vardhate kramāt
2.32.24
पञ्चविंशतिमे चाह्नि बलं पुष्टिश्च जायते । तथा मासे तु सम्पूर्णे पञ्चतत्त्वं निधारयेत्
pañcaviṃśatime cāhni balaṃ puṣṭiśca jāyate / tathā māse tu sampūrṇe pañcatattvaṃ nidhārayet
2.32.25
मासद्वये तु सञ्जाते त्वचा मेदश्च जायते । मज्जास्थीनि त्रिभिर्मासैः केशाङ्गुल्यश्चतुर्थके
māsadvaye tu sañjāte tvacā medaśca jāyate / majjāsthīni tribhirmāsaiḥ keśāṅgulyaścaturthake
2.32.26
कर्णौ च नासिके वक्षो जायेरन् मासि पञ्चमे । कण्ठरन्ध्रोदरं षष्ठे गुह्यादिर्मासि सप्तमे
karṇau ca nāsike vakṣo jāyeran māsi pañcame / kaṇṭharandhrodaraṃ ṣaṣṭhe guhyādirmāsi saptame
2.32.27
अङ्गप्रत्यङ्गसम्पूर्णो गर्भो मासैरथाष्टभिः । अष्टमे चलते जीवो धात्रीगर्भे पुनः पुनः । नवमेमासि सम्प्राप्ते गर्भस्थौजौ दृढं भवेत्
aṅgapratyaṅgasampūrṇo garbho māsairathāṣṭabhiḥ / aṣṭame calate jīvo dhātrīgarbhe punaḥ punaḥ / navamemāsi samprāpte garbhasthaujau dṛḍhaṃ bhavet
2.32.28
चिकित्सा जायते तस्य गर्भवासपरिक्षये । नारी वाथ नरो वाथ नपुंस्त्वं वाभिजायते
cikitsā jāyate tasya garbhavāsaparikṣaye / nārī vātha naro vātha napuṃstvaṃ vābhijāyate
2.32.29
शक्तित्रयं विशालाक्षं षाट्कौशिकसमायुतम् । पञ्चेन्द्रियसमोपेतं दशनाडीविभूषितम्
śaktitrayaṃ viśālākṣaṃ ṣāṭkauśikasamāyutam / pañcendriyasamopetaṃ daśanāḍīvibhūṣitam
2.32.30
दशप्राणगुणोपेतं यो जानाति स योगवित् । मज्जास्थिशुक्रमांसानि रोम रक्तं बलं तथा
daśaprāṇaguṇopetaṃ yo jānāti sa yogavit / majjāsthiśukramāṃsāni roma raktaṃ balaṃ tathā
2.32.31
षाट्कौशिकमिदं पिण्डं स्याज्जन्तोः पाञ्चभौतिकम् । नवमे दशमे मासि जायते पाञ्चभौतिकः
ṣāṭkauśikamidaṃ piṇḍaṃ syājjantoḥ pāñcabhautikam / navame daśame māsi jāyate pāñcabhautikaḥ
2.32.32
सूतिवातैः समाकृष्टः पीडया विह्वलीकृतः । पुष्टो नाड्याः सुषुम्णाया योषिद्गर्भस्थितस्त्वरन्
sūtivātaiḥ samākṛṣṭaḥ pīḍayā vihvalīkṛtaḥ / puṣṭo nāḍyāḥ suṣumṇāyā yoṣidgarbhasthitastvaran
2.32.33
क्षितिर्वारि हविर्भोक्ता पवनाकाशमेव च । एभिर्भूतैः पीडितस्तु निबद्धः स्नायुबन्धनैः
kṣitirvāri havirbhoktā pavanākāśameva ca / ebhirbhūtaiḥ pīḍitastu nibaddhaḥ snāyubandhanaiḥ
2.32.34
मूलभूता इमे प्रोक्ताः सप्त नाड्यन्तरे स्थिताः । त्वचास्थिनाड्यो रोमाणि मांसञ्चैवात्र पञ्चमम्
mūlabhūtā ime proktāḥ sapta nāḍyantare sthitāḥ / tvacāsthināḍyo romāṇi māṃsañcaivātra pañcamam
2.32.35
एते पञ्च गुणाः प्रोक्ता मया भूमेः खगेश्वर । यथा पञ्च गुणाश्चापस्तथा तच्छृणु काश्यप
ete pañca guṇāḥ proktā mayā bhūmeḥ khageśvara / yathā pañca guṇāścāpastathā tacchṛṇu kāśyapa
2.32.36
लाला मूत्रं तथा शुक्रं मज्जार रक्तञ्च पञ्चमम् । आपः पञ्चगुणाः प्रोक्ता ज्ञातव्यास्ते प्रयत्नतः
lālā mūtraṃ tathā śukraṃ majjāra raktañca pañcamam / āpaḥ pañcaguṇāḥ proktā jñātavyāste prayatnataḥ
