Vishnu Purana · Amsha 1 · Adhyaya 21

पराशर उवाच

संह्लादपुत्र आयुष्माञ् शिबिर् बाष्कल एव च । विरोचनस् तु प्राह्लादिर् बलिर् जज्ञे विरोचनात्

saṃhlādaputra āyuṣmāñ śibir bāṣkala eva ca / virocanas tu prāhlādir balir jajñe virocanāt

1.21.1

बलेः पुत्रशतं त्व् आसीद् बाणज्येष्ठं महामुने । हिरण्याक्षसुताश् चासन् सर्व एव महाबलाः

baleḥ putraśataṃ tv āsīd bāṇajyeṣṭhaṃ mahāmune / hiraṇyākṣasutāś cāsan sarva eva mahābalāḥ

1.21.2

झर्झरः शकुनिश् चैव भूतसंतापनस् तथा । महानाभो महाबाहुः कालनाभस् तथापरः

jharjharaḥ śakuniś caiva bhūtasaṃtāpanas tathā / mahānābho mahābāhuḥ kālanābhas tathāparaḥ

1.21.3

अभवन् दनुपुत्राश् च द्विमूर्धा शंकरस् तथा । अयोमुखः शङ्कुशिराः कपिलः शम्बरस् तथा

abhavan danuputrāś ca dvimūrdhā śaṃkaras tathā / ayomukhaḥ śaṅkuśirāḥ kapilaḥ śambaras tathā

1.21.4

एकचक्रो महाबाहुस् तारकश् च महाबलः । स्वर्भानुर् वृषपर्वा च पुलोमा च महाबलः

ekacakro mahābāhus tārakaś ca mahābalaḥ / svarbhānur vṛṣaparvā ca pulomā ca mahābalaḥ

1.21.5

एते दनोः सुताः ख्याता विप्रचित्तिश् च वीर्यवान्

ete danoḥ sutāḥ khyātā vipracittiś ca vīryavān

1.21.6

स्वर्भानोस् तु प्रभा कन्या शर्मिष्ठा वार्षपर्वणी । उपदानवी हयशिराः प्रख्याता वरकन्यकाः

svarbhānos tu prabhā kanyā śarmiṣṭhā vārṣaparvaṇī / upadānavī hayaśirāḥ prakhyātā varakanyakāḥ

1.21.7

वैश्वानरसुते चोभे पुलोमा कालका तथा । उभे ते तु महाभागे मारीचेस् तु परिग्रहः

vaiśvānarasute cobhe pulomā kālakā tathā / ubhe te tu mahābhāge mārīces tu parigrahaḥ

1.21.8

ताभ्यां पुत्रसहस्राणि षष्टिर् दानवसत्तमाः । पौलोमाः कालकेयाश् च मारीचतनयाः स्मृताः

tābhyāṃ putrasahasrāṇi ṣaṣṭir dānavasattamāḥ / paulomāḥ kālakeyāś ca mārīcatanayāḥ smṛtāḥ

1.21.9

ततो ऽपरे महावीर्या दारुणास् त्व् अतिनिर्घृणाः । सिंहिकायाम् अथोत्पन्ना विप्रचित्तेः सुतास् तथा

tato 'pare mahāvīryā dāruṇās tv atinirghṛṇāḥ / siṃhikāyām athotpannā vipracitteḥ sutās tathā

1.21.10

त्र्यंशः शल्यश् च बलवान् नभश् चैव महाबलः । वातापिर् नमुचिश् चैव इल्वलः खसृमस् तथा

tryaṃśaḥ śalyaś ca balavān nabhaś caiva mahābalaḥ / vātāpir namuciś caiva ilvalaḥ khasṛmas tathā

1.21.11

अन्धको नरकश् चैव कालनाभस् तथैव च । स्वर्भानुश् च महावीर्यो वक्त्रयोधी महासुरः

andhako narakaś caiva kālanābhas tathaiva ca / svarbhānuś ca mahāvīryo vaktrayodhī mahāsuraḥ

1.21.12

एते वै दानवश्रेष्ठा दनुवंशविवर्धनाः । एतेषां पुत्रपौत्राश् च शतशो ऽथ सहस्रशः

ete vai dānavaśreṣṭhā danuvaṃśavivardhanāḥ / eteṣāṃ putrapautrāś ca śataśo 'tha sahasraśaḥ

1.21.13

प्रह्लादस्य तु दैत्यस्य निवातकवचाः कुले । समुत्पन्नाः सुमहता तपसा भावितात्मनः

prahlādasya tu daityasya nivātakavacāḥ kule / samutpannāḥ sumahatā tapasā bhāvitātmanaḥ

