Vishnu Purana · Amsha 5 · Adhyaya 34
मैत्रेय उवाच —
चक्रे कर्म महच् छौरिर् बिभ्राणो मानुषीं तनुम् । जिगाय शक्रं शर्वं च सर्वान् देवांश् च लीलया
cakre karma mahac chaurir bibhrāṇo mānuṣīṃ tanum / jigāya śakraṃ śarvaṃ ca sarvān devāṃś ca līlayā
5.34.1
यच् चान्यद् अकरोत् कर्म दिव्यचेष्टाविधानकृत् । तत् कथ्यतां महाभाग परं कौतूहलं हि मे
yac cānyad akarot karma divyaceṣṭāvidhānakṛt / tat kathyatāṃ mahābhāga paraṃ kautūhalaṃ hi me
5.34.2
पराशर उवाच —
गदतो मम विप्रर्षे श्रूयताम् इदम् आदरात् । नरावतारे कृष्णेन दग्धा वाराणसी यथा
gadato mama viprarṣe śrūyatām idam ādarāt / narāvatāre kṛṣṇena dagdhā vārāṇasī yathā
5.34.3
पौण्ड्रको वासुदेवस् तु वासुदेवो ऽभवद् भुवि । अवतीर्णस् त्वम् इत्य् उक्तो जनैर् अज्ञानमोहितैः
pauṇḍrako vāsudevas tu vāsudevo 'bhavad bhuvi / avatīrṇas tvam ity ukto janair ajñānamohitaiḥ
5.34.4
स मेने वासुदेवो ऽहम् अवतीर्णो महीतले । नष्टस्मृतिस् ततः सर्वं विष्णुचिह्नम् अचीकरत्
sa mene vāsudevo 'ham avatīrṇo mahītale / naṣṭasmṛtis tataḥ sarvaṃ viṣṇucihnam acīkarat
5.34.5
दूतं च प्रेषयाम् आस कृष्णाय सुमहात्मने । त्यक्त्वा चक्रादिकं चिह्नं मदीयं नाम चात्मनः
dūtaṃ ca preṣayām āsa kṛṣṇāya sumahātmane / tyaktvā cakrādikaṃ cihnaṃ madīyaṃ nāma cātmanaḥ
5.34.6
वासुदेवात्मकं मूढ मुक्त्वा गर्वं विशेषतः । आत्मनो जीवितार्थाय ततो मे प्रणतिं व्रज
vāsudevātmakaṃ mūḍha muktvā garvaṃ viśeṣataḥ / ātmano jīvitārthāya tato me praṇatiṃ vraja
5.34.7
इत्य् उक्तः संप्रहस्यैनं दूतं प्राह जनार्दनः । निजचिह्नम् अहं चक्रं समुत्स्रक्ष्ये त्वयीति वै
ity uktaḥ saṃprahasyainaṃ dūtaṃ prāha janārdanaḥ / nijacihnam ahaṃ cakraṃ samutsrakṣye tvayīti vai
5.34.8
वाच्यश् च पौण्ड्रको गत्वा त्वया दूत वचो मम । ज्ञातस् त्वद्वाक्यसद्भावो यत् कार्यं तद् विधीयताम्
vācyaś ca pauṇḍrako gatvā tvayā dūta vaco mama / jñātas tvadvākyasadbhāvo yat kāryaṃ tad vidhīyatām
5.34.9
गृहीतचिह्न एवाहम् आगमिष्यामि ते पुरम् । समुत्स्रक्ष्यामि ते चक्रं निजचिह्नम् असंशयम्
gṛhītacihna evāham āgamiṣyāmi te puram / samutsrakṣyāmi te cakraṃ nijacihnam asaṃśayam
5.34.10
आज्ञापूर्वं च यद् इदम् आगच्छेति त्वयोदितम् । संपादयिष्ये श्वस् तुभ्यं तद् अप्य् एषो ऽविलम्बितम्
