Vishnu Purana · Amsha 2 · Adhyaya 14

पराशर उवाच

निशम्य तस्येति वचः परमार्थसमन्वितम् । प्रश्रयावनतो भूत्वा तम् आह नृपतिर् द्विजम्

niśamya tasyeti vacaḥ paramārthasamanvitam / praśrayāvanato bhūtvā tam āha nṛpatir dvijam

2.14.1

राजोवाच

भगवन् यत् त्वया प्रोक्तं परमार्थमयं वचः । श्रुते तस्मिन् भ्रमन्तीव मनसो मम वृत्तयः

bhagavan yat tvayā proktaṃ paramārthamayaṃ vacaḥ / śrute tasmin bhramantīva manaso mama vṛttayaḥ

2.14.2

एतद् विवेकविज्ञानं यद् अशेषेषु जन्तुषु । भवता दर्शितं विप्र तत् परं प्रकृतेर् महत्

etad vivekavijñānaṃ yad aśeṣeṣu jantuṣu / bhavatā darśitaṃ vipra tat paraṃ prakṛter mahat

2.14.3

नाहं वहामि शिबिकां शिबिका न मयि स्थिता । शरीरम् अन्यद् अस्मत्तो येनेयं शिबिका धृता

nāhaṃ vahāmi śibikāṃ śibikā na mayi sthitā / śarīram anyad asmatto yeneyaṃ śibikā dhṛtā

2.14.4

गुणप्रवृत्त्या भूतानां प्रवृत्तिः कर्मचोदिता । प्रवर्तन्ते गुणाश् चैते किं ममेति त्वयोदितम्

guṇapravṛttyā bhūtānāṃ pravṛttiḥ karmacoditā / pravartante guṇāś caite kiṃ mameti tvayoditam

2.14.5

एतस्मिन् परमार्थज्ञ मम श्रोत्रपथं गते । मनो विह्वलताम् एति परमार्थार्थितां गतम्

etasmin paramārthajña mama śrotrapathaṃ gate / mano vihvalatām eti paramārthārthitāṃ gatam

2.14.6

पूर्वम् एव महाभागं कपिलर्षिम् अहं द्विज । प्रष्टुम् अभ्युद्यतो गत्वा श्रेयः किं न्व् इत्य् असंशयम्

pūrvam eva mahābhāgaṃ kapilarṣim ahaṃ dvija / praṣṭum abhyudyato gatvā śreyaḥ kiṃ nv ity asaṃśayam

2.14.7

तदन्तरे च भवता यद् इदं वाक्यम् ईरितम् । तेनैव परमार्थार्थं त्वयि चेतः प्रधावति

tadantare ca bhavatā yad idaṃ vākyam īritam / tenaiva paramārthārthaṃ tvayi cetaḥ pradhāvati

2.14.8

कपिलर्षिर् भगवतः सर्वभूतस्य वै किल । विष्णोर् अंशो जगन्मोहनाशायोर्वीम् उपागतः

kapilarṣir bhagavataḥ sarvabhūtasya vai kila / viṣṇor aṃśo jaganmohanāśāyorvīm upāgataḥ

2.14.9

स एव भगवान् नूनम् अस्माकं हितकाम्यया । प्रत्यक्षताम् अत्र गतो यथैतद् भवतोच्यते

sa eva bhagavān nūnam asmākaṃ hitakāmyayā / pratyakṣatām atra gato yathaitad bhavatocyate

2.14.10

तन् मह्यं प्रणताय त्वं यच् छ्रेयः परमं द्विज । तद् वदाखिलविज्ञानजलवीच्युदधिर् भवान्

tan mahyaṃ praṇatāya tvaṃ yac chreyaḥ paramaṃ dvija / tad vadākhilavijñānajalavīcyudadhir bhavān

2.14.11

ब्राह्मण उवाच

भूप पृच्छसि किं श्रेयः परमार्थं नु पृच्छसि । श्रेयांस्य् अपरमार्थानि अशेषाण्य् एव भूपते

bhūpa pṛcchasi kiṃ śreyaḥ paramārthaṃ nu pṛcchasi / śreyāṃsy aparamārthāni aśeṣāṇy eva bhūpate

2.14.12

देवताराधनं कृत्वा धनसंपदम् इच्छति । पुत्रान् इच्छति राज्यं च श्रेयस् तत्प्राप्तिलक्षणम्

devatārādhanaṃ kṛtvā dhanasaṃpadam icchati / putrān icchati rājyaṃ ca śreyas tatprāptilakṣaṇam

2.14.13

कर्म यज्ञात्मकं श्रेयः स्वर्लोकफलदायि यत् । श्रेयः प्रधानं च फले तद् एवानभिसंहिते

karma yajñātmakaṃ śreyaḥ svarlokaphaladāyi yat / śreyaḥ pradhānaṃ ca phale tad evānabhisaṃhite

2.14.14

आत्मा ध्येयः सदा भूप योगयुक्तैस् तथा परम् । श्रेयस् तस्यैव संयोगः श्रेयो यः परमात्मनः

ātmā dhyeyaḥ sadā bhūpa yogayuktais tathā param / śreyas tasyaiva saṃyogaḥ śreyo yaḥ paramātmanaḥ

2.14.15

श्रेयांस्य् एवम् अनेकानि शतशो ऽथ सहस्रशः । सन्त्य् अत्र परमार्थास् तु न त्व् एते श्रूयतां च मे

śreyāṃsy evam anekāni śataśo 'tha sahasraśaḥ / santy atra paramārthās tu na tv ete śrūyatāṃ ca me

