Vishnu Purana · Amsha 2 · Adhyaya 16
ब्राह्मण उवाच —
ऋभुर् वर्षसहस्रे तु समतीते नरेश्वर । निदाघज्ञानदानाय तद् एव नगरं ययौ
ṛbhur varṣasahasre tu samatīte nareśvara / nidāghajñānadānāya tad eva nagaraṃ yayau
2.16.1
नगरस्य बहिः सो ऽथ निदाघं ददृशे मुनिः । महाबलपरीवारे पुरं विशति पार्थिवे
nagarasya bahiḥ so 'tha nidāghaṃ dadṛśe muniḥ / mahābalaparīvāre puraṃ viśati pārthive
2.16.2
दूरे स्थितं महाभागं जनसंमर्दवर्जकम् । क्षुत्क्षामकण्ठम् आयान्तम् अरण्यात् ससमित्कुशम्
dūre sthitaṃ mahābhāgaṃ janasaṃmardavarjakam / kṣutkṣāmakaṇṭham āyāntam araṇyāt sasamitkuśam
2.16.3
दृष्ट्वा निदाघं स ऋभुर् उपगम्याभिवाद्य च । उवाच कस्माद् एकान्ते स्थीयते भवता द्विज
dṛṣṭvā nidāghaṃ sa ṛbhur upagamyābhivādya ca / uvāca kasmād ekānte sthīyate bhavatā dvija
2.16.4
निदाघ उवाच —
भो विप्र जनसंमर्दो महान् एष नरेश्वरे । प्रविविक्षौ पुरं रम्यं तेनात्र स्थीयते मया
bho vipra janasaṃmardo mahān eṣa nareśvare / pravivikṣau puraṃ ramyaṃ tenātra sthīyate mayā
2.16.5
ऋभुर् उवाच —
नराधिपो ऽत्र कतमः कतमश् चेतरो जनः । कथ्यतां मे द्विजश्रेष्ठ त्वम् अभिज्ञो मतो मम
narādhipo 'tra katamaḥ katamaś cetaro janaḥ / kathyatāṃ me dvijaśreṣṭha tvam abhijño mato mama
2.16.6
निदाघ उवाच —
यो ऽयं गजेन्द्रम् उन्मत्तम् अद्रिशृङ्गसमुच्छ्रितम् । अधिरूढो नरेन्द्रो ऽयं परिलोकस् तथेतरः
yo 'yaṃ gajendram unmattam adriśṛṅgasamucchritam / adhirūḍho narendro 'yaṃ parilokas tathetaraḥ
2.16.7
ऋभुर् उवाच —
एतौ हि गजराजानौ युगपद् दर्शितौ मम । भवता न विशेषेण पृथक्चिह्नोपलक्षणौ
etau hi gajarājānau yugapad darśitau mama / bhavatā na viśeṣeṇa pṛthakcihnopalakṣaṇau
2.16.8
तत् कथ्यतां महाभाग विशेषो भवतानयोः । ज्ञातुम् इच्छाम्य् अहं को ऽत्र गजः को वा नराधिपः
tat kathyatāṃ mahābhāga viśeṣo bhavatānayoḥ / jñātum icchāmy ahaṃ ko 'tra gajaḥ ko vā narādhipaḥ
2.16.9
निदाघ उवाच —
गजो यो ऽयम् अधो ब्रह्मन्न् उपर्य् अस्यैव भूपतिः । वाह्यवाहकसंबन्धं को न जानाति वै द्विज
gajo yo 'yam adho brahmann upary asyaiva bhūpatiḥ / vāhyavāhakasaṃbandhaṃ ko na jānāti vai dvija
2.16.10
ऋभुर् उवाच —
जानाम्य् अहं यथा ब्रह्मंस् तथा माम् अवबोधय । अधःशब्दनिगद्यं किं किं चोर्ध्वम् अभिधीयते
jānāmy ahaṃ yathā brahmaṃs tathā mām avabodhaya / adhaḥśabdanigadyaṃ kiṃ kiṃ cordhvam abhidhīyate
2.16.11
ब्राह्मण उवाच —
इत्य् उक्तः सहसारुह्य निदाघः प्राह तम् ऋभुम् । श्रूयतां कथयाम्य् एष यन् मां त्वं परिपृच्छसि
ity uktaḥ sahasāruhya nidāghaḥ prāha tam ṛbhum / śrūyatāṃ kathayāmy eṣa yan māṃ tvaṃ paripṛcchasi
2.16.12
उपर्य् अहं यथा राजा त्वम् अधः कुञ्जरो यथा । अवबोधाय ते ब्रह्मन् दृष्टान्तो दर्शितो मया
upary ahaṃ yathā rājā tvam adhaḥ kuñjaro yathā / avabodhāya te brahman dṛṣṭānto darśito mayā