2.32.37
क्षुधा तृषा तथा निद्रा आलस्यं कान्तिरेव च । तेजः पञ्चगुणं प्रोक्तं तार्क्ष्य सर्वत्रयोगिभिः
kṣudhā tṛṣā tathā nidrā ālasyaṃ kāntireva ca / tejaḥ pañcaguṇaṃ proktaṃ tārkṣya sarvatrayogibhiḥ
2.32.38
रागद्वेषौ तथा लज्जा भयं मोहस्तथैव च । इत्येतत् कथितं तार्क्ष्य वायुजं गुणपञ्चकम्
rāgadveṣau tathā lajjā bhayaṃ mohastathaiva ca / ityetat kathitaṃ tārkṣya vāyujaṃ guṇapañcakam
2.32.39
आकुञ्चनं धावनञ्च लङ्घनञ्च प्रसारणम् । निरोधः पञ्चमः प्रोक्तो वायोः पञ्च गुणाः स्मृताः
ākuñcanaṃ dhāvanañca laṅghanañca prasāraṇam / nirodhaḥ pañcamaḥ prokto vāyoḥ pañca guṇāḥ smṛtāḥ
2.32.40
घोषश्चिन्ता च गाम्भीर्यं श्रवणं सत्यसंक्रमः । आकाशस्य गुणाः पञ्च ज्ञात व्यास्तार्क्ष्य यत्नतः
ghoṣaścintā ca gāmbhīryaṃ śravaṇaṃ satyasaṃkramaḥ / ākāśasya guṇāḥ pañca jñāta vyāstārkṣya yatnataḥ
2.32.41
श्रोत्रं त्वक् चक्षुषी जिह्वा नासा बुद्धीन्द्रियाणि च । पाणी पादौ गुदं प्राक् च गुह्यं कर्मेन्द्रियाणि च
śrotraṃ tvak cakṣuṣī jihvā nāsā buddhīndriyāṇi ca / pāṇī pādau gudaṃ prāk ca guhyaṃ karmendriyāṇi ca
2.32.42
इडाच पिङ्गला चैव सुषुम्णा च तृतीयका । गान्धारी गजजिह्वा च पूषा चैव यसा तथा
iḍāca piṅgalā caiva suṣumṇā ca tṛtīyakā / gāndhārī gajajihvā ca pūṣā caiva yasā tathā
2.32.43
अलम्वुशा कुहूश्चैव शङ्खिनी दशमी स्मृता । पिण्ड मध्ये स्थिता ह्येताः प्रधाना दश नाडयः
alamvuśā kuhūścaiva śaṅkhinī daśamī smṛtā / piṇḍa madhye sthitā hyetāḥ pradhānā daśa nāḍayaḥ
2.32.44
प्राणापानौ समानश्च उदानो व्यान एव च । नागः कूर्मश्च कृकरो देवदत्तो धनञ्जयः
prāṇāpānau samānaśca udāno vyāna eva ca / nāgaḥ kūrmaśca kṛkaro devadatto dhanañjayaḥ
2.32.45
इत्येते वायवः प्रोक्ता दश देहेषु सुस्थिताः । केवलं भुक्तमन्नञ्च पुष्टिदं सर्वदेहिनाम्
ityete vāyavaḥ proktā daśa deheṣu susthitāḥ / kevalaṃ bhuktamannañca puṣṭidaṃ sarvadehinām
2.32.46
नयते प्राणदो वायुः शरीरे सर्वसन्धिषु । आहारो भुक्तमात्रस्तु वायुना क्रियते द्विधा
nayate prāṇado vāyuḥ śarīre sarvasandhiṣu / āhāro bhuktamātrastu vāyunā kriyate dvidhā
2.32.47
स प्रविश्य गुहे सम्यक् पृथगन्नं पृथग्जलम् । ऊर्ध्वमग्नेर्जलं कृत्वा तदन्नञ्च जलोपरि
sa praviśya guhe samyak pṛthagannaṃ pṛthagjalam / ūrdhvamagnerjalaṃ kṛtvā tadannañca jalopari
2.32.48
अग्नेश्चाधः स्वयं प्राणस्तमग्निञ्च धमेच्छनैः । वायुना धम्यमानो ऽग्निः पृथक्किट्टं पृथग्रसम्
agneścādhaḥ svayaṃ prāṇastamagniñca dhamecchanaiḥ / vāyunā dhamyamāno 'gniḥ pṛthakkiṭṭaṃ pṛthagrasam
2.32.49
मलैर्द्वादशभिः किट्टं भिन्नं देहात् पृथग्भवेत् । कर्णाक्षिनासिका जिह्वा दन्तनाभिवपुर्गुदम्
malairdvādaśabhiḥ kiṭṭaṃ bhinnaṃ dehāt pṛthagbhavet / karṇākṣināsikā jihvā dantanābhivapurgudam