1.21.14

षट् सुताः सुमहासत्त्वास् ताम्रायाः परिकीर्तिताः । शुकी श्येनी च भासी च सुग्रीवी शुचिगृध्रिका

ṣaṭ sutāḥ sumahāsattvās tāmrāyāḥ parikīrtitāḥ / śukī śyenī ca bhāsī ca sugrīvī śucigṛdhrikā

1.21.15

शुकी शुकान् अजनयद् उलूकी प्रत्युलूककान् । श्येनी श्येनांस् तथा भासी भासान् गृद्ध्रांश् च गृद्ध्र्य् अपि

śukī śukān ajanayad ulūkī pratyulūkakān / śyenī śyenāṃs tathā bhāsī bhāsān gṛddhrāṃś ca gṛddhry api

1.21.16

शुच्य् औदकान् पक्षिगणान् सुग्रीवी तु व्यजायत । अश्वान् उष्ट्रान् गर्दभांश् च ताम्रावंशाः प्रकीर्तिताः

śucy audakān pakṣigaṇān sugrīvī tu vyajāyata / aśvān uṣṭrān gardabhāṃś ca tāmrāvaṃśāḥ prakīrtitāḥ

1.21.17

विनतायास् तु द्वौ पुत्रौ विख्यातौ गरुडारुणौ । सुपर्णः पततां श्रेष्ठो दारुणः पन्नगाशनः

vinatāyās tu dvau putrau vikhyātau garuḍāruṇau / suparṇaḥ patatāṃ śreṣṭho dāruṇaḥ pannagāśanaḥ

1.21.18

सुरसायाः सहस्रं तु सर्पाणाम् अमितौजसाम् । अनेकशिरसां ब्रह्मन् खेचराणां महात्मनाम्

surasāyāḥ sahasraṃ tu sarpāṇām amitaujasām / anekaśirasāṃ brahman khecarāṇāṃ mahātmanām

1.21.19

काद्रवेयास् तु बलिनः सहस्रम् अमितौजसः । सुपर्णवशगा ब्रह्मञ् जज्ञिरे नैकमस्तकाः

kādraveyās tu balinaḥ sahasram amitaujasaḥ / suparṇavaśagā brahmañ jajñire naikamastakāḥ

1.21.20

तेषां प्रधानभूतास् ते शेषवासुकितक्षकाः । शङ्खश्वेतो महापद्मः कम्बलाश्वतराव् उभौ

teṣāṃ pradhānabhūtās te śeṣavāsukitakṣakāḥ / śaṅkhaśveto mahāpadmaḥ kambalāśvatarāv ubhau

1.21.21

एलापुत्रस् तथा नागः कर्कोटकधनंजयौ । एते चान्ये च बहवो दन्दशूका विषोल्बणाः

elāputras tathā nāgaḥ karkoṭakadhanaṃjayau / ete cānye ca bahavo dandaśūkā viṣolbaṇāḥ

1.21.22

गणं क्रोधवशं विद्धि ते च सर्वे च दंष्ट्रिणः । स्थलजाः पक्षिणो ऽब्जाश् च दारुणाः पिशिताशनाः

gaṇaṃ krodhavaśaṃ viddhi te ca sarve ca daṃṣṭriṇaḥ / sthalajāḥ pakṣiṇo 'bjāś ca dāruṇāḥ piśitāśanāḥ

1.21.23

गास् तु वै जनयाम् आस सुरभिर् महिषीस् तथा । इरावृक्षलतावल्लीस् तृणजातीश् च सर्वशः

gās tu vai janayām āsa surabhir mahiṣīs tathā / irāvṛkṣalatāvallīs tṛṇajātīś ca sarvaśaḥ

1.21.24

खषा तु यक्षरक्षांसि मुनिर् अप्सरसस् तथा । अरिष्टा तु महासत्त्वान् गन्धर्वान् समजीजनत्

khaṣā tu yakṣarakṣāṃsi munir apsarasas tathā / ariṣṭā tu mahāsattvān gandharvān samajījanat

1.21.25

एते कश्यपदायादाः कीर्तिताः स्थाणुजङ्गमाः । तेषां पुत्राश् च पौत्राश् च शतशो ऽथ सहस्रशः

ete kaśyapadāyādāḥ kīrtitāḥ sthāṇujaṅgamāḥ / teṣāṃ putrāś ca pautrāś ca śataśo 'tha sahasraśaḥ

1.21.26

एष मन्वन्तरे सर्गो ब्रह्मन् स्वारोचिषे स्मृतः । वैवस्वते च महति वारुणे वितते क्रतौ

eṣa manvantare sargo brahman svārociṣe smṛtaḥ / vaivasvate ca mahati vāruṇe vitate kratau