ājñāpūrvaṃ ca yad idam āgaccheti tvayoditam / saṃpādayiṣye śvas tubhyaṃ tad apy eṣo 'vilambitam
5.34.11
शरणं ते समभ्येत्य कर्तास्मि नृपते तथा । यथा त्वत्तो भयं भूयो न मे किंचिद् भविष्यति
śaraṇaṃ te samabhyetya kartāsmi nṛpate tathā / yathā tvatto bhayaṃ bhūyo na me kiṃcid bhaviṣyati
5.34.12
इत्य् उक्ते ऽपगते दूते संस्मृत्याभ्यागतं हरिः । गरुत्मन्तम् अथारुह्य त्वरितं तत्पुरं ययौ
ity ukte 'pagate dūte saṃsmṛtyābhyāgataṃ hariḥ / garutmantam athāruhya tvaritaṃ tatpuraṃ yayau
5.34.13
तस्यापि केशवोद्योगं श्रुत्वा काशिपतिस् तदा । सर्वसैन्यपरीवारः पार्ष्णिग्राह उपाययौ
tasyāpi keśavodyogaṃ śrutvā kāśipatis tadā / sarvasainyaparīvāraḥ pārṣṇigrāha upāyayau
5.34.14
ततो बलेन महता काशिराजबलेन च । पौण्ड्रको वासुदेवो ऽसौ केशवाभिमुखं ययौ
tato balena mahatā kāśirājabalena ca / pauṇḍrako vāsudevo 'sau keśavābhimukhaṃ yayau
5.34.15
तं ददर्श हरिर् दूराद् उदारस्यन्दने स्थितम् । चक्रहस्तं गदाखड्गबाहुं पाणिगताम्बुजम्
taṃ dadarśa harir dūrād udārasyandane sthitam / cakrahastaṃ gadākhaḍgabāhuṃ pāṇigatāmbujam
5.34.16
स्रग्धरं धृतशार्ङ्गं च सुपर्णरचितध्वजम् । वक्षःस्थले कृतं चास्य श्रीवत्सं ददृशे हरिः
sragdharaṃ dhṛtaśārṅgaṃ ca suparṇaracitadhvajam / vakṣaḥsthale kṛtaṃ cāsya śrīvatsaṃ dadṛśe hariḥ
5.34.17
किरीटकुण्डलधरं पीतवासःसमन्वितम् । दृष्ट्वा तं भावगम्भीरं जहास गरुडध्वजः
kirīṭakuṇḍaladharaṃ pītavāsaḥsamanvitam / dṛṣṭvā taṃ bhāvagambhīraṃ jahāsa garuḍadhvajaḥ
5.34.18
युयुधे च बलेनास्य हस्त्यश्वबलिना द्विज । निस्त्रिंशर्ष्टिगदाशूलशक्तिकार्मुकशालिना
yuyudhe ca balenāsya hastyaśvabalinā dvija / nistriṃśarṣṭigadāśūlaśaktikārmukaśālinā
5.34.19
क्षणेन शार्ङ्गनिर्मुक्तैः शरैर् अरिविदारणैः । गदाचक्रनिपातैश् च सूदयाम् आस तद्बलम्
kṣaṇena śārṅganirmuktaiḥ śarair arividāraṇaiḥ / gadācakranipātaiś ca sūdayām āsa tadbalam
5.34.20
काशिराजबलं चैव क्षयं नीत्वा जनार्दनः । उवाच पौण्ड्रकं मूढम् आत्मचिह्नोपलक्षणम्
kāśirājabalaṃ caiva kṣayaṃ nītvā janārdanaḥ / uvāca pauṇḍrakaṃ mūḍham ātmacihnopalakṣaṇam
5.34.21
भगवान् उवाच —
पौण्ड्रकोक्तं त्वया यत् तु दूतवक्त्रेण मां प्रति । समुत्सृजेति चिह्नानि तत् ते संपादयाम्य् अहम्
pauṇḍrakoktaṃ tvayā yat tu dūtavaktreṇa māṃ prati / samutsṛjeti cihnāni tat te saṃpādayāmy aham