2.32.50
नखा मलाश्रया ह्येते विण्मूत्रञ्चेत्यनन्तकम् । शुक्रशोणितसंयोगादेतत् षाट्कौशिकं स्मृतम्
nakhā malāśrayā hyete viṇmūtrañcetyanantakam / śukraśoṇitasaṃyogādetat ṣāṭkauśikaṃ smṛtam
2.32.51
रोम्णां कोट्यस्तथा तिस्रो ऽप्यर्धकोटि समन्विताः । द्वात्रिंशद्दशनाः प्रोक्ताः सामान्याद्विनतासुत
romṇāṃ koṭyastathā tisro 'pyardhakoṭi samanvitāḥ / dvātriṃśaddaśanāḥ proktāḥ sāmānyādvinatāsuta
2.32.52
सप्त लक्षाणि केशाः स्युर्नखाः प्रोक्तास्तु विंशतिः । मांसं पलसहस्रैकं सामान्याद्देहसंस्थितम्
sapta lakṣāṇi keśāḥ syurnakhāḥ proktāstu viṃśatiḥ / māṃsaṃ palasahasraikaṃ sāmānyāddehasaṃsthitam
2.32.53
रक्तं पलशतं तार्क्ष्यं बुद्धमेव पुरातनैः । पलानि दश मेदश्च त्वचा चैव तु तत्समा
raktaṃ palaśataṃ tārkṣyaṃ buddhameva purātanaiḥ / palāni daśa medaśca tvacā caiva tu tatsamā
2.32.54
पलद्वादशकं मज्जा महारक्तं पलत्रयम् । शुक्रं द्विकुडवं ज्ञेयं शोणितं कुडवं स्मृतम्
paladvādaśakaṃ majjā mahāraktaṃ palatrayam / śukraṃ dvikuḍavaṃ jñeyaṃ śoṇitaṃ kuḍavaṃ smṛtam
2.32.55
श्लेष्माणश्च षडूर्ध्वञ्च विण्मूत्रं तत्प्रमाणतः । अस्थ्नां हि ह्यधिकं प्रोक्तं षष्ट्युत्तरशतत्रयात्
śleṣmāṇaśca ṣaḍūrdhvañca viṇmūtraṃ tatpramāṇataḥ / asthnāṃ hi hyadhikaṃ proktaṃ ṣaṣṭyuttaraśatatrayāt
2.32.56
एवं पिण्डः समाख्यातो वैभवं सम्प्रचक्ष्महे । सुखं दुः खं भयं क्षेमं कर्मणैव हि प्राप्यते
evaṃ piṇḍaḥ samākhyāto vaibhavaṃ sampracakṣmahe / sukhaṃ duḥ khaṃ bhayaṃ kṣemaṃ karmaṇaiva hi prāpyate
2.32.57
अधोमुखं चोर्ध्वपादं गर्भाद्वायुः प्रकर्षति । तले तु करयोर्न्यस्य वर्धते जानुपार्श्वयोः
adhomukhaṃ cordhvapādaṃ garbhādvāyuḥ prakarṣati / tale tu karayornyasya vardhate jānupārśvayoḥ
2.32.58
अङ्गुष्ठौ चोपरि न्यस्तौ जान्वारेथ कराङ्गुली । जानुपृष्ठे तथा नेत्रे जानुमध्ये च नासिका
aṅguṣṭhau copari nyastau jānvāretha karāṅgulī / jānupṛṣṭhe tathā netre jānumadhye ca nāsikā
2.32.59
एवं वृद्धिं क्रमाद्याति जन्तुः स्त्रीगर्भसंस्थितः । काठिन्यमस्थीन्यायान्ति भुक्तपीतेन जीवति
evaṃ vṛddhiṃ kramādyāti jantuḥ strīgarbhasaṃsthitaḥ / kāṭhinyamasthīnyāyānti bhuktapītena jīvati
2.32.60
नाडी वाप्यायनी नाम नाभ्यां तत्र निबध्यते । स्त्रीणां तथान्त्रसुषिरे स निबद्धः प्रजायते
nāḍī vāpyāyanī nāma nābhyāṃ tatra nibadhyate / strīṇāṃ tathāntrasuṣire sa nibaddhaḥ prajāyate
2.32.61
क्रामन्ति भुक्तपीतानि स्त्रीणां गर्भोदरे तथा । तैराप्यायितदेहो ऽसौ जन्तुर्वृद्धिमुपैति च
krāmanti bhuktapītāni strīṇāṃ garbhodare tathā / tairāpyāyitadeho 'sau janturvṛddhimupaiti ca
2.32.62
स्मृत्यस्तत्र प्रयान्त्यस्य बह्व्यः संसारभूतयः । ततो निर्वेदमायाति पीड्यमान इतस्ततः
smṛtyastatra prayāntyasya bahvyaḥ saṃsārabhūtayaḥ / tato nirvedamāyāti pīḍyamāna itastataḥ