1.21.27

जुह्वानस्य ब्रह्मणो वै प्रजासर्ग इहोच्यते । पूर्वं यत्र तु सप्तर्षीन् उत्पन्नान् सप्त मानसान्

juhvānasya brahmaṇo vai prajāsarga ihocyate / pūrvaṃ yatra tu saptarṣīn utpannān sapta mānasān

1.21.28

पुत्रत्वे कल्पयाम् आस स्वयम् एव पितामहः । गन्धर्वभोगिदेवानां दानवानां च सत्तम

putratve kalpayām āsa svayam eva pitāmahaḥ / gandharvabhogidevānāṃ dānavānāṃ ca sattama

1.21.29

दितिर् विनष्टपुत्रा वै तोषयाम् आस कश्यपम् । तया चाराधितः सम्यक् कश्यपस् तपतां वरः

ditir vinaṣṭaputrā vai toṣayām āsa kaśyapam / tayā cārādhitaḥ samyak kaśyapas tapatāṃ varaḥ

1.21.30

वरेण छन्दयाम् आस सा च वव्रे ततो वरम् । पुत्रम् इन्द्रवधार्थाय समर्थम् अमितौजसम्

vareṇa chandayām āsa sā ca vavre tato varam / putram indravadhārthāya samartham amitaujasam

1.21.31

स च तस्यै वरं प्रादाद् भार्यायै मुनिसत्तमः । दत्त्वा च वरम् अव्यग्रः कश्यपस् ताम् उवाच ह

sa ca tasyai varaṃ prādād bhāryāyai munisattamaḥ / dattvā ca varam avyagraḥ kaśyapas tām uvāca ha

1.21.32

समाहितातिप्रयता शुचिनी धारयिष्यसि ॥ विप्_१,२१।३३च्द् ॥ इत्य् एवम् उक्त्वा तां देवीं स गतः कश्यपो मुनिः । दधार सा च तं गर्भं सम्यक् छौचसमन्विता

samāhitātiprayatā śucinī dhārayiṣyasi // ViP_1,21.33cd // ity evam uktvā tāṃ devīṃ sa gataḥ kaśyapo muniḥ / dadhāra sā ca taṃ garbhaṃ samyak chaucasamanvitā

1.21.34

गर्भम् आत्मवधार्थाय ज्ञात्वा तं मघवान् अपि । शुश्रूषुस् ताम् अथागच्छद् विनयाद् अमराधिपः

garbham ātmavadhārthāya jñātvā taṃ maghavān api / śuśrūṣus tām athāgacchad vinayād amarādhipaḥ

1.21.35

तस्याश् चैवान्तरप्रेप्सुर् अतिष्ठत् पाकशासनः । ऊने वर्षशते चास्या ददर्शान्तरम् आत्मवान्

tasyāś caivāntaraprepsur atiṣṭhat pākaśāsanaḥ / ūne varṣaśate cāsyā dadarśāntaram ātmavān

1.21.36

अकृत्वा पादयोः शौचं दितिः शयनम् आविशत् । निद्राम् आहारयाम् आस तस्याः कुक्षिं प्रविश्य सः

akṛtvā pādayoḥ śaucaṃ ditiḥ śayanam āviśat / nidrām āhārayām āsa tasyāḥ kukṣiṃ praviśya saḥ

1.21.37

वज्रपाणिर् महागर्भं तं चिच्छेदाथ सप्तधा । स पाट्यमानो वज्रेण प्ररुरोदातिदारुणम्

vajrapāṇir mahāgarbhaṃ taṃ cicchedātha saptadhā / sa pāṭyamāno vajreṇa prarurodātidāruṇam

1.21.38

मा रोदीर् इति तं शक्रः पुनः पुनर् अभाषत । सो ऽभवत् सप्तधा गर्भस् तम् इन्द्रः कुपितः पुनः

mā rodīr iti taṃ śakraḥ punaḥ punar abhāṣata / so 'bhavat saptadhā garbhas tam indraḥ kupitaḥ punaḥ

1.21.39

एकैकं सप्तधा चक्रे वज्रेणारिविदारिणा । मरुतो नाम देवास् ते बभूवुर् अतिवेगिनः

ekaikaṃ saptadhā cakre vajreṇārividāriṇā / maruto nāma devās te babhūvur ativeginaḥ

1.21.40

यद् उक्तं वै मघवता तेनैव मरुतो ऽभवन् । देवा एकोनपञ्चाशत् सहाया वज्रपाणिनः

yad uktaṃ vai maghavatā tenaiva maruto 'bhavan / devā ekonapañcāśat sahāyā vajrapāṇinaḥ

1.21.41

Adhyaya 20Adhyaya 22