Vishnu Purana · Amsha 5 · Adhyaya 10
पराशर उवाच —
तयोर् विहरतोर् एवं रामकेशवयोर् व्रजे । प्रावृड् _व्यतीता विकसत्सरोजा चाभवच् छरत्
tayor viharator evaṃ rāmakeśavayor vraje / prāvṛḍ _vyatītā vikasatsarojā cābhavac charat
5.10.1
अवापुस् तापम् अत्यर्थं शफर्यः पल्वलोदके । पुत्रक्षेत्रादिसक्तेन ममत्वेन यथा गृही
avāpus tāpam atyarthaṃ śapharyaḥ palvalodake / putrakṣetrādisaktena mamatvena yathā gṛhī
5.10.2
मयूरा मौनिनस् तस्थुः परित्यक्तमदा वने । असारतां परिज्ञाय संसारस्येव योगिनः
mayūrā mauninas tasthuḥ parityaktamadā vane / asāratāṃ parijñāya saṃsārasyeva yoginaḥ
5.10.3
उत्सृज्य जलसर्वस्वं विमलाः सितमूर्तयः । तत्यजुश् चाम्बरं मेघा गृहं विज्ञानिनो यथा
utsṛjya jalasarvasvaṃ vimalāḥ sitamūrtayaḥ / tatyajuś cāmbaraṃ meghā gṛhaṃ vijñānino yathā
5.10.4
शरत्सूर्यांशुतप्तानि ययुः शोषं सरांसि च । बह्वालम्बिममत्वेन हृदयानीव देहिनाम्
śaratsūryāṃśutaptāni yayuḥ śoṣaṃ sarāṃsi ca / bahvālambimamatvena hṛdayānīva dehinām
5.10.5
कुमुदैः शरदम्भांसि योग्यतालक्षणं ययुः । अवबोधैर् मनांसीव संबन्धम् अमलात्मनाम्
kumudaiḥ śaradambhāṃsi yogyatālakṣaṇaṃ yayuḥ / avabodhair manāṃsīva saṃbandham amalātmanām
5.10.6
तारकाविमले व्योम्नि रराजाखण्डमण्डलः । चन्द्रश् चरमदेहात्मा योगी साधुकुले यथा
tārakāvimale vyomni rarājākhaṇḍamaṇḍalaḥ / candraś caramadehātmā yogī sādhukule yathā
5.10.7
शनकैः शनकैस् तीरं तत्यजुश् च जलाशयाः । ममत्वं क्षेत्रपुत्रादिरूढम् उच्चैर् यथा बुधाः
śanakaiḥ śanakais tīraṃ tatyajuś ca jalāśayāḥ / mamatvaṃ kṣetraputrādirūḍham uccair yathā budhāḥ
5.10.8
पूर्वत्यक्तैः सरोऽम्भोभिर् हंसा योगं पुनर् ययुः । क्लेशैः कुयोगिनो ऽशेषैर् अन्तरायहता इव
pūrvatyaktaiḥ saro'mbhobhir haṃsā yogaṃ punar yayuḥ / kleśaiḥ kuyogino 'śeṣair antarāyahatā iva
5.10.9
निभृतो ऽभवद् अत्यर्थं समुद्रः स्तिमितोदकः । क्रमावाप्तमहायोगो निश्चलात्मा यथा यतिः
nibhṛto 'bhavad atyarthaṃ samudraḥ stimitodakaḥ / kramāvāptamahāyogo niścalātmā yathā yatiḥ
5.10.10
सर्वत्रातिप्रसन्नानि सलिलानि तदाभवन् । ज्ञाते सर्वगते विष्णौ मनांसीव सुमेधसाम्
sarvatrātiprasannāni salilāni tadābhavan / jñāte sarvagate viṣṇau manāṃsīva sumedhasām
5.10.11
बभूव विमलं व्योम शरदाध्वस्ततोयदम् । योगाग्निदग्धक्लेशौघं योगिनाम् इव मानसम्
babhūva vimalaṃ vyoma śaradādhvastatoyadam / yogāgnidagdhakleśaughaṃ yoginām iva mānasam
5.10.12
सूर्यांशुजनितं तापं निन्ये तारापतिः शमम् । अहंकारोद्भवं दुःखं विवेकः सुमहान् इव