2.32.63
पुनर्नैवं करिष्यामि भुक्तमात्र इहोदरात् । तथातथा यतिष्यामि गर्भं नाप्नोम्यहं यथा
punarnaivaṃ kariṣyāmi bhuktamātra ihodarāt / tathātathā yatiṣyāmi garbhaṃ nāpnomyahaṃ yathā
2.32.64
इति सञ्चिन्तयञ्जीवो स्मृत्वा जन्मशतानि वै । यानि पूर्वानुभूतानि देवभूतात्मजानि वै
iti sañcintayañjīvo smṛtvā janmaśatāni vai / yāni pūrvānubhūtāni devabhūtātmajāni vai
2.32.65
ततः कालक्रमाज्जन्तुः परिवर्त्यत्वधोमुखः । नवमे दशमे वापि मासि संजायते ततः
tataḥ kālakramājjantuḥ parivartyatvadhomukhaḥ / navame daśame vāpi māsi saṃjāyate tataḥ
2.32.66
निष्क्रम्यमाणो वातेन प्राजापत्येन पीड्यते । निष्क्रमते च विलपंस्तदा दुःखनिपीडितः
niṣkramyamāṇo vātena prājāpatyena pīḍyate / niṣkramate ca vilapaṃstadā duḥkhanipīḍitaḥ
2.32.67
निष्क्रामंश्चोदरान्मूर्छामसह्यां प्रतिपद्यते । प्राप्नोति चेतनां चासौ वायुस्पर्शसुखान्वितः
niṣkrāmaṃścodarānmūrchāmasahyāṃ pratipadyate / prāpnoti cetanāṃ cāsau vāyusparśasukhānvitaḥ
2.32.68
ततस्तं वैष्णवी माया समास्कन्दति मोहिनी । तया विमोहितात्मासौ ज्ञानभ्रंशमवाप्नुते
tatastaṃ vaiṣṇavī māyā samāskandati mohinī / tayā vimohitātmāsau jñānabhraṃśamavāpnute
2.32.69
भ्रष्टज्ञानं बालभावे ततो जन्तुः प्रपद्यते । ततः कौमारकावस्थां यौवनं वृद्धतामपि
bhraṣṭajñānaṃ bālabhāve tato jantuḥ prapadyate / tataḥ kaumārakāvasthāṃ yauvanaṃ vṛddhatāmapi
2.32.70
पुनश्च तद्वन्मरणं जन्म प्राप्नोति मानवः । ततः संसारचक्रे ऽस्मिन् भ्राम्यते घटयन्त्रवत्
punaśca tadvanmaraṇaṃ janma prāpnoti mānavaḥ / tataḥ saṃsāracakre 'smin bhrāmyate ghaṭayantravat
2.32.71
कदाचित्स्वर्गमाप्नोति कदाचिन्निरयं नरः । स्वर्गं च निरयं चैव स्वकर्मफलमश्नुते
kadācitsvargamāpnoti kadācinnirayaṃ naraḥ / svargaṃ ca nirayaṃ caiva svakarmaphalamaśnute
2.32.72
कदाचिद्भुक्तकर्मा च भुवं स्वल्पेन गच्छति । स्वर्लोके नरके चैव भुक्तप्राये द्विजोत्तमाः
kadācidbhuktakarmā ca bhuvaṃ svalpena gacchati / svarloke narake caiva bhuktaprāye dvijottamāḥ
2.32.73
नरकेषु महद्दुःखमेतद्यत्स्वर्गवासिनः । दृश्यते नात्र मोदन्ते पात्यमानास्तु नारकैः
narakeṣu mahadduḥkhametadyatsvargavāsinaḥ / dṛśyate nātra modante pātyamānāstu nārakaiḥ
2.32.74
स्वर्गे ऽपि दुः खमतुलं यदारोहणकालतः । प्रभृत्यहं पतिष्यामीत्येतन्मनसि वर्तते
svarge 'pi duḥ khamatulaṃ yadārohaṇakālataḥ / prabhṛtyahaṃ patiṣyāmītyetanmanasi vartate
2.32.75
नार कांश्चैव सम्प्रेक्ष्य महद्दुः खमवाप्यते । एवं गतिमहं गन्तेत्यहर्निशमनिर्वृतः
nāra kāṃścaiva samprekṣya mahadduḥ khamavāpyate / evaṃ gatimahaṃ gantetyaharniśamanirvṛtaḥ
2.32.76
गर्भवासे महद्दुः खं जायमानस्य योनिजम् । जातस्य बालभावे ऽपि वृद्धत्वे दुःखमेव च