2.14.16

धर्माय त्यज्यते किं तु परमार्थो धनं यदि । व्ययश् च क्रियते कस्मात् कामप्राप्त्युपलक्षणः

dharmāya tyajyate kiṃ tu paramārtho dhanaṃ yadi / vyayaś ca kriyate kasmāt kāmaprāptyupalakṣaṇaḥ

2.14.17

पुत्रश् चेत् परमार्थाख्यः सो ऽप्य् अन्यस्य नरेश्वर । परमार्थभूतः सो ऽन्यस्य परमार्थो हि तत्पिता

putraś cet paramārthākhyaḥ so 'py anyasya nareśvara / paramārthabhūtaḥ so 'nyasya paramārtho hi tatpitā

2.14.18

एवं न परमार्थो ऽस्ति जगत्य् अस्मिंश् चराचरे । परमार्थो हि कार्याणि कारणानाम् अशेषतः

evaṃ na paramārtho 'sti jagaty asmiṃś carācare / paramārtho hi kāryāṇi kāraṇānām aśeṣataḥ

2.14.19

राज्यादिप्राप्तिर् अत्रोक्ता परमार्थतया यदि । परमार्था भवन्त्य् अत्र न भवन्ति च वै ततः

rājyādiprāptir atroktā paramārthatayā yadi / paramārthā bhavanty atra na bhavanti ca vai tataḥ

2.14.20

ऋग्यजुःसामनिष्पाद्यं यज्ञकर्म मतं तव । परमार्थभूतं तत्रापि श्रूयतां गदतो मम

ṛgyajuḥsāmaniṣpādyaṃ yajñakarma mataṃ tava / paramārthabhūtaṃ tatrāpi śrūyatāṃ gadato mama

2.14.21

यत् तु निष्पाद्यते कार्यं मृदा कारणभूतया । तत् कारणानुगमनाज् ज्ञायते नृप मृण्मयम्

yat tu niṣpādyate kāryaṃ mṛdā kāraṇabhūtayā / tat kāraṇānugamanāj jñāyate nṛpa mṛṇmayam

2.14.22

एवं विनाशिभिर् द्रव्यैः समिदाज्यकुशादिभिः । निष्पाद्यते क्रिया या तु सा भवित्री विनाशिनी

evaṃ vināśibhir dravyaiḥ samidājyakuśādibhiḥ / niṣpādyate kriyā yā tu sā bhavitrī vināśinī

2.14.23

अनाशी परमार्थश् च प्राज्ञैर् अभ्युपगम्यते । तत् तु नाशि न संदेहो नाशिद्रव्योपपादितम्

anāśī paramārthaś ca prājñair abhyupagamyate / tat tu nāśi na saṃdeho nāśidravyopapāditam

2.14.24

तद् एवाफलदं कर्म परमार्थो मतस् तव । मुक्तिसाधनभूतत्वात् परमार्थो न साधनम्

tad evāphaladaṃ karma paramārtho matas tava / muktisādhanabhūtatvāt paramārtho na sādhanam

2.14.25

ध्यानं चैवात्मनो भूप परमार्थार्थशब्दितम् । भेदकारि परेभ्यस् तत् परमार्थो न भेदवान्

dhyānaṃ caivātmano bhūpa paramārthārthaśabditam / bhedakāri parebhyas tat paramārtho na bhedavān

2.14.26

परमात्मात्मनोर् योगः परमार्थ इतीष्यते । मिथ्यैतद् अन्यद्रव्यं हि नैति तद्द्रव्यतां यतः

paramātmātmanor yogaḥ paramārtha itīṣyate / mithyaitad anyadravyaṃ hi naiti taddravyatāṃ yataḥ

2.14.27

तस्माच् छ्रेयांस्य् अशेषाणि नृपैतानि न संशयः । परमार्थस् तु भूपाल संक्षेपाच् छ्रूयतां मम

tasmāc chreyāṃsy aśeṣāṇi nṛpaitāni na saṃśayaḥ / paramārthas tu bhūpāla saṃkṣepāc chrūyatāṃ mama

2.14.28

एको व्यापी समः शुद्धो निर्गुणः प्रकृतेः परः । जन्मवृद्ध्यादिरहित आत्मा सर्वगतो ऽव्ययः

eko vyāpī samaḥ śuddho nirguṇaḥ prakṛteḥ paraḥ / janmavṛddhyādirahita ātmā sarvagato 'vyayaḥ

2.14.29

परज्ञानमयो ऽसद्भिर् नामजात्यादिभिर् विभुः । न योगवान् न युक्तो ऽभून् नैव पार्थिव योक्ष्यति

parajñānamayo 'sadbhir nāmajātyādibhir vibhuḥ / na yogavān na yukto 'bhūn naiva pārthiva yokṣyati

2.14.30

तस्यात्मपरदेहेषु सतो ऽप्य् एकमयं हि यत् । विज्ञानं परमार्थो ऽसौ द्वैतिनो ऽतत्त्वदर्शिनः

tasyātmaparadeheṣu sato 'py ekamayaṃ hi yat / vijñānaṃ paramārtho 'sau dvaitino 'tattvadarśinaḥ

2.14.31

वेणुरन्ध्रविभेदेन भेदः षड्जादिसंज्ञितः । अभेदव्यापिनो वायोस् तथा तस्य महात्मनः

veṇurandhravibhedena bhedaḥ ṣaḍjādisaṃjñitaḥ / abhedavyāpino vāyos tathā tasya mahātmanaḥ

2.14.32

एकत्वं रूपभेदश् च बाह्यकर्मप्रवृत्तिजः । देवादिभेदे ऽपध्वस्ते नास्त्य् एवावरणो हि सः

ekatvaṃ rūpabhedaś ca bāhyakarmapravṛttijaḥ / devādibhede 'padhvaste nāsty evāvaraṇo hi saḥ

2.14.33

Adhyaya 13Adhyaya 15