Adhyaya 56
षट्पञ्चाशो ऽध्यायः- ५६ मार्कण्डेय उवाच धराधरां जगद्योनेः पदं नारायणस्य च । ततः प्रवृत्ता या देवी गङ्गा त्रिपथगामिनी
ṣaṭpañcāśo 'dhyāyaḥ- 56 mārkaṇḍeya uvāca dharādharāṃ jagadyoneḥ padaṃ nārāyaṇasya ca / tataḥ pravṛttā yā devī gaṅgā tripathagāminī
56.1
सा प्रविश्य सुधायोनिं सोममाधारमम्भसाम् । ततः सम्बध्यमानार्करश्मिसङ्गतिपावनी
sā praviśya sudhāyoniṃ somamādhāramambhasām / tataḥ sambadhyamānārkaraśmisaṅgatipāvanī
56.2
पपात मेरुपृष्ठे च सा चतुर्धा ततो ययौ । मेरुकूटतटान्तेभ्यो निपतन्ती ववर्तिता
papāta merupṛṣṭhe ca sā caturdhā tato yayau / merukūṭataṭāntebhyo nipatantī vavartitā
56.3
विकीर्यमाणसलिला निरालम्बा पपात सा । मन्दराद्येषु पादेषु प्रविभक्तोदका समम्
vikīryamāṇasalilā nirālambā papāta sā / mandarādyeṣu pādeṣu pravibhaktodakā samam
56.4
चतुर्ष्वपि पपाताम्बुविभिन्नाङ्घ्रिशिलोच्चया । पूर्वा सीते ऽति विख्याता ययौ चैत्ररथं वनम्
caturṣvapi papātāmbuvibhinnāṅghriśiloccayā / pūrvā sīte 'ti vikhyātā yayau caitrarathaṃ vanam
56.5
तत् प्लावयित्वा च ययौ वरुणोदं सरोवनम् । शीतान्तञ्च गिरिं तस्मात्ततश्चान्यान् गिरीन् क्रमात्
tat plāvayitvā ca yayau varuṇodaṃ sarovanam / śītāntañca giriṃ tasmāttataścānyān girīn kramāt
56.6
गत्वा भुवं समासाद्य भद्राश्वाज्जलधिं गता । तथैवालकनन्दाख्या दक्षिणे गन्धमादने
gatvā bhuvaṃ samāsādya bhadrāśvājjaladhiṃ gatā / tathaivālakanandākhyā dakṣiṇe gandhamādane
56.7
मेरुपादवनं गत्वा नन्दनं देवनन्दनम् । मानसञ्च महावेगात् प्लापयित्वा सरोवरम्
merupādavanaṃ gatvā nandanaṃ devanandanam / mānasañca mahāvegāt plāpayitvā sarovaram
56.8
आसाद्य शैलराजानं रम्यं हि शिखरन्तथा । तस्माच्च पर्वतान् सर्वान् दक्षिणोपक्रमोदितान्
āsādya śailarājānaṃ ramyaṃ hi śikharantathā / tasmācca parvatān sarvān dakṣiṇopakramoditān
56.9
तान् प्लावयित्वा संप्राप्ता हिमवन्तं महागिरिम् । दधार तत्र तां शम्भुर्न मुमोच वृषध्वजः
tān plāvayitvā saṃprāptā himavantaṃ mahāgirim / dadhāra tatra tāṃ śambhurna mumoca vṛṣadhvajaḥ
56.10
भघीरथेनोपवासैः स्तुत्या चाराधितो विभुः । तत्र मुक्ता च शर्वेण सप्तधा दक्षिणोदधिम्
bhaghīrathenopavāsaiḥ stutyā cārādhito vibhuḥ / tatra muktā ca śarveṇa saptadhā dakṣiṇodadhim
56.11
प्रविवेश त्रिधा प्राच्यां प्लावयन्ती महानदी । भगीरथरथस्यानु स्त्रोतसैकेन दक्षिणाम्
praviveśa tridhā prācyāṃ plāvayantī mahānadī / bhagīratharathasyānu strotasaikena dakṣiṇām
56.12
तथैव पश्चिमे पादे विपुले सा महानदी । सुचक्षुरिति विख्याता वैभ्राजं साचलं ययौ । ५६।१३। शीतोदञ्च सरस्तस्मात् प्लावयन्ती महानदी । सुचक्षुः पर्वतं प्राप्ता ततश्च त्रिशिखं गता