sūryāṃśujanitaṃ tāpaṃ ninye tārāpatiḥ śamam / ahaṃkārodbhavaṃ duḥkhaṃ vivekaḥ sumahān iva
5.10.13
नभसो ऽब्दान् भुवः पङ्कं कालुष्यं चाम्भसः शरत् । इन्द्रियाणीन्द्रियार्थेभ्यः प्रत्याहार इवाहरत्
nabhaso 'bdān bhuvaḥ paṅkaṃ kāluṣyaṃ cāmbhasaḥ śarat / indriyāṇīndriyārthebhyaḥ pratyāhāra ivāharat
5.10.14
प्राणायाम इवाम्भोभिः सरसां कृतपूरकैः । अभ्यस्यते ऽनुदिवसं रेचकाकुम्भकादिभिः
prāṇāyāma ivāmbhobhiḥ sarasāṃ kṛtapūrakaiḥ / abhyasyate 'nudivasaṃ recakākumbhakādibhiḥ
5.10.15
विमलाम्बरनक्षत्रे काले चाभ्यागते व्रजम् । ददर्शेन्द्रमहारम्भायोद्यतांस् तान् व्रजौकसः
vimalāmbaranakṣatre kāle cābhyāgate vrajam / dadarśendramahārambhāyodyatāṃs tān vrajaukasaḥ
5.10.16
कृष्णस् तान् उत्सुकान् दृष्ट्वा गोपान् उत्सवलालसान् । कौतूहलाद् इदं वाक्यं प्राह वृद्धान् महामतिः
kṛṣṇas tān utsukān dṛṣṭvā gopān utsavalālasān / kautūhalād idaṃ vākyaṃ prāha vṛddhān mahāmatiḥ
5.10.17
को ऽयं शक्रमहो नाम येन वो हर्ष आगतः । प्राह तं नन्दगोपश् च पृच्छन्तम् अतिसादरम्
ko 'yaṃ śakramaho nāma yena vo harṣa āgataḥ / prāha taṃ nandagopaś ca pṛcchantam atisādaram
5.10.18
मेघानां पयसां चेशो देवराजः शतक्रतुः । तेन संचोदिता मेघा वर्षन्त्य् अम्बुमयं रसम्
meghānāṃ payasāṃ ceśo devarājaḥ śatakratuḥ / tena saṃcoditā meghā varṣanty ambumayaṃ rasam
5.10.19
तद् वृष्टिजनितं सस्यं वयम् अन्ये च देहिनः । वर्तयामोपभुञ्जानास् तर्पयामश् च देवताः
tad vṛṣṭijanitaṃ sasyaṃ vayam anye ca dehinaḥ / vartayāmopabhuñjānās tarpayāmaś ca devatāḥ
5.10.20
क्षीरवत्य इमा गावो वत्सवत्यश् च निर्वृताः । तेन संवर्धितैः सस्यैस् तुष्टाः पुष्टा भवन्ति वै
kṣīravatya imā gāvo vatsavatyaś ca nirvṛtāḥ / tena saṃvardhitaiḥ sasyais tuṣṭāḥ puṣṭā bhavanti vai
5.10.21
नासस्या नातृणा भूमिर् न बुभुक्षार्दितो जनः । दृश्यते यत्र दृश्यन्ते वृष्टिमन्तो बलाहकाः
nāsasyā nātṛṇā bhūmir na bubhukṣārdito janaḥ / dṛśyate yatra dṛśyante vṛṣṭimanto balāhakāḥ
5.10.22
भौमम् एतत् पयो दुग्धं गोभिः सूर्यस्य वारिदः । पर्जन्यः सर्वलोकस्य भवाय भुवि वर्षति
bhaumam etat payo dugdhaṃ gobhiḥ sūryasya vāridaḥ / parjanyaḥ sarvalokasya bhavāya bhuvi varṣati
5.10.23
तस्मात् प्रावृषि राजानः सर्वे शक्रं मुदा युताः । महैः सुरेशम् अर्चन्ति वयम् अन्ये च मानवाः
tasmāt prāvṛṣi rājānaḥ sarve śakraṃ mudā yutāḥ / mahaiḥ sureśam arcanti vayam anye ca mānavāḥ
5.10.24
नन्दगोपस्य वचनं श्रुत्वेत्थं शक्रपूजने । कोपाय त्रिदशेन्द्रस्य प्राह दामोदरस् तदा