garbhavāse mahadduḥ khaṃ jāyamānasya yonijam / jātasya bālabhāve 'pi vṛddhatve duḥkhameva ca
2.32.77
कामेर्ष्याक्रोधसम्बन्धाद्यौवने ऽपि च दुः सहम् । दुःस्वप्नं या वृद्धता च मरणे दुः खमुत्कटम्
kāmerṣyākrodhasambandhādyauvane 'pi ca duḥ saham / duḥsvapnaṃ yā vṛddhatā ca maraṇe duḥ khamutkaṭam
2.32.78
कृष्यमाणश्च याम्यैः स नरके ऽपि च यात्यधः । पुनश्च गर्भाज्जन्म स्यान्मरणं दुष्करं तथा
kṛṣyamāṇaśca yāmyaiḥ sa narake 'pi ca yātyadhaḥ / punaśca garbhājjanma syānmaraṇaṃ duṣkaraṃ tathā
2.32.79
एवं संसारचक्रे ऽस्मिज्जन्तवो घटयन्त्रवत् । भ्राम्यन्ते प्राक्तनैर्बधैर्बद्धा विध्यन्ति चासकृत्
evaṃ saṃsāracakre 'smijjantavo ghaṭayantravat / bhrāmyante prāktanairbadhairbaddhā vidhyanti cāsakṛt
2.32.80
नास्ति पक्षिन्सुखं किञ्चित्क्षेत्रे दुः खशताकुले । विनतासुत मोक्षाय यतितव्यं ततो नरैः
nāsti pakṣinsukhaṃ kiñcitkṣetre duḥ khaśatākule / vinatāsuta mokṣāya yatitavyaṃ tato naraiḥ
2.32.81
एतत्ते सर्वमाख्यातं यथा गर्भस्य संस्थितिः । कथयामि क्रमप्रश्रं पृष्टं वा वर्तते स्पृहा
etatte sarvamākhyātaṃ yathā garbhasya saṃsthitiḥ / kathayāmi kramapraśraṃ pṛṣṭaṃ vā vartate spṛhā
2.32.82
गरुड उवाच । मध्ये कृतमहाप्रश्रद्वयस्याप्तं मयोत्तरम् । प्रश्रस्यापि तृतीयस्य उत्तरं च विधीयताम्
garuḍa uvāca / madhye kṛtamahāpraśradvayasyāptaṃ mayottaram / praśrasyāpi tṛtīyasya uttaraṃ ca vidhīyatām
2.32.83
श्रीकृष्ण उवाच । म्रियमाणस्य किं कृत्यमिति त्वं पृष्टवानसि । शृणु तत्रोत्तरं तूक्तं कथयामि समासतः
śrīkṛṣṇa uvāca / mriyamāṇasya kiṃ kṛtyamiti tvaṃ pṛṣṭavānasi / śṛṇu tatrottaraṃ tūktaṃ kathayāmi samāsataḥ
2.32.84
आसन्नमरणं ज्ञात्वा पुरुषं स्नापयेत्ततः । गोमूत्रगोमयसुमृत्तीर्थोदककुशोदकैः
āsannamaraṇaṃ jñātvā puruṣaṃ snāpayettataḥ / gomūtragomayasumṛttīrthodakakuśodakaiḥ
2.32.85
वाससी परिधार्याथ धौते तु शुचि नी शुभे । दर्भाण्यादौ समास्तीर्य दक्षिणाग्रान्विकीर्य च
vāsasī paridhāryātha dhaute tu śuci nī śubhe / darbhāṇyādau samāstīrya dakṣiṇāgrānvikīrya ca
2.32.86
तिलान् गोमयलिप्तायां भूमौ तत्र निवेशयेत्
tilān gomayaliptāyāṃ bhūmau tatra niveśayet
2.32.87
प्रागुदक्शिरसं वापि मुखे स्वर्णं विनिः क्षेपेत् । शालग्रामशिला तत्र तुलसी च खगेश्वर
prāgudakśirasaṃ vāpi mukhe svarṇaṃ viniḥ kṣepet / śālagrāmaśilā tatra tulasī ca khageśvara
2.32.88
विधेया सन्निधौ सर्पिर्दीपं प्रज्वालयेत्पुनः । नमो भगवते वासुदेवायेति जपस्तथा
vidheyā sannidhau sarpirdīpaṃ prajvālayetpunaḥ / namo bhagavate vāsudevāyeti japastathā
2.32.89
आदौ तु प्रणवं कृत्वा पूजादाने ततः स्मृते । समभ्यर्च्य हृषीकेशं पुष्पधूपादिभिस्ततः
ādau tu praṇavaṃ kṛtvā pūjādāne tataḥ smṛte / samabhyarcya hṛṣīkeśaṃ puṣpadhūpādibhistataḥ
2.32.90