2.16.13
ऋभुर् उवाच —
त्वं राजेव द्विजश्रेष्ठ स्थितो ऽहं गजवद् यदि । तद् एव त्वं ममाचक्ष्व कतमस् त्वम् अहं तथा
tvaṃ rājeva dvijaśreṣṭha sthito 'haṃ gajavad yadi / tad eva tvaṃ mamācakṣva katamas tvam ahaṃ tathā
2.16.14
ब्राह्मण उवाच —
इत्य् उक्तः सत्वरस् तस्य प्रगृह्य चरणाव् उभौ । निदाघः प्राह भगवान् आचार्यस् त्वम् ऋभुर् ध्रुवम्
ity uktaḥ satvaras tasya pragṛhya caraṇāv ubhau / nidāghaḥ prāha bhagavān ācāryas tvam ṛbhur dhruvam
2.16.15
नान्यस्याद्वैतसंस्कारसंस्कृतं मानसं तथा । यथाचार्यस्य तेन त्वां मन्ये प्राप्तम् अहं गुरुम्
nānyasyādvaitasaṃskārasaṃskṛtaṃ mānasaṃ tathā / yathācāryasya tena tvāṃ manye prāptam ahaṃ gurum
2.16.16
ऋभुर् उवाच —
तवोपदेशदानाय पूर्वशुश्रूषणादृतः । गुरुस् ते ऽहम् ऋभुर् नाम्ना निदाघ समुपागतः
tavopadeśadānāya pūrvaśuśrūṣaṇādṛtaḥ / gurus te 'ham ṛbhur nāmnā nidāgha samupāgataḥ
2.16.17
तद् एतद् उपदिष्टं ते संक्षेपेण महामते । परमार्थसारभूतं यद् अद्वैतम् अशेषतः
tad etad upadiṣṭaṃ te saṃkṣepeṇa mahāmate / paramārthasārabhūtaṃ yad advaitam aśeṣataḥ
2.16.18
ब्राह्मण उवाच —
एवम् उक्त्वा ययौ विद्वान् निदाघं स ऋभुर् गुरुः । निदाघो ऽप्य् उपदेशेन तेनाद्वैतपरो ऽभवत्
evam uktvā yayau vidvān nidāghaṃ sa ṛbhur guruḥ / nidāgho 'py upadeśena tenādvaitaparo 'bhavat
2.16.19
सर्वभूतान्य् अभेदेन ददृशे स तदात्मनः । तथा ब्रह्म ततो मुक्तिम् अवाप परमां द्विजः
sarvabhūtāny abhedena dadṛśe sa tadātmanaḥ / tathā brahma tato muktim avāpa paramāṃ dvijaḥ
2.16.20
तथा त्वम् अपि धर्मज्ञ तुल्यात्मरिपुबान्धवः । भव सर्वगतं जानन्न् आत्मानम् अवनीपते
tathā tvam api dharmajña tulyātmaripubāndhavaḥ / bhava sarvagataṃ jānann ātmānam avanīpate
2.16.21
सितनीलादिभेदेन यथैकं दृश्यते नभः । भ्रान्तदृष्टिभिर् आत्मापि तथैकः सन् पृथक् पृथक्
sitanīlādibhedena yathaikaṃ dṛśyate nabhaḥ / bhrāntadṛṣṭibhir ātmāpi tathaikaḥ san pṛthak pṛthak
2.16.22
एकः समस्तं यद् इहास्ति किंचित् तद् अच्युतो वास्ति परं ततो ऽन्यत् । सो ऽहं स च त्वं स च सर्वम् एतद् आत्मस्वरूपं त्यज भेदमोहम्
ekaḥ samastaṃ yad ihāsti kiṃcit tad acyuto vāsti paraṃ tato 'nyat / so 'haṃ sa ca tvaṃ sa ca sarvam etad ātmasvarūpaṃ tyaja bhedamoham
2.16.23
पराशर उवाच —
इतीरितस् तेन स राजवर्यस् तत्याज भेदं परमार्थदृष्टिः । स चापि जातिस्मरणाप्तबोधस् तत्रैव जन्मन्य् अपवर्गम् आप
itīritas tena sa rājavaryas tatyāja bhedaṃ paramārthadṛṣṭiḥ / sa cāpi jātismaraṇāptabodhas tatraiva janmany apavargam āpa
2.16.24
इति भरतनरेन्द्रसारवृत्तं कथयति यश् च शृणोति भक्तियुक्तः । स विमलमतिर् एति नात्ममोहं भवति च संसरणेषु मुक्तियोग्यः
iti bharatanarendrasāravṛttaṃ kathayati yaś ca śṛṇoti bhaktiyuktaḥ / sa vimalamatir eti nātmamohaṃ bhavati ca saṃsaraṇeṣu muktiyogyaḥ
2.16.25