nandagopasya vacanaṃ śrutvetthaṃ śakrapūjane / kopāya tridaśendrasya prāha dāmodaras tadā
5.10.25
न वयं कृषिकर्तारो वाणिज्याजीविनो न च । गावो ऽस्मद्दैवतं तात वयं वनचरा यतः
na vayaṃ kṛṣikartāro vāṇijyājīvino na ca / gāvo 'smaddaivataṃ tāta vayaṃ vanacarā yataḥ
5.10.26
आन्वीक्षिकी त्रयी वार्ता दण्डनीतिस् तथापरा । विद्याचतुष्टयं चैतद् वार्ताम् अत्र शृणुष्व मे
ānvīkṣikī trayī vārtā daṇḍanītis tathāparā / vidyācatuṣṭayaṃ caitad vārtām atra śṛṇuṣva me
5.10.27
कृषिर् वणिज्या तद्वच् च तृतीयं पशुपालनम् । विद्या ह्य् एका महाभाग वार्ता वृत्तित्रयाश्रया
kṛṣir vaṇijyā tadvac ca tṛtīyaṃ paśupālanam / vidyā hy ekā mahābhāga vārtā vṛttitrayāśrayā
5.10.28
कर्षकाणां कृषिर् वृत्तिः पण्यं विपणिजीविनाम् । अस्माकं गौः परा वृत्तिर् वार्ताभेदैर् इयं त्रिभिः
karṣakāṇāṃ kṛṣir vṛttiḥ paṇyaṃ vipaṇijīvinām / asmākaṃ gauḥ parā vṛttir vārtābhedair iyaṃ tribhiḥ
5.10.29
विद्यया यो यया युक्तस् तस्य सा दैवतं महत् । सैव पूज्यार्चनीया च सैव तस्योपकारिका
vidyayā yo yayā yuktas tasya sā daivataṃ mahat / saiva pūjyārcanīyā ca saiva tasyopakārikā
5.10.30
यो ऽन्यस्याः फलम् अश्नन् वै पूजयत्य् अपरां नरः । इह च प्रेत्य चैवासौ तात नाप्नोति शोभनम्
yo 'nyasyāḥ phalam aśnan vai pūjayaty aparāṃ naraḥ / iha ca pretya caivāsau tāta nāpnoti śobhanam
5.10.31
कृष्यन्ताः प्रथिताः सीमाः सीमान्तं च पुनर् वनम् । वनान्ता गिरयः सर्वे ते चास्माकं परा गतिः
kṛṣyantāḥ prathitāḥ sīmāḥ sīmāntaṃ ca punar vanam / vanāntā girayaḥ sarve te cāsmākaṃ parā gatiḥ
5.10.32
न द्वारबन्धावरणा न गृहक्षेत्रिणस् तथा । सुखिनस् त्व् अखिले लोके यथा वै चक्रचारिणः
na dvārabandhāvaraṇā na gṛhakṣetriṇas tathā / sukhinas tv akhile loke yathā vai cakracāriṇaḥ
5.10.33
श्रूयन्ते गिरयश् चामी वने ऽस्मिन् कामरूपिणः । तत् तद् रूपं समास्थाय रमन्ते स्वेषु सानुषु
śrūyante girayaś cāmī vane 'smin kāmarūpiṇaḥ / tat tad rūpaṃ samāsthāya ramante sveṣu sānuṣu
5.10.34
यदा चैते ऽपराध्यन्ते तेषां ये काननौकसः । तदा सिंहादिरूपैस् तान् घातयन्ति महीधराः
yadā caite 'parādhyante teṣāṃ ye kānanaukasaḥ / tadā siṃhādirūpais tān ghātayanti mahīdharāḥ
5.10.35
गिरियज्ञस् त्व् अयं तस्माद् गोयज्ञश् च प्रवर्त्यताम् । किम् अस्माकं महेन्द्रेण गावः शैलाश् च देवताः
giriyajñas tv ayaṃ tasmād goyajñaś ca pravartyatām / kim asmākaṃ mahendreṇa gāvaḥ śailāś ca devatāḥ
5.10.36
मन्त्रयज्ञपरा विप्राः सीरयज्ञाश् च कर्षकाः । गिरिगोयज्ञशीलाश् च वयम् अद्रिवनाश्रयाः