प्रणिपातैः स्तवैः पुण्यैर्ध्या नयोगेन पूजयेत् । दत्त्वा दानं च विप्रेभ्यो दीनानाथेभ्य एव च
praṇipātaiḥ stavaiḥ puṇyairdhyā nayogena pūjayet / dattvā dānaṃ ca viprebhyo dīnānāthebhya eva ca
2.32.91
पुत्त्रे मित्रे कलत्रे च क्षेत्रधान्यधनादिषु । निवर्तयेन्ममत्वं च विष्णोः पादौ हृदि स्मरन्
puttre mitre kalatre ca kṣetradhānyadhanādiṣu / nivartayenmamatvaṃ ca viṣṇoḥ pādau hṛdi smaran
2.32.92
उच्चैः पुरुषसूक्तं च यदि श्रेष्ठापदस्तदा । पुत्त्राद्याः प्रपठेयुस्ते म्रियमाणे निजे जने
uccaiḥ puruṣasūktaṃ ca yadi śreṣṭhāpadastadā / puttrādyāḥ prapaṭheyuste mriyamāṇe nije jane
2.32.93
एतत्ते सर्वमाख्यातं कृत्यं मृत्यावुपस्थिते । फलमप्यस्य कृत्स्नस्य समासात्ते वदाम्यहम्
etatte sarvamākhyātaṃ kṛtyaṃ mṛtyāvupasthite / phalamapyasya kṛtsnasya samāsātte vadāmyaham
2.32.94
स्नानेन शुचिताप्राप्तिरपावित्र्यहृतिस्ततः । ततो विष्णोः स्मृतिस्तस्य ज्ञानात्सर्वफलप्रदा
snānena śucitāprāptirapāvitryahṛtistataḥ / tato viṣṇoḥ smṛtistasya jñānātsarvaphalapradā
2.32.95
दर्भतूली नयेत्स्वर्गमातुरं तु न संशयः । तिलैर्दर्भैश्च निः क्षिप्तैः स्नानं क्रतुमयं भवेत्
darbhatūlī nayetsvargamāturaṃ tu na saṃśayaḥ / tilairdarbhaiśca niḥ kṣiptaiḥ snānaṃ kratumayaṃ bhavet
2.32.96
ब्रह्मा विष्णुश्च रुद्रश्च श्रीर्हुताशस्तथैव च । मण्डले चोपतिष्ठन्ति तस्मात्कुर्वीत मण्डलम्
brahmā viṣṇuśca rudraśca śrīrhutāśastathaiva ca / maṇḍale copatiṣṭhanti tasmātkurvīta maṇḍalam
2.32.97
प्रागुदग्वा कृतेनेह शिरसा लोकमुत्तमम् । व्रजते यदि पापस्याल्पत्वं पुंसो भवेत्खग
prāgudagvā kṛteneha śirasā lokamuttamam / vrajate yadi pāpasyālpatvaṃ puṃso bhavetkhaga
2.32.98
पञ्चरत्ने मुखे मुक्ते जिवे ज्ञानं प्ररोहति । तुलसी ब्राह्मणा गावो विष्णुरेकादशी खग
pañcaratne mukhe mukte jive jñānaṃ prarohati / tulasī brāhmaṇā gāvo viṣṇurekādaśī khaga
2.32.99
पञ्च प्रवहणान्येव भवाब्धौ मज्जतां नृणाम् । विष्णुरेकादशी गीता तुलसी विप्रधेनवः
pañca pravahaṇānyeva bhavābdhau majjatāṃ nṛṇām / viṣṇurekādaśī gītā tulasī vipradhenavaḥ
2.32.100
असारे दुर्गसंसारे षट्पदी भक्तिदायिनी । नमो भगवते वासुदेवायेति जपन्नरः
asāre durgasaṃsāre ṣaṭpadī bhaktidāyinī / namo bhagavate vāsudevāyeti japannaraḥ
2.32.101
ओङ्कारपूर्वं सायुज्यं प्राप्नुयान्नात्र संशयः । पूजयापि च मल्लोकप्राप्तिराराद्दिवं व्रजेत्
oṅkārapūrvaṃ sāyujyaṃ prāpnuyānnātra saṃśayaḥ / pūjayāpi ca mallokaprāptirārāddivaṃ vrajet
2.32.102
बन्धाभावे ममत्वेतु ज्ञानं पुरुषसूक्ततः । यस्ययस्याधिकत्वं तु साधनेष्वेषु काश्यप
bandhābhāve mamatvetu jñānaṃ puruṣasūktataḥ / yasyayasyādhikatvaṃ tu sādhaneṣveṣu kāśyapa
2.32.103
तत्तत्फलस्याप्याधिक्यं भवतीत्यवधारय । दातव्यानि यथाशक्त्या प्रीतो ऽसौ सर्वदा भवेत्