tathaiva paścime pāde vipule sā mahānadī / sucakṣuriti vikhyātā vaibhrājaṃ sācalaṃ yayau / 56.13/ śītodañca sarastasmāt plāvayantī mahānadī / sucakṣuḥ parvataṃ prāptā tataśca triśikhaṃ gatā
56.14
तस्मात् क्रमेण चाद्रीणां शिखरेषु निपत्य सा । केतुमालं समासाद्य प्रविष्टा लवणोदधिम्
tasmāt krameṇa cādrīṇāṃ śikhareṣu nipatya sā / ketumālaṃ samāsādya praviṣṭā lavaṇodadhim
56.15
सुपार्श्वन्तु तथैवाद्रिं मेरुपादं हि सा गता । (भद्रसोमेति) तत्र सोमेति विख्याता सा ययौ सवितुर्वनम्
supārśvantu tathaivādriṃ merupādaṃ hi sā gatā / (bhadrasometi) tatra someti vikhyātā sā yayau saviturvanam
56.16
तत्पावयन्ती संप्राप्ता महाभद्रं सरोवरम् । ततश्च शङ्खकूटं सा प्रयाता वै महानदी
tatpāvayantī saṃprāptā mahābhadraṃ sarovaram / tataśca śaṅkhakūṭaṃ sā prayātā vai mahānadī
56.17
तस्माच्च वृषभादीन् सा क्रमात् प्राप्य शिलोच्चयान् । महार्णवमनुप्राप्ता प्लावयित्वोत्तरान् कुरून्
tasmācca vṛṣabhādīn sā kramāt prāpya śiloccayān / mahārṇavamanuprāptā plāvayitvottarān kurūn
56.18
एवमेषा मया गङ्गां कथिता ते द्विजर्षभ । जम्बुद्वीपनिवेशश्च वर्षाणि च यथातथम्
evameṣā mayā gaṅgāṃ kathitā te dvijarṣabha / jambudvīpaniveśaśca varṣāṇi ca yathātatham
56.19
वसन्ति तेषु सर्वेषु प्रजाः किंपुरुषादिषु । सुखप्राया निरातङ्का न्यूनतोत्कर्षवर्जिताः
vasanti teṣu sarveṣu prajāḥ kiṃpuruṣādiṣu / sukhaprāyā nirātaṅkā nyūnatotkarṣavarjitāḥ
56.20
नवस्वपि च वर्षेषु सप्त सप्त कुलाचलाः । एकैकस्मिंस्तथा देशे नद्यश्चाद्रिविनिः सृताः
navasvapi ca varṣeṣu sapta sapta kulācalāḥ / ekaikasmiṃstathā deśe nadyaścādriviniḥ sṛtāḥ
56.21
यानि किंपुरुषाद्यानि वर्षाण्यष्टौ द्विजोत्तम । तेषूद्भिज्जानि तोयानि मेघवार्यत्र भारते
yāni kiṃpuruṣādyāni varṣāṇyaṣṭau dvijottama / teṣūdbhijjāni toyāni meghavāryatra bhārate
56.22
वार्क्षो स्वाभाविकी देश्या तोयोत्था मानसी तथा । कर्मजा च नृणां सिद्धर्वर्षेष्वेतेषु चाष्टसु
vārkṣo svābhāvikī deśyā toyotthā mānasī tathā / karmajā ca nṛṇāṃ siddharvarṣeṣveteṣu cāṣṭasu
56.23
कामप्रदेभ्यो वृक्षेभ्यो वार्क्षो सिद्धिः स्वभावजा । स्वाभाविकी समाख्याता तृप्तिर्देश्या च दैशिकी
kāmapradebhyo vṛkṣebhyo vārkṣo siddhiḥ svabhāvajā / svābhāvikī samākhyātā tṛptirdeśyā ca daiśikī
56.24
अपां शौक्ष्म्याच्च तोयोत्था ध्यानोपेता च मानसी । उपासनादिकार्यात्तु धर्मजा साप्युदाहृता
apāṃ śaukṣmyācca toyotthā dhyānopetā ca mānasī / upāsanādikāryāttu dharmajā sāpyudāhṛtā
56.25
न चैतेषु युगावस्था नाध्यो व्याधयो न च । पुण्यापुण्यसमारम्भो नैव तेषु द्विजोत्तम
na caiteṣu yugāvasthā nādhyo vyādhayo na ca / puṇyāpuṇyasamārambho naiva teṣu dvijottama
56.26