5.34.22
चक्रम् एतत् समुत्सृष्टं गदेयं ते विसर्जिता । गरुत्मान् एष निर्दिष्टः समारोहतु ते ध्वजम्
cakram etat samutsṛṣṭaṃ gadeyaṃ te visarjitā / garutmān eṣa nirdiṣṭaḥ samārohatu te dhvajam
5.34.23
पराशर उवाच —
इत्य् उच्चार्य विमुक्तेन चक्रेणासौ विदारितः । पोथितो गदया भग्नो गरुत्मांश् च गरुत्मता
ity uccārya vimuktena cakreṇāsau vidāritaḥ / pothito gadayā bhagno garutmāṃś ca garutmatā
5.34.24
ततो हाहाकृते लोके काशीनाम् अधिपो बली । युयुधे वासुदेवेन मित्रस्यापचितौ स्थितः
tato hāhākṛte loke kāśīnām adhipo balī / yuyudhe vāsudevena mitrasyāpacitau sthitaḥ
5.34.25
ततः शार्ङ्गधनुर्मुक्तैश् छित्त्वा तस्य शरैः शिरः । काशिपुर्यां स चिक्षेप कुर्वंल् लोकस्य विस्मयम्
tataḥ śārṅgadhanurmuktaiś chittvā tasya śaraiḥ śiraḥ / kāśipuryāṃ sa cikṣepa kurvaṃl lokasya vismayam
5.34.26
हत्वा च पौण्ड्रकं शौरिः काशिराजं च सानुगम् । पुनर् द्वारवतीं प्राप्तो रेमे स्वर्गगतो यथा
hatvā ca pauṇḍrakaṃ śauriḥ kāśirājaṃ ca sānugam / punar dvāravatīṃ prāpto reme svargagato yathā
5.34.27
तच्छिरः पतितं दृष्ट्वा तत्र काशिपतेः पुरे । जनः किम् एतद् इत्य् आह केनेत्य् अत्यन्तविस्मितः
tacchiraḥ patitaṃ dṛṣṭvā tatra kāśipateḥ pure / janaḥ kim etad ity āha kenety atyantavismitaḥ
5.34.28
ज्ञात्वा तं वासुदेवेन हतं तस्य सुतस् ततः । पुरोहितेन सहितस् तोषयाम् आस शंकरम्
jñātvā taṃ vāsudevena hataṃ tasya sutas tataḥ / purohitena sahitas toṣayām āsa śaṃkaram
5.34.29
अविमुक्ते महाक्षेत्रे तोषितस् तेन शंकरः । वरं वृणीष्वेति तदा तं प्रोवाच नृपात्मजम्
avimukte mahākṣetre toṣitas tena śaṃkaraḥ / varaṃ vṛṇīṣveti tadā taṃ provāca nṛpātmajam
5.34.30
स वव्रे भगवन् कृत्या पितृहन्तुर् वधाय मे । समुत्तिष्ठतु कृष्णस्य त्वत्प्रसादान् महेश्वर
sa vavre bhagavan kṛtyā pitṛhantur vadhāya me / samuttiṣṭhatu kṛṣṇasya tvatprasādān maheśvara
5.34.31
एवं भविष्यतीत्य् उक्ते दक्षिणाग्नेर् अनन्तरम् । महाकृत्या समुत्तस्थौ तस्यैवाग्निनिवेशनात्
evaṃ bhaviṣyatīty ukte dakṣiṇāgner anantaram / mahākṛtyā samuttasthau tasyaivāgniniveśanāt
5.34.32
ततो ज्वालाकरालास्या ज्वलत्केशकलापिका । कृष्ण कृष्णेति कुपिता कृत्या द्वारवतीं ययौ