tattatphalasyāpyādhikyaṃ bhavatītyavadhāraya / dātavyāni yathāśaktyā prīto 'sau sarvadā bhavet
2.32.104
एतत्ते सर्वमाख्यातं स्नानादिषु फलं मया । ब्रह्माण्डे ये गुणाः सन्ति शरीरे ते व्यवस्थिताः
etatte sarvamākhyātaṃ snānādiṣu phalaṃ mayā / brahmāṇḍe ye guṇāḥ santi śarīre te vyavasthitāḥ
2.32.105
पातालभूधरा लोकास्तथान्ये द्वीपसागराः । आदित्यादिग्रहाः सर्वे पिण्डमध्ये व्यवस्थिताः
pātālabhūdharā lokāstathānye dvīpasāgarāḥ / ādityādigrahāḥ sarve piṇḍamadhye vyavasthitāḥ
2.32.106
पादाधस्तु तलं ज्ञेयं पादोर्ध्वं वितलं तथा । जानुभ्यां सुतलं विद्धि सक्थिदेशे महातलम्
pādādhastu talaṃ jñeyaṃ pādordhvaṃ vitalaṃ tathā / jānubhyāṃ sutalaṃ viddhi sakthideśe mahātalam
2.32.107
तथा तलातलञ्चोरौ गुह्यदेशे रसातलम् । पातालं कटिसंस्थन्तु पादादौ लक्षयेद्बुधः
tathā talātalañcorau guhyadeśe rasātalam / pātālaṃ kaṭisaṃsthantu pādādau lakṣayedbudhaḥ
2.32.108
भूर्लोकं नाभिमध्ये तु भुवर्लोकं तदूर्ध्वतः । स्वर्गलोकं हृदये विद्यात् कण्ठदेशे महस्तथा
bhūrlokaṃ nābhimadhye tu bhuvarlokaṃ tadūrdhvataḥ / svargalokaṃ hṛdaye vidyāt kaṇṭhadeśe mahastathā
2.32.109
जनलोकं वक्त्रदेशे तपोलोकं ललाटके । सत्यलोकं महारन्ध्रे भुवनानि चतुर्दश
janalokaṃ vaktradeśe tapolokaṃ lalāṭake / satyalokaṃ mahārandhre bhuvanāni caturdaśa
2.32.110
त्रिकोणे संस्थितो मेरुरधः कोणे च मन्दरः । दक्षिणे चेव कैलासो वामभागे हिमाचलः
trikoṇe saṃsthito meruradhaḥ koṇe ca mandaraḥ / dakṣiṇe ceva kailāso vāmabhāge himācalaḥ
2.32.111
निषधश्चोर्ध्वभागे च दक्षिणे गन्धमादनः । मलयो (रमणो) वामरेखायां सप्तैते कुलपर्वताः
niṣadhaścordhvabhāge ca dakṣiṇe gandhamādanaḥ / malayo (ramaṇo) vāmarekhāyāṃ saptaite kulaparvatāḥ
2.32.112
अस्थिस्थाने स्थितो जम्बूः शाको मज्जासु संस्थितः । कुशद्वीपः स्थितो मांसे क्रौञ्चद्वीपः शिरास्थितः
asthisthāne sthito jambūḥ śāko majjāsu saṃsthitaḥ / kuśadvīpaḥ sthito māṃse krauñcadvīpaḥ śirāsthitaḥ
2.32.113
त्वचायां शाल्मलिद्वापो प्लक्षः रोम्णां च सञ्चये । नखस्थः पुष्करद्वीपः सागरास्तदनन्तरम्
tvacāyāṃ śālmalidvāpo plakṣaḥ romṇāṃ ca sañcaye / nakhasthaḥ puṣkaradvīpaḥ sāgarāstadanantaram
2.32.114
क्षारोदश्च तथा मूत्रे क्षारे क्षीरोदसागरः । सुरोदधिश्च श्लेष्मस्थः मज्जायां घृतसागरः
kṣārodaśca tathā mūtre kṣāre kṣīrodasāgaraḥ / surodadhiśca śleṣmasthaḥ majjāyāṃ ghṛtasāgaraḥ
2.32.115
रसोदधिं रसे विद्याच्छोणिते दधिसगरम् । स्वादुलं लम्बिकास्थाने गर्भोदं शुक्रसंस्थितम्
rasodadhiṃ rase vidyācchoṇite dadhisagaram / svādulaṃ lambikāsthāne garbhodaṃ śukrasaṃsthitam
2.32.116
नादचक्रे स्थितः सूर्यो बिन्दुचक्रे च चन्द्रमाः । लोचनस्थः कुजो ज्ञेयो हृदये च बुधः स्मृतः
nādacakre sthitaḥ sūryo binducakre ca candramāḥ / locanasthaḥ kujo jñeyo hṛdaye ca budhaḥ smṛtaḥ