mantrayajñaparā viprāḥ sīrayajñāś ca karṣakāḥ / girigoyajñaśīlāś ca vayam adrivanāśrayāḥ
5.10.37
तस्माद् गोवर्धनः शैलो भवद्भिर् विविधार्हणैः । अर्च्यतां पूज्यतां मेध्यं पशुं हत्वा विधानतः
tasmād govardhanaḥ śailo bhavadbhir vividhārhaṇaiḥ / arcyatāṃ pūjyatāṃ medhyaṃ paśuṃ hatvā vidhānataḥ
5.10.38
सर्वघोषस्य संदोहो गृह्यतां मा विचार्यताम् । भोज्यन्तां तेन वै विप्रास् तथा ये चाभिवाञ्छकाः
sarvaghoṣasya saṃdoho gṛhyatāṃ mā vicāryatām / bhojyantāṃ tena vai viprās tathā ye cābhivāñchakāḥ
5.10.39
समर्चिते कृते होमे भोजितेषु द्विजातिषु । शरत्पुष्पकृतापीडाः परिगच्छन्तु गोगणाः
samarcite kṛte home bhojiteṣu dvijātiṣu / śaratpuṣpakṛtāpīḍāḥ parigacchantu gogaṇāḥ
5.10.40
एतन् मम मतं गोपाः संप्रीत्या क्रियते यदि । ततः कृता भवेत् प्रीतिर् गवाम् अद्रेस् तथा मम
etan mama mataṃ gopāḥ saṃprītyā kriyate yadi / tataḥ kṛtā bhavet prītir gavām adres tathā mama
5.10.41
इति तस्य वचः श्रुत्वा नन्दाद्यास् ते व्रजौकसः । प्रीत्युत्फुल्लमुखा विप्र साधु साध्व् इत्य् अथाब्रुवन्
iti tasya vacaḥ śrutvā nandādyās te vrajaukasaḥ / prītyutphullamukhā vipra sādhu sādhv ity athābruvan
5.10.42
शोभनं ते मतं वत्स यद् एतद् भवतोदितम् । तत् करिष्यामहे सर्वं गिरियज्ञः प्रवर्त्यताम्
śobhanaṃ te mataṃ vatsa yad etad bhavatoditam / tat kariṣyāmahe sarvaṃ giriyajñaḥ pravartyatām
5.10.43
तथा च कृतवन्तस् ते गिरियज्ञं व्रजौकसः । दधिपायसमांसाद्यैर् ददुः शैलबलिं ततः
tathā ca kṛtavantas te giriyajñaṃ vrajaukasaḥ / dadhipāyasamāṃsādyair daduḥ śailabaliṃ tataḥ
5.10.44
द्विजांश् च भोजयाम् आसुः शतशो ऽथ सहस्रशः
dvijāṃś ca bhojayām āsuḥ śataśo 'tha sahasraśaḥ
5.10.45
गावः शैलं ततश् चक्रुर् अर्चितास् ताः प्रदक्षिणम् । ऋषभाश् चापि नर्दन्तः सतोया जलदा इव
gāvaḥ śailaṃ tataś cakrur arcitās tāḥ pradakṣiṇam / ṛṣabhāś cāpi nardantaḥ satoyā jaladā iva
5.10.46
गिरिमूर्धनि कृष्णो ऽपि शैलो ऽहम् इति मूर्तिमान् । बुभुजे ऽन्नं बहु तदा गोपवर्याहृतं द्विज
girimūrdhani kṛṣṇo 'pi śailo 'ham iti mūrtimān / bubhuje 'nnaṃ bahu tadā gopavaryāhṛtaṃ dvija
5.10.47
तेनैव कृष्णो रूपेण गोपैः सह गिरेः शिरः । अधिरुह्यार्चयाम् आस द्वितीयाम् आत्मनस् तनुम्
tenaiva kṛṣṇo rūpeṇa gopaiḥ saha gireḥ śiraḥ / adhiruhyārcayām āsa dvitīyām ātmanas tanum
5.10.48
अन्तर्धानं गते तस्मिन् गोपा लब्ध्वा ततो वरान् । कृत्वा गिरिमहं गोष्ठं निजम् अभ्याययुः पुनः
antardhānaṃ gate tasmin gopā labdhvā tato varān / kṛtvā girimahaṃ goṣṭhaṃ nijam abhyāyayuḥ punaḥ
5.10.49