tato jvālākarālāsyā jvalatkeśakalāpikā / kṛṣṇa kṛṣṇeti kupitā kṛtyā dvāravatīṃ yayau
5.34.33
ताम् अवेक्ष्य जनस् त्रासविचलल्लोचनो मुने । ययौ शरण्यं जगतां शरणं मधुसूदनम्
tām avekṣya janas trāsavicalallocano mune / yayau śaraṇyaṃ jagatāṃ śaraṇaṃ madhusūdanam
5.34.34
काशिराजसुतेनेयम् आराध्य वृषभध्वजम् । उत्पादिता महाकृत्येत्य् अवगम्याथ चक्रिणा
kāśirājasuteneyam ārādhya vṛṣabhadhvajam / utpāditā mahākṛtyety avagamyātha cakriṇā
5.34.35
जहि कृत्याम् इमाम् उग्रां वह्निज्वालाजटाकुलाम् । चक्रम् उत्सृष्टम् अक्षेषु क्रीडासक्तेन लीलया
jahi kṛtyām imām ugrāṃ vahnijvālājaṭākulām / cakram utsṛṣṭam akṣeṣu krīḍāsaktena līlayā
5.34.36
तदग्निमालाजटिलज्वालोद्गारातिभीषणाम् । कृत्याम् अनुजगामाशु विष्णुचक्रं सुदर्शनम्
tadagnimālājaṭilajvālodgārātibhīṣaṇām / kṛtyām anujagāmāśu viṣṇucakraṃ sudarśanam
5.34.37
चक्रप्रतापविध्वस्ता कृत्या माहेश्वरी तदा । ननाश वेगिनी वेगात् तद् अप्य् अनुजगाम ताम्
cakrapratāpavidhvastā kṛtyā māheśvarī tadā / nanāśa veginī vegāt tad apy anujagāma tām
5.34.38
कृत्या वाराणसीम् एव प्रविवेश त्वरान्विता । विष्णुचक्रप्रतिहतप्रभावा मुनिसत्तम
kṛtyā vārāṇasīm eva praviveśa tvarānvitā / viṣṇucakrapratihataprabhāvā munisattama
5.34.39
ततः काशिबलं भूरि प्रमथानां तथा बलम् । समस्तशस्त्रास्त्रयुतं चक्रस्याभिमुखं ययौ
tataḥ kāśibalaṃ bhūri pramathānāṃ tathā balam / samastaśastrāstrayutaṃ cakrasyābhimukhaṃ yayau
5.34.40
शस्त्रास्त्रमोक्षचतुरं दग्ध्वा तद् बलम् ओजसा । कृत्यागर्भाम् अशेषां तां तदा वाराणसीं पुरीम्
śastrāstramokṣacaturaṃ dagdhvā tad balam ojasā / kṛtyāgarbhām aśeṣāṃ tāṃ tadā vārāṇasīṃ purīm
5.34.41
सभूभृद्भृत्यपौरां तु साश्वमातङ्गमानवाम् । अशेषकोशकोष्ठां तां दुर्निरीक्ष्यां सुरैर् अपि
sabhūbhṛdbhṛtyapaurāṃ tu sāśvamātaṅgamānavām / aśeṣakośakoṣṭhāṃ tāṃ durnirīkṣyāṃ surair api
5.34.42
ज्वालापरिष्कृताशेषगृहप्राकारचत्वराम् । ददाह तद् धरेश् चक्रं सकलाम् एव तां पुरीम्
jvālāpariṣkṛtāśeṣagṛhaprākāracatvarām / dadāha tad dhareś cakraṃ sakalām eva tāṃ purīm
5.34.43
अक्षीणामर्षम् अत्यल्पसाध्यसाधनसस्पृहम् । तच् चक्रं प्रस्फुरद्दीप्ति विष्णोर् अभ्याययौ करम्
akṣīṇāmarṣam atyalpasādhyasādhanasaspṛham / tac cakraṃ prasphuraddīpti viṣṇor abhyāyayau karam
5.34.44