2.32.117
विष्णुस्थाने गुरुं विद्याच्छ्रुक्रे शुक्रो व्यवस्थितः । नाभिस्थाने स्थितो मन्दो मुखे राहुः स्थितः सदा
viṣṇusthāne guruṃ vidyācchrukre śukro vyavasthitaḥ / nābhisthāne sthito mando mukhe rāhuḥ sthitaḥ sadā
2.32.118
पायु (द) स्थाने स्थितः केतुः शरीरे ग्रहमण्डलम् । विभक्तञ्च समाख्यातमापादतलमस्तकम्
pāyu (da) sthāne sthitaḥ ketuḥ śarīre grahamaṇḍalam / vibhaktañca samākhyātamāpādatalamastakam
2.32.119
उत्पन्ना ये हि संसारे म्रियन्ते ते न संशयः । बुभुक्षा च तृषा रौद्रा दाहोद्भूता च मूर्छना
utpannā ye hi saṃsāre mriyante te na saṃśayaḥ / bubhukṣā ca tṛṣā raudrā dāhodbhūtā ca mūrchanā
2.32.120
यत्र पीडास्त्विमा रौद्रास्ता वै वृश्चिकदंशजाः । विनाशः पूर्णकाले च जायते सर्वदेहिनाम्
yatra pīḍāstvimā raudrāstā vai vṛścikadaṃśajāḥ / vināśaḥ pūrṇakāle ca jāyate sarvadehinām
2.32.121
अग्रे अग्रे हि धावन्ति यमलोकगतस्यवै । तप्तवालुकमध्येन प्रज्वलद्वह्निमध्यतः
agre agre hi dhāvanti yamalokagatasyavai / taptavālukamadhyena prajvaladvahnimadhyataḥ
2.32.122
केशग्राहैः समाक्रान्ता नीयन्ते यमकिङ्करैः । पापिष्ठास्त्वधमास्तार्क्ष्य दयाधर्मविविर्जिताः
keśagrāhaiḥ samākrāntā nīyante yamakiṅkaraiḥ / pāpiṣṭhāstvadhamāstārkṣya dayādharmavivirjitāḥ
2.32.123
यमलोके वसन्त्येते कुट्यां जन्म न विद्यते । एवं सञ्जायते तार्क्ष्य मर्त्ये जन्तुः स्वकर्मभिः
yamaloke vasantyete kuṭyāṃ janma na vidyate / evaṃ sañjāyate tārkṣya martye jantuḥ svakarmabhiḥ
2.32.124
उत्पन्ना ये हि संसारे म्रियन्ते ते न संशयः । आयुः कर्म च वित्तञ्च विद्या निधनमेव च
utpannā ye hi saṃsāre mriyante te na saṃśayaḥ / āyuḥ karma ca vittañca vidyā nidhanameva ca
2.32.125
पञ्चैतानि हि सृज्यन्ते गर्भस्थस्यैव देहिनः । कर्मणा जायते जन्तुः कर्मणैव प्रलीयते
pañcaitāni hi sṛjyante garbhasthasyaiva dehinaḥ / karmaṇā jāyate jantuḥ karmaṇaiva pralīyate
2.32.126
सुखं दुः खं भयं क्षेमं कर्मणैवाभिपद्यते । अधोमुखं चोर्ध्वपादं गर्भाद्वायुः प्रकर्षति
sukhaṃ duḥ khaṃ bhayaṃ kṣemaṃ karmaṇaivābhipadyate / adhomukhaṃ cordhvapādaṃ garbhādvāyuḥ prakarṣati
2.32.127
जन्मतो वैष्णवी माया संमोहयति सत्वरम् । स्वकर्मकृतसम्बन्धो जन्तुर्जन्म प्रपद्यते
janmato vaiṣṇavī māyā saṃmohayati satvaram / svakarmakṛtasambandho janturjanma prapadyate
2.32.128
सुकृतादुत्तमो भोगभोग्यवान् सुकुले भवेत् । यथायथा दुष्कृतं तत् कुले हीने प्रजायते
sukṛtāduttamo bhogabhogyavān sukule bhavet / yathāyathā duṣkṛtaṃ tat kule hīne prajāyate
2.32.129
दरिद्रो व्याधितो मूर्खः पापकृद्दुः खभाजनम् । अतः परं किमर्थं ते कथयामि खगेश्वर
daridro vyādhito mūrkhaḥ pāpakṛdduḥ khabhājanam / ataḥ paraṃ kimarthaṃ te kathayāmi khageśvara
2.32.130